Mandloň může dobře růst i na české zahradě. Poradíme, jak vybrat stanoviště a odrůdu, jak mandloň pěstovat, řezat a kdy sklízet její plody.
Mandloň obecná patří mezi skořápkové ovoce a v našich podmínkách má své místo i na zahradách drobných pěstitelů. Její velkou předností je odolnost proti suchu, nevýhodou naopak velmi časné kvetení, které může ohrozit pozdní jarní mráz. Pokud vybereme vhodnou odrůdu a správné stanoviště, můžeme se dočkat nejen krásně kvetoucího stromu, ale také vlastní úrody chutných mandlí.
Mandloň obecná (Prunus amygdalus) patří mezi skořápkové ovoce. V našich podmínkách jsou mandloně pěstovány odedávna, avšak pro nižší výnosovou jistotu téměř výhradně drobnými pěstiteli. Stromy jsou velmi dobře odolné proti suchu, což je jejich velký benefit do budoucna, protože tendence k suchému průběhu vegetace bude zcela jistě pokračovat i přes občasné návraty k vlhčím létům. Nevýhodou mandloně je její poměrně brzký začátek květu – kvete jako první ovocný druh ještě před meruňkami. Proto pozdní jarní mrazy mohou kvetoucí stromy snadno poškodit. V posledních letech se však začínají i na našem trhu objevovat odrůdy, které mají oproti tradičním odrůdám poměrně výrazně opožděný začátek květu. U nich je proto větší naděje, že poškození mrazem uniknou. K úspěchu při pěstování tak velmi výrazně kromě správného výběru stanoviště přispěje i vhodně zvolená odrůda pro dané podmínky.
Jsou bohatým zdrojem zdraví prospěšných tuků, bílkovin, hořčíku, vápníku a draslíku. Obsahují antioxidanty, působí pozitivně na snižování hladiny cholesterolu, pomáhají předcházet kardiovaskulárním chorobám a diabetu, posilují imunitu a působí protistresově.
Jedná se o jádra pecky plodu velmi oblíbené spotřebiteli. Jejich uplatnění v kuchyni je velmi široké. Kromě přímého konzumu jako pochutiny, ať už naturální nebo pražené a solené k dobrému vínu, se využívají hojně zejména v cukrářství do těst, nádivek nebo na ozdobu vánočního cukroví, dortů, vánoček a velikonočních mazanců. Kromě toho je na trhu spousta nejrůznějších výrobků z mandlí – od mandlového oleje a mléka přes mandlovou mouku až po výborný mandlový likér (Amaretto). Mandle jsou v současnosti moderně označovány za superpotravinu. Je to pochopitelně módní záležitost posledních let, tímto termínem bývá označována celá řada potravin. Pravdou však zůstává, že mandle obsahují celou řadu látek pozitivně působících na lidské zdraví.
Není vhodné pěstovat semenáče, protože tyto mají jádra pecek plodů často hořká, což značí zvýšený obsah jedovatého alkaloidu amygdalinu. Taková jádra proto nejsou konzumovatelná. Semenáče však můžeme využít jako podnože, na které si zdatní zahrádkáři kulturní odrůdu naočkují.
Pokud se rozhodneme pěstovat mandloně na zahrádce, pořídíme nejlépe dvě současně kvetoucí odrůdy. Mandloně jsou totiž často cizosprašné nebo pouze částečně samosprašné. I u odrůd, které pěstitelé uvádějí jako samosprašné, zvýší přítomnost opylovače – jedince jiné současně kvetoucí odrůdy – násadu plodů. Když vybereme správné odrůdy a vhodné stanoviště, můžeme se těšit na bohatou úrodu lahodných plodů. Rozdíl v chuti mezi kupovanými a čerstvě sklizenými mandlemi nás může příjemně překvapit. Kupované mandle podle mých zkušeností často působí prázdným, jakoby zvětralým dojmem. Čerstvé mandle ze zahrádky naopak výrazně voní a chutnají a ve správných podmínkách je můžeme skladovat i několik let, aniž by ztratily své dobré chuťové vlastnosti. Mandloň navíc potěší i jako okrasný strom. Vytváří vznosnou korunu pěkného tvaru a na jaře ji zdobí krásné velké květy. Pokud ji příliš neomezujeme řezem, může dorůst úctyhodné velikosti.
