O alejích a škarpách: kde příroda bojuje o své místo
9. 12. 2025Téma alejí kolem cest rozděluje veřejnost na dvě skupiny – jedni je považují za překážku, druzí v nich vidí krásu, stín a součást krajiny.
Můžeme jíst ovoce ze stromů u silnic? Odborník z ČZS vysvětluje zdravotní rizika, správné mytí i právní pravidla sběru.
Ovocné stromy podél silnic bývají v létě obsypané zralými plody a lákají kolemjdoucí k ochutnání. Mnoho lidí si ale stále klade otázku: Je ovoce od silnice zdravotně nezávadné? A můžeme si ho vůbec utrhnout? Odpovědi přináší odborník z Českého zahrádkářského svazu.
„Ještě před několika lety, kdy motorová vozidla jezdila na olovnatý benzin, bylo ovoce u silnic, zvláště těch velmi frekventovaných, opravdu nebezpečné. Olovo se usazovalo ve slupce i v jádřinci plodů a pouhé omytí nestačilo,“ vysvětluje doc. Ing. Josef Sus, CSc. z Českého zahrádkářského svazu.
Dlouhá léta se tradovalo, že ovoce rostoucí u silnic obsahuje nebezpečné množství olova z automobilových výfuků. To však platilo především v době, kdy se používal olovnatý benzin. Dnes je situace výrazně příznivější. Po zákazu olovnatých přísad do benzinu tento zdroj kontaminace prakticky zmizel. „Plody ze stromů rostoucích u silnic jsou dnes z hlediska olova bezpečné. Přesto doporučuji sbírat ovoce alespoň 20 metrů od vozovky,“ doplňuje docent Sus.
„Na stromech u frekventovaných cest ulpívá prach obsahující bakterie i stopová množství různých škodlivin. Proto doporučuji ovoce vždy důkladně omýt teplou vodou a následně osušit. Stejně bychom měli postupovat i u ovoce z obchodů,“ upozorňuje docent Sus.
Ani zdravotně nezávadné ovoce bychom neměli jíst přímo ze stromu. Na plodech se totiž usazuje prach, pyl i drobné nečistoty z dopravy. Někteří odborníci doporučují přidat do vody několik kapek octa nebo citronové šťávy, které pomohou odstranit část nečistot z povrchu plodů.
„Před konzumací doporučuji třešně namočit do vody. Pokud z plodů vylézá větší množství larev, raději je nejezte,“ radí docent Sus.
U třešní rostoucích podél silnic se často objevuje vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi). Stromy bývají bez pravidelné ochrany, proto napadení nebývá výjimkou. Samotná larva člověku zpravidla neublíží. Problém představují spíše výkaly škůdce, které mohou citlivějším lidem způsobit zažívací obtíže nebo alergickou reakci.
Zdravotní nezávadnost je pouze jedna stránka věci. Druhou představuje vlastnictví stromu. Podle českého práva patří plody vždy vlastníkovi stromu. Neoprávněné očesání cizí úrody může být přestupkem a ve větším rozsahu dokonce i trestným činem. Vlastníkem stromů podél komunikací bývá nejčastěji: obec nebo město, kraj, soukromý vlastník, správce komunikace pověřený péčí o zeleň. Některé obce sběr ovoce veřejnosti umožňují, jiné jej omezují. Proto se vždy vyplatí zjistit místní pravidla.
Ani plody visící na větvích zasahujících do veřejného prostoru automaticky nepatří kolemjdoucím. Stále zůstávají majetkem vlastníka stromu. Bez jeho souhlasu bychom je proto neměli trhat.
Pokud hledáme místa, kde si můžete ovoce nasbírat bez obav, využijte komunitní mapy nebo sady určené veřejnosti. Mnoho obcí dnes podporuje veřejně přístupné ovocné aleje a výsadby. Tak získáte čerstvé ovoce legálně, bezpečně a bez zbytečných sporů.
Odborníci z Českého zahrádkářského svazu doporučují dodržovat několik jednoduchých zásad:
Foto Shutterstock
Zdroje: ČZS (doc. Ing. Josef Sus, CSc.), občanský zákoník, zákon č. 250/2016 Sb.; redakčně zpracováno podle článku na webu living.iprima.cz.
Pro pěstitele ovoce je červenec měsícem sklizně meruněk, raných broskví, drobného ovoce, nejranějších jablek i hrušek.