Na pěstování je kaliandra v našich zeměpisných podmínkách náročnější. Její okrasné květenství, připomínající hebký štěteček, za to ale stojí. (Pokračování textu…)
K zámeckým zahradám a oranžériím patřily různé druhy rostlin, které u nás kvetly v zimním období. Orchideje, citrusy a právě i kamélie. (Pokračování textu…)
Čajovník je poměrně nenáročná rostlina. Daří se jí i v chladnějších evropských podmínkách, ale je třeba ji zazimovat např. v zimní zahradě.
(Pokračování textu…)
V záhonech, truhlících, nádobách či smíšených výsadbách působí drátovec velmi efektivně právě pro svůj atypický, bělavý vzhled. (Pokračování textu…)
Cílem rychlení dřevin je, aby vykvetly v době svého vegetačního klidu. Dříve se používala metoda např. namáčení koruny do vody či teplá pára.
(Pokračování textu…)
Někdo hlízy ukládá do písku, někdo do rašeliny nebo je zasypává pilinami. Každá hlíznatá rostlina ale chce jiný přístup. (Pokračování textu…)
Je konec října či začátek listopadu ještě vhodný na výsadby trvalek? Nebylo by lepší, abychom tuto činnost odsunuli a počkali až na jaro?
(Pokračování textu…)
Aby měly trvalky možnost zakořenit ještě před příchodem silnějších mrazů, vysazujeme je na podzim včas. (Pokračování textu…)
Lotosy s lekníny jsou si velmi podobné a často jsou zaměňované, přitom každý vyžaduje značně jiné podmínky týkající se především tepla.
(Pokračování textu…)
Kvetoucí trvalky patří mezi nejvýraznější zástupce bylin v zahradách. Trvalkové výsadby jsou čarovné. Proměňují se v průběhu celé sezony.
(Pokračování textu…)
Působí-li škvor viditelné škody na květech či ovoci, je možné tohoto nočního a vlhkomilného tvora chytat do pastí – do zavěšených hliněných květináčků, vyplněných senem nebo dřevitou vlnou. Pasti se škvory pak přemístíme k okrasným rostlinám, na kterých se vyskytují mšice.
