Díky zásobení trhu zeleninou skladovanou v téměř dokonalých chladírnách a dováženou z celého světa nemáme obavy, že bychom během Vánoc strádali nedostatkem vitamínů.
Utvrzuje nás v tom i reklama: Vedle přírodních živin nabízí směsi s mineráliemi – pro muže, ženy, podle věku. A tak nám skoro chybí důvod, abychom si něco vlastního vitaminového vypěstovali v zahradě.
Takovým typem zimních vitaminů se může stát zelenina sklizená ze záhonu a uložená ve sklepě: pórek či různé druhy kapusty. A rovněž zimní salát – kozlíček polníček.
Kozlíček polníček ze záhonu cestou na talíř; foto I. Dvořák
Kozlíčku letošek přeje. Vysetý v září hezky roste, prakticky ještě nemrzlo a ta nedávná trocha sněhu mu dodala vláhu. A tak můžeme průběžně probírkou sklízet listové růžičky.
Mráz už se chystá ukázat zoubky, možná napadne nějaký sníh. Ale i to se dá zvládnout: Mezi řádky, okolo rostlin položíme chvojí a přes ně netkanou textilii. Chvojí zabrání tomu, aby se sníh přimáčkl na rostliny, netkanka tomu, aby mezi ně zapadal.
A tak máme o sklízeň polníčku postaráno i za mrazu a sněhu. Jen musíme zeleninu řezat v rukavicích a poté ji někde v chladu (do 10 °C) necháme přijít k sobě.
Salátová porce vitaminů ze záhonu třeba i na Vánoce; foto Shutterstock
Lístky polníčku mají neutrální salátovou chuť, můžeme je jíst i bez zálivky, míchat je se saláty, čekankami i na jemno strouhanými plátky mrkve, míchat je s rajčaty, paprikami. Ničemu neuberou na chuti, jen zlepší nutriční hodnotu salátu, obohatí ho o chlorofyl, trošku dalších barviv, o lutein.
Čekankový salát zlepšuje metabolismus i díky obsahu vlákniny. Zbavuje člověka látek, které tělu neprospívají, upravuje hladinu cholesterolu.
Některé zeleniny mají tolik minerálních látek, že je lze využít k léčbě potíží zaviněných nedostatkem toho či onoho prvku a minerály doplnit.
Předvánoční čas bývá plný shonu a spěchu. Leckdy se nestíháme ani v klidu najíst. Osvědčené polévky ze zeleniny a bylinek našemu tělu prospějí.
Nachlazení a virózy nás opakovaně dokážou přimět, abychom vedle běžně dostupných léků svou výzbroj proti bacilům doplnili něčím ještě osvědčenějším.
Záhony, na kterých budeme v příštím roce pěstovat plodovou a košťálovou zeleninu, vyhnojíme chlévským hnojem dávkou 400 kg na 100 m² nebo vysušeným granulovaným hnojivem v dávce asi 10 kg na 100 m².
