Letničkám z březnových a dubnových výsevů svědčí optimální teploty i začátkem května. Liší se podle jednotlivých druhů a skupin květin. (Pokračování textu…)
Podle vývoje počasí pokračujeme s výsevy kořenové zeleniny a staráme se o předpěstovávané sazenice. Můžeme zkusit vysít předklíčenou petržel.
(Pokračování textu…)
Hmyzí opylovače zajímá, zda na zahradě najdou dostatek pastvy v podobě nektaru, medovice a pylu. Pokud ano, budeme je vídat často. (Pokračování textu…)
Červená řepa pochází ze Středomoří a pěstovala se již za starých Římanů. K červené řepě patří možnost využít v kuchyni jak bulvy, tak listy. (Pokračování textu…)
Celý svět vysévá především celer řapíkatý, ale v české kotlině byl, je a ještě dlouho bude tím pravým celerem celer bulvový. (Pokračování textu…)
Pokud jsme v říjnu nepřipravili záhon pro mrkev a petržel, můžeme se do rytí a urovnávání půdy pustit během listopadu a posléze kořenovou zeleninu vysít. (Pokračování textu…)
Radost z vlastní úspěšné sklizně zeleniny prodlouží správné uskladnění. Připomeňme si osvědčené postupy a rady, jak plodiny uchovat. (Pokračování textu…)
V září ve skleníku sklízíme a až na výjimky nesejeme a nevysazujeme. Vychutnáváme si plody celoroční píle a snad i zábavy a relaxace. (Pokračování textu…)
Díky pěstitelově péči dokážou letničky zdobit záhony a zahrady do konce léta. Připomeňme si, jak podpořit vybrané druhy. (Pokračování textu…)
Ředkvičky jsme si oblíbili jako časnou jarní zeleninu. Na záhonech se jim však daří i na přelomu léta a podzimu. Lépe než během letních veder. (Pokračování textu…)
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech růže, hortenzie, šeříku, tavolníku, dřišťálu, mahonie, hlohyně a dalších. Rozvoj infekce zastaví včasný chemický zásah.
