V každé zahradě by mohl kvést šeřík. Pro svou jarní atraktivitu, pro vůni i kvůli pěkným tmavě zeleným listům.
Šeříku svědčí místo na slunci a volný okolní prostor. Můžeme ho sázet jako soliteru do trávníku, do volné sestavy vyšších keřů nebo do živého plotu. V tom však, pokud ho budeme přísněji řezat, mnoho nepokvete. Nemusí to vadit, je hezký, i když nekvete.
Aby kvetl, musí být na světlém místě. Aby kvetl hojně a každý rok, měli bychom mu občas věnovat trochu času. Zejména po odkvětu.
Také šeřík z opylených květů nasazuje plůdky, což omezuje tvorbu květenství v příštím roce. Proto včas upravíme malé keře nůžkami ze země, ty vyšší třeba ze stoličky. Vysoké keře střiháme třeba houseňákem – nůžkami na dlouhé násadě.
Menší Syringa microphylla Superba se může množit dřevitými řízky. Dorůstá do dvou metrů.
Šeříky nevyžadují prakticky žádnou jinou péči. Jen jim občas můžeme pod korunu na podzim nastlat nějaký kompost, zalít je do mísy u kmene ve vodě rozpuštěným hnojivem, určeným pro rostliny kvetoucí a plodící.
Syringa meyeri Palibin je vhodný do větších skalek. Narůstá obyčejně do jednoho metru.
Šeřík, který přerůstá a vyholuje kmeny, v únoru nebo březnu seřízneme prakticky až na pařez. Dobře obráží ze spících pupenů v kůře. Během roku dvou se zase vrátí do kondice a pokvete.
Vcelku dobře se množí potápěním mladých výhonů. Pravokořenné keře získáme z oddělků nebo kořenových řízků keřů téhož typu. Z řízků dřevitých i letních čili z jednoletých výhonů také vyrostou nové šeříky. Na semenáč šeříku lze roubovat, hrozí však riziko podrůstání planým šeříkem. Šeřík se dá roubovat na ptačí zob. Oba druhy jsou blízkými příbuznými, oba patří do čeledi olivovníkovitých.
Šeřík v zimě po prvním řezu, koncem června můžeme řezat podruhé
Ve 30. letech minulého století se šeřík často rychlil. Sázel se do velkých květináčů a od Vánoc se vhodné odrůdy začínaly probouzet. Prodával se tehdy v květinářstvích jako řezaná květina.
Šeříku se mnoho nedaří v řezané kytici.
Vodu ve váze doplníme přípravkem pro řezané rostliny a na šeříku necháme jen málo listů.
Foto autor
Do Průhonického parku se lidé vydávají za kvetoucími rododendrony hlavně v květnu, ale rok 2020 přivedl květy na světlo světa už koncem dubna.
Vedle řízkování, se rostliny dají vegetativně množit oddenky, šlahouny, odkopky, dělením trsů, kopčením či hřížením. Pojďme si popsat, jak na to.
V době, kdy kvete, je už jaro v plné síle, přesto připomene zimní radovánky. Kalina obecná tvoří květenství podobné sněhové kouli.
Týká se keřů kvetoucích na loňských výhonech, u nichž nesmíme proto dělat řez v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří. Proto, pokud je u těchto keřů nutný, musíme řezat ihned po odkvětu.
Dá se již cca 2m šeřík přesadit nebo je spíše pravdepodobnost, že by to nepřežil? Děkuji.
Až shodí listy, můžete kopat. Ale seřežte ho minimálně na polovinu, nechejte mu jen polovinu výhonů.
… on dvoumetrový šeřík může být pětiletý i padesátiletý. První snese přesazení bez větších problémů, druhý hůř. Ale šeříky dobře regenerují. Snažte se nechat mu pár ne moc poničených kořenů, otřepané konce zařízněte na čistý řez, prostě jako u ovocných stromů.
Jednou jedinkrát jsem šeřík ostříhal po odkvětu (kvůli tvorbě plodů). Další sezónu nekvetl skoro vůbec. Od té doby to nedělám a rok co rok je květy obalen 😉
Zakládala jsem novou zahradu a mezi ostatními zakoupila i žlutý šeřík, je na slunném místě, ale bohužel i na tvaru a množství listů je zřejmé že se mu nedaří…….může za to letošní deštivé počasí a jak zjednat nápravu?
Nezlobte se, ale z dotazu nevyplývá ani to jestli máte zahradu v ČR.
Ani slovo o přípravě k výsadbě, podmínkách (navážka?, jíl?,písčito?…)
Ani slovo jestli byl z kontejneru nebo prostokořenné sazenice, jestli to byl odkopek nebo roubovanec (na semenáči?, na ligustru?), jak jste ho hnojili, jestli jestli ho vysadili za rýč, nebo mu udělali jámu, kterou jste naplnili něčím lepším…
Z vlastních zkušeností mohu napsat, že žluté šeříky neměly v řadě ostatních barev nějaké problémy, rostly jako ostatní, na počasí a hnojení také reagovaly stejně, neměly problém s počasím jaké je teď (v podstatě před časem vcelku běžná medardovská situace), jen snad před rokem 90 a pak v několika zimách, kdy klesla teplota opakovaně pod -20 °C hůře na jaře startovaly.
Máme zahrádku ze strýcem v Česku. Je tam starý šeřík. Vždy krásně kvete. Problém byl že měl větve uschle suché. Já je uřezala. Trochu ho dala do formi. Odstranila jsem hodně větví starých uschlich. On je i vysoký ten šeřík je to několik keřů. Za barákem. Ničím ho nehnojime. Jenom mě zajímá jestli mu naprostou nové větve v brzké době? Aby zase měl krásný květy. Myslím že to zavinil břečťan který může ty větve vysušit? Bude mít ještě letos náký květy?
Po řezu v zimě šeříky obrůstají. Jestli jste vedle těch suchých odstranili i nějaké přestárlé živé, šeřík na to zareaguje růstem nových výhonů nebo obrůstáním báze těch které zůstaly. Jestli jste vyřezali jen suché, nic moc nového nevyrazí. Keři jste k tomu nedali důvod. Břečťan může dělat potíže. Aby kvetl, řeže se po odkvětu, odstraňují se květenství, aby se v nich nevyvíjela semena. To snižuje snahu keře kvést v příštím roce.
Aby obrůstal, řeže se keř v únoru, odstraňují se z něho krom toho suchého i přestárlé a keř zahušťující živé větve. Jestli bude mít keř nějaké květy, nedokážu říct, nevidím ho.
Promiňte, jestli ta čeština není žert, tak věci dáváme do formy, odstraníme hodně větví uschlých. Další nepravosti beru jako překlepy.