Sezona klíšťat ohrožuje zahrádkáře i výletníky. Kde na zahradě číhá největší riziko a jak správně klíště odstranit?
S příchodem jara a teplého počasí každoročně začíná sezona klíšťat. Tito parazité na nás číhají všude – u řek, v lesích, městských parcích, ale také v našich zahradách. Klíšťata dnes běžně potkáme ve vysoké trávě i na nízkých dřevinách. Kvůli ptákům, hlodavcům a spárkaté zvěři, kteří je přenášejí, na ně narazíme dokonce i v podhorských a horských oblastech nad 1000 metrů nad mořem. Žijí v celém mírném pásu Evropy, Asie i Severní Ameriky.
Česká republika bohužel patří ve výskytu a počtu nakažených klíšťovou encefalitidou k nadprůměru. Počet osob, které se ročně nakazí Lymskou boreliózou, dosahuje několika tisíc a vykazuje neustále stoupající tendenci. Na tomto dlouhodobém nárůstu nemocných se podílejí i mírné zimy z posledních let.
Klíšťata mají ve svém životním cyklu takzvanou diapauzu – období, kdy zpomalí své životní pochody a přečkávají zalezlá v půdě nebo na drobných hlodavcích. Jejich aktivita však začíná již při teplotě 5 °C a protahuje se až do pozdních podzimních měsíců. Riziko tak trvá téměř tři čtvrtě roku. Mnoho lidí dnes navíc žije aktivním životem, tráví čas v přírodě a většinu roku přebývá na zahrádkách, chatách či chalupách, což platí i pro starší generace.
Klíště se vyvíjí ve třech stadiích:
Teplé a vlhké počasí výrazně ovlivňuje šíření nemocí. Zatímco v jednom roce úřady zaznamenaly 645 případů onemocnění boreliózou, hned v následujícím roce tento počet kvůli příznivému klimatu vyskočil na 3800 případů. Mezi oblasti s největším výskytem klíšťat patří Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský, Středočeský, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj.
Klíšťata nejvíce milují dusno a vlhko po dešti. Naopak suché a horké léto jim nesvědčí, vysoké teploty je vyhánějí do půdy. Zvláštní opatrnost proto zachovávejme v situaci, kdy zaprší a po dešti následují dva až tři horké dny.
Parazity nejvíc přitahují tyto zahradní kouty:
U člověka klíšťata nejčastěji vyhledávají jemnou a vlhkou pokožku. Obvykle se přisávají v podpaží, na břiše, v pupku, v tříslech, na krku nebo za ušima.
K vyvolání závažného onemocnění stačí jediné nakažené klíště. Odborné studie uvádějí, že infekci roznáší zhruba každé sté klíště. Parazité se nakazí od infikovaných hlodavců, na kterých často přežívají během zimy, nebo od ptáků, kterým ale nákaza díky jejich imunitnímu systému neškodí. Pokud se infikuje samice klíštěte, přenášejí nákazu už vylíhlé larvy z jejích vajíček. Virus encefalitidy klíště přenese do lidského těla již během 2 hodin, u boreliózy nákaza trvá déle – 12 a více hodin.
Důležité varování: Virem klíšťové encefalitidy se můžeme nakazit také pitím tepelně neošetřeného (nepasterizovaného) mléka krav, ovcí a koz, případně konzumací mléčných výrobků z tohoto mléka.
Tento infekční virus způsobuje nehnisavý zánět mozkových blan nebo zánět mozku. Onemocnění probíhá dvoufázově:
V těžkých případech zanechává nemoc dlouhodobé či doživotní následky v podobě ochrnutí, poruch soustředění nebo sníženého intelektuálního výkonu. Encefalitida může končit i smrtí. Při troše smůly a váhání se zahájením léčby se může nemocný potýkat s únavou, bolestmi hlavy a nervovými potížemi po zbytek života. Vysoký počet případů s těžkým průběhem lékaři prokazují u lidí nad 50 let. Starší lidé dnes často mění svůj životní styl a pobývají v přírodě mnohem více, zároveň však podceňují očkování, čímž se vystavují vysokému riziku. Proočkovanost obyvatel v ČR sice pomalu stoupá, stále se však pohybuje pouze kolem 18 %. V sousedním Rakousku přitom dosahuje téměř 90 %.
Toto infekční onemocnění vyvolávají bakterie rodu Borrelia, které patří mezi velmi odolné mikroorganismy. Nemoc vědci poprvé popsali v roce 1977 v americkém městečku Old Lyme, kde zaznamenali vysoký výskyt kloubních onemocnění u dětí (tehdy jako Lymská artritida). Většina těchto pacientů žila v lesních oblastech. Výzkumy nepotvrdily, že by se tato nemoc přenášela z člověka na člověka. Název borelióza pak získala po francouzském bakteriologovi A. Borrelovi.
Zatímco virům encefalitidy stačí k nákaze 1 hodina, bakterií boreliózy se člověk nakazí zpravidla až po 12 až 24 hodinách od přisátí klíštěte. Příznaky se projevují ve třech stadiích:
V počátečních stadiích pomáhá účinná léčba antibiotiky. Vakcína proti borelióze pro lidi dosud neexistuje, vědci ji zatím otestovali a schválili pouze pro zvířata. Klíště nás navíc může nakazit i dalšími, sice ojedinělými, ale vážnými chorobami, jako je babezióza, ricketsióza či tularémie.
Riziko přenosu infekce roste s dobou přisátí. Borrelie žijí ve střevech klíštěte a do rány odcházejí spolu se slinami po několika hodinách, nakazit se však můžeme i dříve. Nejlepší prevencí je vyhýbat se místům s vysokou aktivitou klíšťat.
Pokud v rizikových místech musíme pracovat, nebo tam trávíme volný čas, dodržujte tato pravidla:
Po návratu z přírody nebo ze zahrady se ihned důkladně prohlédněte, osprchujte a převlékněte. V prvních hodinách odstraníte klíště nejsnadněji. Nezapomeňte zkontrolovat a ošetřit také psy a kočky, kteří mohou parazity přinést domů a sami se nakazit.
Vytažené klíště smočíme v dezinfekci, zabalíme do papíru a spálíme. S každým klíštětem zacházíme jako s potenciálně infekčním materiálem. Nemačkáme ho, nesplachujeme do toalety ani nevyhazujeme do koše. Klíště dokáže přežít cyklus v pračce, krátkodobě i mráz v mrazáku a ve vodě se jen tak neutopí.
Foto Shutterstock
Zdroj: Rukověť zahrádkáře 2026
Sezona klíšťat ohrožuje zahrádkáře i výletníky. Kde na zahradě číhá největší riziko a jak správně klíště odstranit? S příchodem jara a teplého počasí každoročně začíná sezona klíšťat. Tito parazité na nás číhají všude…
Březen je měsícem probouzení. Zatímco na horách si příroda dává načas, v nižších polohách se už můžeme těšit pohledem na první posly jara.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
