Tropická dřevina sena; vhodná jako přenosná rostlina na zahradu či balkon
4. 8. 2023Sena je rod tropických stromů a keřů. Některé druhy se hodí pro pěstování v našich podmínkách proto, že jsou menší velikosti a tedy přenosné.
K zámeckým zahradám a oranžériím patřily různé druhy rostlin, které u nás kvetly v zimním období. Orchideje, citrusy a právě i kamélie.
Orchideje i citrusy byly pěstovány o něco dříve, než kamélie. Ty se v Čechách začaly objevovat zejména v 18. století. Na rozdíl od mnohých orchidejí, nejsou kamélie náročné na teplo. Stačí jim sotva 15°C a rozptýlené světlo.
Poprvé v Evropě byla kamélie japonská popsána v roce 1692 německým cestovatel a zahradníkem Georgem Meisterem. V Anglii se objevily první zimní růže, jak se také kamélii japonské říká, v roce 1739. V roce 1753 dal této rostlině latinské jméno Camellia japonica Karl Linné, a to na počest brněnského rodáka, jezuitského misionáře, lékárníka a přírodovědce Jiřího Josefa Kamela.

Ve své domovině, subtropických částí Japonska a Korejského poloostrova, je kamélie japonská stálezelený strom
Ještě zhruba půl století byly pouze položkami v botanických sbírkách, ale na přelomu 18. a 19. století se díky dovozu zajímavých odrůd z Číny i Japonska dostaly na výsluní a evropští zahradníci je začali šlechtit.
Kaméliové květy se staly součástí plesových rób dam v celé Evropě. V době, kdy se ještě v Petrohradu nepěstovaly, se čerstvé květy dovážely přes celý kontinent z Itálie a z Francouzské Riviéry. Kurýři museli jezdit zřejmě hodně rychle, když jim květy po cestě nestihly uvadnout. Kamélie v této době natolik stouply v oblibě, že na zámcích vznikaly kaméliové domy, ve kterých shromažďovali milovníci těchto květů mnohdy i stovky odrůd.
Pokud jde o české jméno, kamélie měla tak trochu namále. Jeden český purista, Karel Slavoj Amerling, neznal historii vzniku jejího jména a neznal ani přírodovědce Kamela. Vycházel pouze z anglického nazvu, proto se snažil o zavedení českého ekvivalentu velbludka nebo velbloudka.
Koncem 19. století sláva kamélií pohasíná. Jednak se objevují nové druhy květin, za druhé se mění kvality bydlení. Rostlinám, které mají rády vlhčí vzduch a chladno, se v bytech s centrálním vytápěním přestává dařit. Kamélie a třeba i azalky v domech, kde ve dne i v noci vládne suchý a teplý vzduch, neprosperují.
Donedávna jsme se s nimi mohli setkávat prakticky jen ve sbírkách v botanických zahradách, na hradech a zámcích. S návratem bydlení v domech s většími halami, se zimními zahradami jejich obliba začíná opět narůstat. Rostliny přinesené z květinové síně do chladné haly, zimní zahrady neopadávají, tak jako když je přineseme do bytu s ústředním topením.
Kamélie je dřevina tvořící keř nebo malý strom, který dorůstá do výšky 2,5 – 4 m a šířky okolo 2 m. Je blízce příbuzná čajovníku, vlastně patří do čeledi čajovníkovitých, spolu s dalšími rody např. Stewartia, Franklinia, Gordonia.
Listy některých druhů kamélií se mohou zpracovávat jako náhražka pravého čaje. Kamélie mají především krásné květy, které se taktéž používají na výrobu čaje. Ze semen (zejména ze semen druhu Camellia oleifera) se lisuje velmi kvalitní a vyhledávaný olej, který se cení v kosmetickém průmyslu.
Kamélie je vápnostřežná rostlina. Pěstuje se zpravidla v rašelinových substrátech. Nemá ráda příliš vysoké teploty, ani intenzivní sluneční záření. V létě jí vyhovují teploty do 20 °C. Je možné ji i letnit venku, ideálně ve stínu stromů v zahradě. V zimě jí vyhovují prostory chodeb, hal, zimních zahrad, skleníků, kde teplota může klesat k 5 °C.
Je také dobé říct, že se kamélie těžko vyrovnávají s každou chybou v pěstování. Jestliže se nechává v prostoru, kde se rychle střídají teploty, klesá vzdušná vlhkost, může následkem shodit poupata. V případě rychlého přesunu ze stínu na zimní slunce to dopadne stejně. Totéž se může stát i v případě, že na ní zapomeneme a jednou jí necháme kořenový bal zaschnout, nebo ji přelijeme. V době květu by tedy neměla měnit stanoviště.
Pozor bychom si proto měli dát na časté větrání prostoru, zejména za mrazivých dnů, kdy se ohřátím venkovního vzduchu v místnosti náhle snižuje vzdušná vlhkost.
K zalévání rostlin je vhodné používat měkkou vodu nebo vodu, která neobsahuje vápník a ke hnojení využívat hnojiva určená pro vápnostřežné rostliny.
Pokud se rozhodneme kamélii pořídit, měl by to být bezmrazý den a rostlinu bychom si měli nechat důkladně zabalit, aby neprochladla. Doma jí necháme ještě alespoň tři hodiny zabalenou, aby se teplota v obalu vyrovnala s vnější. Poté jí rozbalíme, umístíme v místnosti s vlhčím chladným vzduchem, např. ložnice, ve které se netopí a můžeme ji přihnojit.
Pro snížení výparu můžeme použít lesk na list nebo olejové přípravky, používané na zkrášlování řezaných květin. I tak může část květů shodit. Ale protože je kamélie rostlina dlouhověká, za rok při dodržení základních pravidel jejího pěstování, můžeme mít doma někdy od konce listopadu přes zimu až do začátku jara krásně kvetoucí keře.
Sortiment dostupných odrůd zahrnuje kamélie, které kvetou postupně celou zimu. A když budeme chtít vidět reprezentativní sbírku kamélií, hledejme moravské zámky Rájec Jestřebí a Lysice. V Rájci mívají zpravidla v únoru a březnu mimořádně, právě kvůli kaméliím, otevřeno.
Foto autor a Shutterstock
Během dubna je již nutné první sečení, sekejte hodně nízko, podpoříte tím odnožování trav. Můžete začít i s přihnojováním, ale – na jaře mají traviny obrovskou růstovou sílu, ke které jim pomáhají uložené zásobní látky. Přirozené živiny vystačí zhruba do června.