V největší míře přijímají draslík mladé rostliny a to až do doby, kdy kvetou. Nedostatek draslíku v mladém stadiu nelze později vyrovnat.
Draslíku se připisují zejména vlastnosti, které podporují rezistenci především proti houbovým a bakteriálním chorobám. Tuto účinnost svého času potvrdily dlouhodobé německé výzkumy ve sklenících, fóliovnících a v polních podmínkách.
Při optimálním zásobení draslíkem bylo napadení houbovými chorobami o 37–58 % nižší. Bakteriálních onemocnění se objevilo o 35–68 % méně.
Bakteriální skvrnitost a vadnutí, foto J. Rod
Draslík v náležitém množství posiluje odolnost:
Draslík přispívá ke snadnému transportu vody, živin a asimilátů vodivými pletivy rostlin od kořenů po vegetační vrchol. Rostliny jsou schopny samy si regulovat zásobení draslíkem.
Mladé rostliny a rašící listnaté dřeviny potřebují přísun draslíku. Když chybí, přemísťují ho ze starších do mladších listů. Příznaky nedostatku jsou proto nejdříve viditelné na spodní části rostlin. Zvýšená fotosyntéza pak pomáhá s transportem asimilátů.
Draslík má příznivý vliv na bilanci vody v rostlině. V odpovídajícím množství zvyšuje příjem vody a snižuje transpiraci o více než 20 %.
Stresy z nepříznivých teplot, z větru či vlhkosti se při dobrém zásobení draslíkem zeslabují. Pevnost a odolnost rostlin se zvyšuje.
Listy rybízu s příznaky nedostatku draslíku, foto J. Rod
Již bez viditelných příznaků poznáme nedostatečně zásobení draslíkem. Rostliny za slunných, teplých a suchých dnů rychleji vadnou, mají svěšené listy.
Nedostatek draslíku závisí zejména na druhu rostliny a na tom, v jaké kondici se tvoří jemné kořenové vlášení a jak kořeny prorůstají do hloubky. Čím je tvorba kořenů intenzivnější, tím je jistější příjem draslíku.
Nápadné je, že rostliny s počínajícím nedostatkem draslíku mají zpočátku ještě zdravý vzhled a teprve po vyčerpání zásoby draslíku v půdě dochází k rychle pokračujícímu chřadnutí.
Modrá nebo černá skvrnitost, například brambor, je výrazným příznakem nedostatku.
U rajčat často pozorujeme skvrnité dozrávání plodů: Objevuje se zelený límec se zelenými, ostře odlišenými skvrnami kolem konce stopky, označovaný také jako zelená skvrnitost. Rovněž zelené a žluté skvrny na slupce plodu. Tyto příznaky jsou znamením nevyrovnaného zásobení draslíkem.
Rajčata nedozrávají, foto J. Rod
Listy květáku jsou zbarveny modro až tmavozeleně, jsou dolů ohnuté a zvlněné. Podél okraje listů dochází k nekrózám.
Zelí vykazuje podobné příznaky. Hlávky zůstávají rovněž malé a měkké. Při silném nedostatku draslíku se dokonce netvoří hlávky.
Starší listy cibule vykazují při nedostatku draslíku světlezelené žloutenky, vadnou a odumírají od špiček.
Také mladší listy jabloní jsou modrozeleně zbarvené a zvlněné. Na starších listech se rozšiřují naproti tomu červenohnědé okrajové nekrózy (odumírání okrajů). Po odumření zůstávají ještě delší dobu viset. Plody jsou malé a mají stejně jako při nadměrném hnojení příliš mastné slupky plodů. Dužnina plodů je chudá na cukr a je kyselá.
Barevné změny na listech mohou mít více příčin. Jednou z nich je nedostatek živin. Zasychání a hnědnutí okrajů listů může mít na svědomí nedostatek draslíku. Foto I. Dvořák
Modrozelené listy třešní se svinují sou- běžně ke střední nervatuře. Následně se tvoří nekrózy okrajů listů s roztřepanými pletivy.
Slivoně na sebe upozorňují již od července purpurově červenými nekrózami listů s roz- třepenými okraji listů. Špičky a letorosty odumírají a mladé plody jsou méně chutné.
Také réva vinná je značně poškozena malými a kyselými plody. Při silném nedostatku odumírají často již květy.
Mezi poruchami vznikajícími z nedostatku živin se zdá být nedostatek draslíku nejčastěji rozšířen. Škody z přezimování jsou při nedostatku draslíku častější.
Nedostatek draslíku signalizuje výrazná změna barvy listů, foto P. Pavloušek
Listy jsou temně zelené a chlorotické. Okraje odumírají a pletiva jsou hnědá. Opad listů začíná odspodu a postupuje k vrcholu. K poškození rostlin dochází v době nasazování květů. Rostliny vadnou a nasazování pupenů je omezeno. Kořeny při nedostatku draslíku jsou dlouhé a vytvářejí málo postranních kořenů.
U azalek se při nedostatku draslíku objevují v době nasazování květních pupenů na listech fialové skvrny, které způsobují opad listů.
U kamélií jsou na listech světle hnědé nekrózy.
Chryzantémy mají rostoucí listy chlorotické, malé a internodia osy jsou krátká.
Fíkus má při nedostatku draslíku na listech hnědé ohraničené skvrny a jen občas se projevuje okrajová spála. Při jeho trvalém nedostatku je postupně zasažena většina listů. U růží vznikají chlorózy a poškozené listy jsou na okrajích načervenalé.
Pokud zjistíme nedostatek draslíku, měli bychom ho co nejrychleji odstranit.
K okamžitému ošetření rostlin trpících silným nedostatkem draslíku použijeme zálivku 2% roztokem síranu draselného.
Půdu bychom měli vyhnojit draselnými hnojivy a pak provádět pravidelný přísun draslíku podle stavu pěstovaných rostlin.
Foto I. Dvořák, P. Pavloušek, J. Rod
Někdy se stává, že nově vysazený stromek vykvete. Často jabloně, broskvoně či meruňky na slabě rostoucích podnožích. Vzniká riziko zababčení.
Co dělat, abychom ovocné rostliny pohnojili, ale jejich výživu ne? Slovní hříčkou můžeme o hnojení vtipkovat, ovšem i rostliny mají zdraví jen jedno. A o to jde.
Vedle kompostů a statkových hnojiv používáme na hnojení zeleniny na zahradě též minerální, organominerální či organická hnojiva.
Mnozí začínající pěstitelé se domnívají, že výživu zahradních rostlin obstarává příroda a že není třeba se jí více zabývat. Vždyť rostliny plodí i bez použití hnojiva.
Trávníky prorostlé jetelem plazivým napovídají, že půdě chybí dusík. Traviny zpravidla strádají, jetel se naopak rozrůstá. Jakmile trávník přihnojíme dusíkem, jetel plazivý zmizí.
