Příroda okolo nás je vlastně testovací laboratoř. Pořád se snaží něco vymyslet, pozměnit. Někdy jsou změny trvalé, jindy se časem vracejí zpátky. (Pokračování textu…)
Při procházce městem jsem se těšil krásou sakur. Byla by dokonalá, kdyby ji nekazil týž zdravotní problém, jaký se objevuje u jedlých třešní. (Pokračování textu…)
Během dubna je již nutné první sečení. Sečeme hodně nízko, podpoříme tím odnožování trav. S přihnojováním okrasných trávníků je však lepší počkat. (Pokračování textu…)
Botanická jména a užívaná pojmenování rostlin se někdy prolínají, jindy míjejí. Pěstujeme cínie a afrikány, ale málokdo ostálky a aksamitníky. (Pokračování textu…)
Sadaři nebo zahrádkáři mají důvod znát meruzalku zlatou (Ribes aureum) jako podnož pro stromkové tvary rybízů a angreštů. (Pokračování textu…)
Letničky, které vyséváme do skleníku nebo do pařeniště, abychom je chránili před chladem, přemístíme na záhon až po ledových mužích. (Pokračování textu…)
Roste v zahradách i parcích a také patří do seznamu invazivních rostlin, které vyžadují zvláštní zacházení a pozornost. Líčivka. (Pokračování textu…)
Rostou především v oblasti Středozemí, Turecka, střední až východní Asie a několik druhů rovněž v Severní Americe. (Pokračování textu…)
Tři druhy ze skupiny hlíznatých sasanek se liší původem, nároky a tím pádem také způsobem a možnostmi pěstování. Představme si je blíže. (Pokračování textu…)
Svatolína, santolína i svantolína; s těmito českými názvy se lze setkat u polokeřovitých bylin rodu Santolina z příbuzenstva hvězdnicovitých rostlin. (Pokračování textu…)
Stromky, které jsme vysadili na podzim nebo na jaře a do konce května ještě nevyrašily (u ořešáku čekáme do konce června), lze použít následující postup pro oživení. Stromky vyjmeme ze země, kořeny čerstvě seřízneme do živého a zdravého dřeva.
