Vyčerpanou zahradní půdu můžeme plnohodnotně doplnit kompostem, zarytím dobře rozloženého chlévského hnoje a přítomnost živin podpořit zeleným hnojením.
Na uvolněné záhony vyséváme od července do časného podzimu rostliny, které rychle – zhruba do sedmi týdnů – hustě narostou nad zemí i pod ní. Zeleň i kořeny zaryjeme buď ještě na podzim, nebo jako ozimou variantu na jaře.
Pro zelené hnojení v zahradách upřednostníme směsky vhodných druhů.
Na většině typů půd vyjma těžkých, zamokřených dobře roste svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia). Nevadí ji ani pokles teplot pod bod mrazu. Dlouho kvete, a tak poskytuje pastvu hmyzu ještě v době časného podzimu.
Výsevy v suchém, horkém létě je třeba zavlažovat.
Bez větších nároků na půdu roste pohanka (Fagopyrum esculentum). Zejména na lehčích až písčitých půdách se jí daří. Vyžaduje nejlépe neutrální až mírně kyselejší půdní reakci. Vyšší obsah vápníku v půdě ji naopak brzdí.
Na rozdíl od svazenky ohrozí pohanku pokles teplot k 0 °C a zničí ji i slabý mráz. Nehodí se pro ozimé setí.
Květy pohanky bývají bílé nebo růžové, vítají je včely a další hmyz
Zelené hnojení má význam také pro rychlou kultivaci půd neobdělávaných, zanedbaných, zaplevelených nebo extrémně písčitých či jílovitých.
Na kořenech seradely (ptačí nohy seté) žijí v symbióze hlízkové bakterie, které zpracovávají vzdušný dusík. Stejný efekt nabízejí hrách a fazole, také jejich kořeny ponecháváme v zemi.
Dalšími rostlinami používanými do směsí zeleného hnojení je například vlčí bob, hrachor, vikev setá, jetel nachový zvaný růžák či inkarnát, jetel plazivý, slunečnice.
Foto Shutterstock
Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Volným záhonům prospěje podzimní vysévání plodin na zelené hnojení. Ozimé žito chrání povrch půdy před zamokřením a vytvořením škraloupu.
Půda má mít dobrou strukturu, dlouhodobý a živný humus, vyváženou zásobu živin, kyprou ornici. Potřebuje být dobře provzdušněná, udržet vláhu a výživu pro kořeny.
Jedná se o druhy plané a méně prošlechtěné, ale i mezi nimi je na semenářském trhu mnoho překrásných novinek. Vysévat lze na venkovní chráněný záhon, nebo do květináčů pod sklo. Do květináčků vyséváme především druhy klíčící delší dobu.
