Příznaky strupovitosti se objevují zejména na stromech ve vyšších a uzavřených polohách, v údolích. Častěji za vlhčího počasí a v přehoustlých korunách.
Choroba přezimuje ve spadaném listí, proto je jeho včasné shrabání a zkompostování – nejpozději v předjaří – základním preventivním opatřením.
Chceme-li omezit tuto houbovou chorobu jabloní a hrušní, ošetříme stromy zhruba týden před opadem listů, nebo samotné listí bezprostředně po opadu, postřikem močoviny (5–7% koncentrace).
Rozklad plodniček původce strupovitosti urychlíme i podrcením spadaného listí.
Strupovitost jabloně je mnohdy brána jako zlá choroba jen v případě, že se projeví na plodech. Ona však napadá i listovou plochu, ovlivňuje výnosy v následujícím roce.
Chemické ošetření vhodnými přípravky provádíme až zjara ve fázi myšího ouška, před květem a dále 2 až 3 postřiky podle potřeby.
Aktualizované informace o přípravcích proti strupovitosti jabloní a hrušní naleznete v Rostlinolékařském portálu.
Foto Ivan Dvořák
Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.
Při podzimní péči o zahradu nakypříme vrchní vrstvu půdy kolem ovocných stromů tak, abychom nepoškodili tenké kořeny.
Pro okrasné dřeviny a růže je stejně důležitá příprava půdy před výsadbou a ošetření při výsadbě jako pro ovocné stromy a keře.
Ovocné stromky zakoupené nejlépe u dobrých pěstitelů a v nejbližší ovocné školce postavíme před výsadbou na několik hodin do vody.
Po zimě má půda ideální drobtovitou strukturu a postupně během vegetace dochází ke slehávání vlivem gravitace. Zejména kořenové zelenině svědčí výsev do hlouběji prokypřené půdy. Také vývoji a plodnosti rostlin prospívá kypření a okopávka.
