Jak vysoké teploty ovlivňují okurky, rajčata, papriky i tykve? Zjistěte, proč rostliny přestávají růst a jak jim pomoci zvládnou horko.
V článcích na webu izahrádkář.cz najdete informace o tom, jak rostliny postihují nízké teploty. Bojíme se ledových mužů, nějak ale neuvažujeme nad tím, že by teplomilné rostliny mohly poškodit i vysoké teploty. A ono, světe div se, vysoké teploty mohou poškodit i ty po teple toužící, v chladu skomírající okurky, papriky, rajčata, lilky nebo tykve.
Hořkost plodů může být vyvolána také silným napadením některými škůdci. Rostliny pak ve větším množství produkují kukurbitacin.
Limitní teplotou je 38 °C. Při této teplotě rostliny zastavují růst, zakrňují a mění se u nich pohlaví květů. Samičí (pestíkové) květy se mění na květy samčí (prašníkové). Listy rostlin žloutnou. U již vytvořených plodů může sucho a horko způsobit i hnilobu malých plůdků. Pyl prorůstající přes bliznu do semeníku nedojde až na místo určení a maličké plůdky začnou zahnívat. Pokud se horko spojí i se suchem, mohou plody dýňovitých hořknout. U okurek to nevadí, i když se tím snižuje možnost jejich použití – hodí se prakticky jen ke sterilaci. U ostatních druhů je to ale jinak. Hořké tykve nejíme! Jsou v malém množství nejedlé, ve větším množství mohou vyvolat značné zdravotní potíže.
Male plůdky cuket zahnívají. Může to byt z fyz. nedostatku vapníku, po napadení zbytku květu šedou hnilobou, nebo po nedokonaném opylení
Také rajčata a papriky při vysokých teplotách omezují růst i další životní pochody. Plody citlivých odrůd mohou být výrazněji postiženy fyziologickým nedostatkem vápníku. Plody odrůdy Sláva Porýní, nebo odrůd, které ji mají v genetickém základu, ale i některých dalších, například Stupické polní rané, budou trpět nevyzráváním plodů v okolí stopky. Kolem ní se vytvoří různě široký zelený nebo žlutý tuhý pruh. Rajčata v horku a suchu svinují listy tak, že vypadají jako napadená virózami. Chrání se tím proti výparu vody a slunci nabízejí menší plochu listů než obvykle. Bohužel je tento proces nevratný.
Výhodou je i výsadba větších sazenic, které dříve zastíní povrch půdy než rostliny pěstované z přímého výsevu.
Snažíme se i přes nepřízeň počasí snižovat teplotu prostředí. Pomáhají světlé povrchy ve skleníku, stínění, reflexní fólie na sklo, přirozené i nucené větrání. Voda má úžasnou vlastnost – při vypařování ochlazuje. Jemné mlžení v kombinaci s větráním dokáže teplotu poměrně výrazně snížit. Vyplatí se vybírat i odrůdy, které mají geneticky vyšší odolnost vůči vysokým teplotám. V našem počasí, které se začíná podobat jihoevropskému, můžeme zkusit sáhnout po odrůdách z Balkánu, Maďarska, Itálie nebo Řecka. Menší problémy s udržením plodů mívají kulaté cukety. Cesta pylové láčky do semeníku je u nich totiž mnohem kratší než u dlouhých odrůd.
Snažíme se také o to, aby povrch okolo rostlin zbytečně neakumuloval teplo. Suchý povrch záhonu pravidelně kypříme, zaléváme bodově – například přes PET lahve nebo kapkovou závlahou pod povrchem půdy. Pomáhá také nastýlání strukturním mulčem (seno, sláma, čerstvý polorozložený kompost), případně použití bílé fólie nebo netkané textilie.
Voda ke kořenům, suchý povrch, malé ohřívání půdy
Rostlinám dodáváme dostatek vody, přihnojujeme je zálivkou nebo vhodnými listovými hnojivy a průběžně sledujeme jejich zdravotní stav. Výnos ani jedlost plodů by neměl ovlivňovat ještě další stres způsobený chorobami nebo škůdci. V sortimentu odrůd dnes najdeme mnoho takových, které prakticky neobsahují kukurbitaciny. Ty se častěji objevují u okrasných forem tykví. Protože jsou však tykve v rámci druhu cizosprašné, může se stát, že za horka bude na první pohled pěkná cuketa vypěstovaná z vlastních semen hořknout.
Uvařené rajče nebo plíseň
Semena z tykví, která jsme nechali dozrát, však nevyhazujme. Nejspíš jich nikdy nebudeme mít dost na výrobu oleje, ale po usušení je můžeme opražit a pak si je u televize vylouskávat z bílých slupek. Udrží nás to svěží při sledování programu, když zrovna čekáme na něco zajímavějšího. Podle literatury pomáhá konzumace tykvových semen i při některých potížích spojených s prostatou. A když si je před pražením ještě lehce osolíme, můžeme tělu dodat i vlákninu navíc – tedy v případě, že je budeme jíst i se slupkami.
Foto autor
Letos některé výpěstky tykvovitých rostlin vypadají jinak, než jsme zvyklí. Mají jinou barvu, tvar, hrbolky. Změny způsobují virózy.
Různé části rajčat napadá více než jedna houbová choroba. Nejprve nastupuje septorióza a alternariová skvrnitost rajčete. Pak během léta plíseň bramboru na rajčatech.
Připomeňme si, že při pravidelném sběru plodů rostlina stále kvete a plodí. Jde o typickou vlastnost skupiny letních tykví.
Pro pěstitele ovoce je červenec měsícem sklizně meruněk, raných broskví, drobného ovoce, nejranějších jablek i hrušek.
