Mezi vysloveně nevhodná hnojiva trávníku patří rychle působící dusičnanové a čpavkové formy minerálních jednoduchých či plných (bezchloridových) přípravků. (Pokračování textu…)
Co potřebuje trávník, aby vytvořil hustý, temně zelený, odolný a bezplevelný porost? Výživu s dostatkem dusíku, ale i stopové prvky, hlavně železo. (Pokračování textu…)
Rod vytrvalých (i jednoletých) zahradních plamenek neboli floxů zahrnuje vedle vysokých vytrvalých druhů i málo vzrůstné druhy a kultivary plamenky. (Pokračování textu…)
Jaro přináší mnohé radosti včetně kvetení. Těšíme se zejména z květů jarních cibulovin, talovínů, lýkovců, čemeřic, ovocných či okrasných stromů. (Pokračování textu…)
Ani růžím se nevyhnuly laboratorní zkoušky matičky přírody. Vzala si je na paškál a u některých odrůd vytvořila krásné pupenové mutace. (Pokračování textu…)
Ale stejně znejistěla, jak to myslí. Až fotka blankytně modrého kvítí na displeji mobilu ji přesvědčila, že to opravdu měl být májový kompliment. (Pokračování textu…)
V každé zahradě by mohl kvést šeřík. Pro svou jarní atraktivitu, pro vůni i kvůli pěkným tmavě zeleným listům. (Pokračování textu…)
Do Průhonického parku se lidé vydávají za kvetoucími rododendrony hlavně v květnu, ale rok 2020 přivedl květy na světlo světa už koncem dubna. (Pokračování textu…)
Stálezelené brsleny mohou překvapit nestálostí barvy listů. Keře si pořizujeme kvůli jejich zdobné dvoubarevnosti, ale ta se někdy začne vytrácet. (Pokračování textu…)
Teplé oblasti Jižní, Střední a Severní Ameriky jsou domovinou asi šedesáti druhů aksamitníků. Do Evropy je dovezli Španělé v 16. století a od té doby byly vyšlechtěny stovky kultivarů. (Pokračování textu…)
Stromky, které jsme vysadili na podzim nebo na jaře a do konce května ještě nevyrašily (u ořešáku čekáme do konce června), lze použít následující postup pro oživení. Stromky vyjmeme ze země, kořeny čerstvě seřízneme do živého a zdravého dřeva.