Pro pěstování volíme chráněná stanoviště, vyhýbáme se mrazovým kotlinám. Nejvhodnější jsou mírně svažitá stanoviště s otevřenou polohou k jihu a jihovýchodu, chráněná od severu a západu. Ve vyšších okrajových oblastech sázíme k jižní nebo jihovýchodní stěně domu, případně využijeme uzavřenou atriovou zahradu, máme-li ji k dispozici. Půda je vhodná záhřevná, hluboká, dobře propustná, středně těžká. Nevhodné jsou půdy zamokřené, neboť mandloň snese spíše přísušek než zamokření.
Mandloně většinou netrápí mnoho chorob ani škůdců. Ojediněle může monilióza napadnout malé plůdky, při silném výskytu mšic se mohou mšice objevit také na mandloních. Ptáci při dozrávání plodů poškozují především odrůdy s měkkou skořápkou (Vama aj.). Největší pozornost si zaslouží moniliový úžeh. Za příznivých podmínek pro rozvoj této choroby napadá mandloně bez rozdílu odrůd podobně silně jako meruňky a višně. Proti moniliovému úžehu proto stromy každoročně ošetřujeme.
Vzhledem k tomu, že plody – mandle nejsou nijak zvlášť závislé na oslunění koruny, je možné stromy ponechávat hustší, než jsme zvyklí u ostatních ovocných druhů.
Pěstební tvar je obvykle čtvrtkmen s volně rostoucí patrovitou korunou s terminálem. Vysazujeme v jarním termínu běžným způsobem, provedeme úpravu korunky. Ponecháme 4–5 kosterních větví a terminál, zkracujeme na 3–5 pupenů. Letním řezem odstraníme nadbytečné a zahušťující letorosty a prodlužující výhony zakrátíme na cca 40 cm, pokud jsou více narostlé. Vytvoříme tak kompaktnější korunu a podpoříme tvorbu bočního obrostu. V dalších letech pokračujeme v zapěstování korunky a můžeme vytvořit 1–2 další patra. Udržovací řez spočívá převážně v odstraňování příliš zahušťujících větví, větví suchých a poškozených, žádné speciální postupy mandloň nevyžaduje. Vhodné je provádění letního řezu i v dalších letech, protože mandloň zpravidla vytváří velké množství zahušťujících výhonů rostoucích do koruny – vlků, které tímto řezem odstraňujeme.
Zralost plodů poznáme podle praskání a sesychání rubiny (zeleného oplodí). Se sklizní nespěcháme, protože před prasknutím je velmi obtížné rubinu od skořápky oddělit. Po sklizni vyluštíme plody od zbytků rubiny a dosušíme na lískách v teple a při proudění vzduchu, aby nedošlo k zaplesnivění. Skladujeme v suchém prostředí nejlépe ve skořápkách, tak si mandle zachovají dobré chuťové vlastnosti i několik let.
Redakčně upraveno a aktualizováno podle článku časopisu Zahrádkář.
Pro teplomilné mandloně platí, že prospívají v nejteplejších polohách Česka. Ale i tam se přihodí, že úrodu nepřinesou, a nejen vinou mrazu.
Mandloň obecná patří mezi teplomilné skořápkaté ovoce, které lze s úspěchem pěstovat většinou pouze v nejteplejších polohách Česka.
Dětem začíná v září škola, zahrádkářům víceboj v rozmanitých disciplínách, kterých je třeba se zúčastnit a pokud možno v nich i uspět.
Příbuzná broskve a meruňky, latinsky se jmenuje Amygdalus communis. Domov má ve Střední Asii a v Turkestánu.
Trpí jí zejména stromy ve vyšších a uzavřených polohách (údolích), za vlhčího počasí a také více stromy s přehoustlými korunami. Protože choroba přezimuje ve spadaném listí, je důležité jeho včasné shrabání a zkompostování.
