Koncem listopadu je možné začít s prořezáváním okrasných keřů. Zejména můžeme krátit dlouhé výhony, které by mohl silný vítr polámat. (Pokračování textu…)
Přenosné nebo také nádobové rostliny dokážou nádherně krášlit terasu, zákoutí u pergoly i samotné záhony. Navíc s nimi během zimy nemáme příliš starostí. (Pokračování textu…)
Chryzantémy jsou sice spojovány s tradicí Památky zesnulých, ale jejich obliba v zahradách stoupá díky čím dál tím početnějšímu sortimentu odrůd. (Pokračování textu…)
Obecně platí, že růže lze vysazovat na podzim od poloviny října do poloviny listopadu, výjimečně do jeho konce, a na jaře od poloviny března do poloviny dubna. (Pokračování textu…)
Také při podzimním uskladňování hlíz jiřinek začínáme s přípravami na příští květinovou sezonu. Na jaře postačí, aby v teple narašily, a koncem dubna je můžeme vracet do země. (Pokračování textu…)
Vysazujeme jak dřeviny s balem, tak po opadu listů i prostokořenné. První půlka měsíce nás potěší barevností listí. Mráz a vítr podívanou ukončí. (Pokračování textu…)
Někteří pěstitelé doporučují výsadbu cibulek narcisů koncem září, další až v první polovině října a to hlavně v záhřevných půdách nebo v teplém přelomu léta a podzimu. (Pokračování textu…)
Na podzim překontrolujeme technický stav zahradních staveb: podezdívek, plotů, treláží, konstrukcí. Podle situace je opravíme a připravíme na zimu. (Pokračování textu…)
Jakmile listy gladiol začnou žloutnout, je čas sklidit hlízy. Do konce září sklízíme velké, nejpozději do poloviny října drobnější. (Pokračování textu…)
Pro bylinné pivoňky platí, že od srpna do poloviny září nejlépe snášejí přesazení, se kterým bývá spojeno rozdělení trsu. I jiné rostliny se nyní dobře množí. (Pokračování textu…)
Působí-li škvor viditelné škody na květech či ovoci, je možné tohoto nočního a vlhkomilného tvora chytat do pastí – do zavěšených hliněných květináčků, vyplněných senem nebo dřevitou vlnou. Pasti se škvory pak přemístíme k okrasným rostlinám, na kterých se vyskytují mšice.
