Bobkovišně jsou v posledních letech hitem našich zahrad – rychle rostou, jsou stálezelené a dělají parádu. Mohlo se ale letos stát, že vám pomrzly.
Letošní zima nás vrátila nohama na zem. Pokud váš keř vypadá „k pláči“, nezoufejte. Přečtěte si rady odborníka ČZS, který tyto dřeviny sleduje už desítky let.
Mám doma keř bobkovišně, krásně konečně narostl, ale po letošní zimě vypadá takto. Je to k pláči. Zachrání ho ještě něco?
Před více než 30 lety jsem nikomu nedoporučoval živý plot z bobkovišně (tehdy latinsky Laurocerasus sp., dnes Prunus laurocerasus). A když, tak jen v teplých, chráněných polohách. Mráz a zimní slunce pro ně totiž není ideální přítel. Postupem času jsem od toho názoru poněkud ustoupil. Ale trval jsem na tom, že má být takový plot, nebo soliterní rostlina, spíše na severu, na východě, v přiměřeně vlhkých půdách, které v zimě významně nepromrzají. Jenže ty bobkovišně krásně rostou, jsou stálezelené, dělají v zahradě parádu, rychle nás oddělí od ruchu ulice či sousedů… A zimy v posledních letech stály za starou bačkoru. Nemrzlo, stálezelené rostliny prakticky trvale vegetovaly. Letošní zima nás však i v nížinách vrátila do dob historických. Padal sníh, mrzlo. A najednou se za mrazivých dnů objevilo sluníčko. Vavřínovce to neunesly a na mnoha místech, kde jsou vystaveny únorovému a březnovému slunci, přišly o svou krásu. Přesně tak, jak to vidíte na snímcích.
Podívejte se na větvičky pod poškozenými listy. Pokud jsou zelené, nepoškozené, je vše v pořádku. Pokud jsou mrazem postižené i ony, je to horší.
Postiženým keřům začneme pomáhat až po odeznění mrazů a mrazíků:
V létě ostříhaný keř
Závěrem: Měli bychom se vrátit k literatuře, která zná naše podmínky. Nespoléhejte na literaturu z Velké Británie, Francie či Německa, kde jsou podmínky pěstování odlišné a kde se bobkovišeň s problémy, jaké přinášejí české zimy, nikdy nesetká. Výsadby plánujme do polostínu vyšších stromů nebo na severní stranu pozemku.
Co ještě může pomoct? Od srpna doporučuji nasadit tzv. podzimní hnojiva. Obsahují živiny, které podporují vyzrání pletiv. Další řešení přináší rostlinám v zimě potřebný stín – ideálně putující stín na exponovaných stanovištích. Menší keře přikryjeme chvojím, k větším můžeme z jihu dát stínovku (netkaná textilie, stínící síť), která velké keře ochrání před sluncem konce zimy (konec ledna, únor, březen). Nebo poslouží stejně vysoký vánoční stromeček – jedlička či smrk pichlavý. Neopadá a vytváří stín.
Mám bobkovišně rád, i když jsou jedovaté a po odkvětu vytvářejí nebezpečně hezké plody podobné drobnému ovoci. Existuje více odrůd, ale mně osobně nejodolnější připadá Prunus laurocerasus var. schipkaensis, varieta nalezená v bývalé Jugoslávii u jeskyně Šipka.
Foto autor a archiv časopisu Zahrádkář
Růst živého plotu někdy neudržíme na uzdě a přeroste nám. Nebo nás i přes pravidelné tvarování rychle rostoucích dřevin čeká zmlazení.
Výběr dřevin pro živý plot sice vypadá jako banální záležitost, ale právě v tomto bodu mnozí zahrádkáři dělají zásadní chyby.
Dobře naplánovaná výsadba živého plotu přinese příjemný pocit z vydařeného díla: Plot oživí vzhled zahrady a nejspíš ho hlasitě ocení i ptactvo, které ho osídlí.
Otázka: Koupili jsme dům se zahradou. Roste na ní keř, který neznáme. Má dost tvrdé dřevo. Můžete nám, prosím, sdělit, jak se tento keř jmenuje a jestli kvete?
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
