Doma pěstované květiny nyní přesazujeme, podle jejich potřeby zvyšujeme zálivku. Můžeme začít pomalu s přihnojováním. Pokud se přes zimu vytáhly, seřízneme je a případně i množíme.
Rostliny v nádobách umístěné ve světlých zimovištích – pelargonie, fuchsie, kopretiny polokřovité (Argyranthemum frutescens) sestřiháme a případně nahrnkujeme jednotlivě do čerstvé a kvalitní zeminy.
Kbelíkové rostliny, které slouží přes léto jako mobilní zeleň venku, v tomto období přesazujeme vždy po několika letech do větších nádob. Nejzazší termín přesazení nastává, pokud kořeny začínají vytlačovat bal. Po vyjmutí z květináče bal zachováme, jen mírně rozrušíme okraje. Neprokořeněnou zem vytlačíme. Těmto rostlinám prospívá na dně květináče malá 2–3cm vrstva písku nebo štěrku jako drenáž. Při přesazování používáme pouze kvalitní substrát.
Kalokvět kvete v létě na bezlistých stoncích vysokých více než půl metru. Aby kvetl, potřebuje zimovat v chladu. Ven rostlinu přemístíme v polovině května. Foto Shutterstock.
Patří sem dále: oleandr (Nerium oleander), stálezelený kalokvět (Agapanthus), mučenka (Passiflora), fíkovník smokvoň (Ficus carica), Agave, juka nádherná, ibišek (Hibiscus rosa-sinensis), mračňák (Abutilon), hortenzie topolová (Hydrangea macrophylla), Aucuba, datlovník (Phoenix), vavřín (Laurus), brslen (Euonymus). Začneme u nich pozvolna zvyšovat zálivku a otužujeme je.
Fuchsie pěstujeme nejčastěji na oknech a jako balkonové rostliny, ale vhodný kultivar můžeme vybrat i do závěsného květináče, jako zahradní solitér nebo mu dát tvar stromku.
Vedle časně jarních cibulovin patří koniklece k tomu málu trvalek, které kvetou brzy zjara, často po odtání sněhu. Hlavní dobou kvetení pak bývá první polovina dubna.
Málokterá letnička má tak výrazně barevné listy jako okrasná kopřiva, navíc dobře snáší polostín. Hodí se do nádob i na záhon; coleus sice bývá zařazován mezi hrnkové květiny, ale moderní odrůdy rozšířily jeho…
Prohlédneme keřové i stromkové růže, neraší-li na nich výhony z podnože – vlky. Odřežeme je co nejblíže u starého dřeva, mnohdy proto musíme u keřových růží odhrnout zem z kořenového krčku.
