Rouby révy o délce 30 cm odebíráme z jednoletého dřeva. Lehce zvlhčené je zabalíme do igelitového sáčku. Skladujeme v chladničce, sklepě apod. (Pokračování textu…)
Letničky, které vyséváme do skleníku nebo do pařeniště, abychom je chránili před chladem, přemístíme na záhon až po ledových mužích. (Pokračování textu…)
Od konce února lze začít s přípravou lehkých půd na slunných stanovištích pro venkovní výsevy zeleniny. Některé druhy už vyséváme. (Pokračování textu…)
Koncem zimy nastává doba vhodná pro seřezání okrasných stromů na hlavu. U keřů se pro obdobný postup používá termín na pařez nebo na pahýl a to podle výšky řezu. (Pokračování textu…)
Nehrozí-li silnější mrazy, upravíme řezem jednoleté výhony keřů a polokeřů kvetoucích v létě a časně na podzim. Též hortenzie latnaté. (Pokračování textu…)
Kdo na zahradě používá pařeniště, v únoru z něj zpravidla vybírá listí, které tam uložil v prosinci, a zvenku jím zateplí bočnice. (Pokračování textu…)
Pravidelný řez je důležitý také pro zachování tvaru okrasných dřevin, k prosvětlení korun stromů a pro bohatou násadu květů. (Pokračování textu…)
Koncem roku vybereme z pařeniště zeminu, kterou jsme používali během sezony pro pěstování, a postaráme se o ni v zahradě. (Pokračování textu…)
Jinovatka třpytící se na posledních zelených lístcích nebo už v holé koruně stromu přesvědčivě hlásí, že i krásnou zimu můžeme mít rádi. (Pokračování textu…)
Do uvolněného pařeniště, studeného skleníku či fóliovníku lze vysít ředkvičky a špenát. Bulvičky a lístky sklízíme v říjnu a listopadu. (Pokračování textu…)
Během dubna je již nutné první sečení, sekejte hodně nízko, podpoříte tím odnožování trav. Můžete začít i s přihnojováním, ale – na jaře mají traviny obrovskou růstovou sílu, ke které jim pomáhají uložené zásobní látky. Přirozené živiny vystačí zhruba do června.
