Sucho a vysoké teploty letos výrazně ovlivňují úrodu ovoce. Jaké škody zahrádkáři pozorují a co může horko způsobit podzimní sklizni?
Po jarních mrazech přišlo neobvyklé sucho a vysoké teploty. Na zahradách se objevují popálené plody, ovoce předčasně opadává, zasychá a přibývá také škůdců. Jak letošní počasí ovlivňuje úrodu ovoce a co můžeme očekávat na podzim?
Mnoho členů Českého zahrádkářského svazu si na letošní počasí stěžuje. Po častých jarních a pozdně jarních mrazech přišlo neobvyklé sucho. Ti, kdo se snažili o nashromáždění vody ze zimních a jarních srážek, neměli úspěch. Prostě krom několika málo podhorských oblastí na severu republiky, kde občas prší, ostatní trpí suchem. Problém vysokých teplot a sucha má přitom více rovin. Jednou je poškození ovoce na stromech, plody s úpalem, popálené plody jak jádrovin, tak peckovin z jižní strany, opadávání ovoce nebo prolínání líhnoucích se generací obalečů, tedy červivost. Podle oblastí si zahrádkáři stěžují i na velký počet vos a sršní, které ničí plody ještě před zráním.
Réva poškozená mrazíky
Úroda se liší podle jednotlivých oblastí. Letos mrazy hodně poškodily peckoviny. Opakované mrazy v oblastech, kde přicházejí podle meteorologů už, když hlásí, že budou ojediněle a místy, zničily úrodu meruněk, broskvoní, třešní, některých odrůd modrých peckovin a ořešáků. V solidním stavu to přežívaly višně. Propad byl vysoký i u drobného ovoce, rybízů a angreštů. Černé rybízy zasychaly na keřích, plody angreštů postihl ve velké míře úpal. Plody i při zalévání schly na keři a opadávaly. Rybízy jsou postižené i na listech. Citlivější odrůdy jsou olistěné jen částečně, slunce a vítr prakticky spálily listy na horních partiích keřů citlivějších odrůd. Spodní partie takových keřů a keře odrůd vhodnějších do suchého klimatu mají listy popálené částečně. Intenzivně se na angreštech živili také mravenci.
Rybízové listy spálené od sluníčka
Vysoké teploty a sucho se podepisují přímo na plodech. Souplodí malin a ostružin jsou sluncem a suchými horkými větry znehodnocená. Ostružiny mají spálené plůdky, u maliníku části souplodí bělají. Maliny mají tak jemnou slupku jednotlivých peckoviček, že je prokousnou i včely, a ty je pak vysávají. Poškozené bývají plody zpravidla z jedné poloviny otočené ke slunci. Na konzum takové ovoce nejde předložit. Podobně jako angrešty s úpalem, poškozené mravenci. Plody pozdních odrůd drobného ovoce, především bílých a červených rybízů, zasychají na keři. U peckovin se úpal na exponované straně projevuje hnědnutím dužniny od pecky ke slupce a nepříjemnou chutí této dužniny. Častý je opad ovoce před dozráním, kdy opadané ovoce nelze prakticky nijak využít. Jádroviny na sluneční straně bělají, později hnědnou a zahnívají. Častý je také nástup mravenců. Nakusují plody ovoce a vyžírají dužninu. Vzhledem k tomu, že sklizeň velkého množství peckovin už je ukončena, je to problém jablek, hrušek a plodů slivoní.
Plody jabloní poškozené od slunce
Zatímco chorob se mnoho neprojevuje, škůdci jsou na vzestupu. Pokud se choroby objevují, jsou to především ty, které prosperují v teple a suchu. Horko je takové, že v dosti případech zastavuje rozvoj patogenů na listech a plodech. Obaleči způsobující červivění se vyvíjejí rychleji. Mnoho dalších škůdců není. Protože není v přírodě hmyz, kterým se dříve živily vosy a sršně, napadají tyto plody jádrovin i peckovin, vlastně je mají jako náhradní stravu. Ovoce nakousnuté pak dokážou konzumovat i včely. Situaci navíc zhoršují lokální bouřky. Na dosti místech se prohnaly bouřky, které nepřinesly významné srážky, ale kroupy. Poškozené ovoce se v horku špatně hojí a podléhá hnilobám.
Poškozené plody angreštu (slunce, déšť, dokonáno mravenci…)
Pokud jde o regiony, nejhůře na tom jsou jižní oblasti Čech i Moravy. Oblasti pod horami na hranicích s Německem a Polskem mají srážky četnější, i když také ne zcela dostatečné. Když trpí nedostatkem vláhy i réva, a malé pěstitele révy má ČZS v členské základně, začíná být situace hodně na pováženou.
Vysoké teploty a sucho se mohou projevit také na podzimní sklizni. Lze očekávat nižší sklizně u jádrovin i peckovin. Odrůdy dozrávající ke konzumu v období podzimu a do Vánoc budou dozrávat dříve. Nejen proto, že je horko venku, ale i proto, že sklepy, do kterých ovoce ukládáme, budou vyhřáté více, než je třeba. Nezchladí se včas, aby brzdily dozrávání. Plody mohou být menší a nejspíše i častěji poškozené obaleči. Počasí může vyhovovat odrůdám pocházejícím z oblastí, kde jsou současné teploty obvyklé a které v běžných letech nedozrávají. Takových odrůd jabloní, hrušní, révy a velmi pozdních peckovin ale v zahrádkách mnoho není.
Červivost plodu
Pokud budou vysoké teploty a sucho pokračovat, propad plodů bude pokračovat a nálet škůdců také. Snaha o včasnou sklizeň ovoce na skladování může přinést i to, že ovoce nebude vyzrálé a nebude mít takové chuťové parametry, jako když dozrává pomaleji, v optimálních teplotách a vlhkosti vzduchu. Vybarvení plodů pozdních odrůd jabloní je dosti často ve vazbě na podzimní noční ochlazení, vyšší vlhkost vzduchu a rosy. A ani vinohradníci a vinaři nebudou vesměs z rychlého dozrávání hroznů a vysokých teplot nadšeni.
Foto autor
Jak vysoké teploty ovlivňují okurky, rajčata, papriky i tykve? Zjistěte, proč rostliny přestávají růst a jak jim pomoci zvládnou horko.
Na kyselých půdách rostliny často strádají kvůli nedostatku živin, zejména vápníku, hořčíku a draslíku, vázání fosforu a molybdenu.
Nepravá dužnatá cibule s nasládlou lékořicovou příchutí, to je fenykl, pozoruhodná zelenina, kterou můžete pěstovat na zahradě až do podzimu.
Poruchy genové výbavy se ve světě rostlin vyskytují v mnoha formách. Některé jsou neslučitelné s dalším vývojem semenáče, jiné zatraktivní vzhled druhu.
Fyziologickou skvrnitost (hořkou pihovitost) poznáme na jablku podle tmavších, 2–6 mm velkých, mírně propadlých a hnědavých skvrnek. Jejich vinou plod hořkne.
