Samičky píďalky kladou na podzim na větve a větvičky vajíčka, ze kterých se zjara líhnou housenky. Požírají rašící pupeny, květy, později poškozují listy, plody, jádra i pecky. (Pokračování textu…)
Volným záhonům prospěje podzimní vysévání plodin na zelené hnojení. Ozimé žito chrání povrch půdy před zamokřením a vytvořením škraloupu. (Pokračování textu…)
Zkušení pěstitelé zeleniny a brambor při deštivém a teplém počasí jistě už zpozorněli a včas preventivně ošetřují porosty proti plísním a houbovým chorobám. (Pokračování textu…)
Ustálenost srpnového počasí je příslibem pohody a vyrovnanosti druhé poloviny prázdnin. Pravděpodobnost relativně klidného počasí je vysoká. (Pokračování textu…)
Z výraznějšího výskytu některých druhů plevelů můžeme vyčíst, jak je na tom půda se zásobami výživných látek a kterých. (Pokračování textu…)
Ráčku podobný, hnědý asi 5 cm dlouhý hmyz žije v teplejších oblastech, hlavně na lehkých humózních půdách a působí velké škody na rostlinách. (Pokračování textu…)
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech nejrůznějších okrasných rostlin. (Pokračování textu…)
Vyčerpanou zahradní půdu můžeme plnohodnotně doplnit kompostem, zarytím dobře rozloženého chlévského hnoje a přítomnost živin podpořit zeleným hnojením. (Pokračování textu…)
Ze záznamů meteorologických měření v pražském Klementinu, které tu shromažďují zhruba čtvrt tisíciletí, vyplývá, že červenec je nejteplejším měsícem roku. (Pokračování textu…)
Na mnoha stanovištích můžeme z bujného výskytu některých druhů plevelů usuzovat na vlastnosti půdy, které je třeba znát a zohlednit při péči o zahradu i při pěstitelských plánech. (Pokračování textu…)
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
