Vosy na zahradě: proč letos místy ničí dozrávající ovoce?“

Přemnožené vosy letos zaměstnávají hasiče i záchranáře. Jak ale situaci vnímají zahrádkáři? Ničí vosy úrodu, které ovoce jim nejvíc chutná a jak lze dozrávající plody před jejich nálety chránit?

Jsou vosy letos opravdu přemnožené?

Odborníci, záchranáři i hasiči potvrzují, že vos je letos místy výrazně více. Jak situaci vnímáte vy a další zahrádkáři? Je možné říct, že jsou vosy přemnožené celoplošně?

Nejspíše to nebude celoplošně, to by se musel udělat nějaký průzkum, ve kterém by bylo více respondentů, řekněme deset na bývalý okres. Informace jsou z míst, kde jsou vosy přemnožené, z míst, kde problémy nejsou, nejspíše nebudou. Tam jsou tiše, nehlásí, že jsou bez problémů.

Které ovoce vosy nejčastěji napadají?

Podle apidologů jsou vosy mimořádně aktivní právě v době dozrávání ovoce. Máte zprávy od zahrádkářů, případně pozorujete to sami, že vosy ničí úrodu? Které ovoce napadají nejčastěji?

Předně jak vosy, tak sršně by raději chytali hmyz. V něm je živin podstatně více než v ovoci. To pro ně byl původně nejspíše jen zdroj cukrů a vody. Bohužel hmyz z přírody mizí, takže žerou co se dá. Kdybychom nechali venku špatně obrané kosti z kuřete nebo jiného masa, vosy by kosti postupně ohlodaly dočista, nenechaly by na nich sebemenší kousek masa, jemných chrupavek. Na jaře, začátku léta je nezajímají ani třešně, višně, drobné ovoce, nejspíše mají zdroj potravy opravdu v časně vylézajícím, vylétajícím hmyzu. Cílem náletů jsou pozdní odrůdy broskvoní, meruněk, hroznové víno, hrušky, jablka, švestky, slívy, prostě dozrávající peckoviny. Vosám a sršním chutnají i odrůdy, které ještě nejíme, nejsou pro nás ještě zralé.

Je letos poškození ovoce větší než loni?

Šlo by situaci porovnat s minulým rokem? Pustily se vosy do ovoce letos dříve nebo je poškození úrody větší či menší?

Když porovnám situaci ve své zahradě, měl jsem vloni touto dobou vosami sklizené hroznové víno, které bylo pro nás ještě kyselé, nakousanou více než polovinu plodů asijských hrušní, vosy a sršni začínali žrát i jablka určená na uskladnění (Admirál, Šampion, Rubín, dokonce i odrůdy výrazně kyselé jako je Boskoopské), byla poškozená úroda broskvoní dozrávajících až koncem srpna. Letos je úroda minimální, ale ani na zralých švestkách, dozrávajících broskvích, asijských hrušních poškození nevidím. Vos ve své zahradě a kolonii, kde jí mám (Sezimovo Ústí II.) vidím velmi málo, prakticky jen ojedinělé kusy. Ale když jsem včera viděl, prakticky 15 km od mé zahrady, u jednoho domku dozrávající hrušky popadané na zemi, na nichž se pásly stovky vos a desítky sršní, překvapilo mě to.

Musí zahrádkáři řešit i vosí hnízda?

Musíte například likvidovat více hnízd v sadech nebo na zahradách? Setkáváte se s vosími či sršními hnízdy přímo u ovocných stromů?

Mám-li říct pravdu, v životě jsme někde venku hnízda vos, sršní neviděl. V chatách – pod střechou, v podkroví, třeba ve schránkách, v zemi, ve vyskládaném dřevě, v dřevnících, v hromadě kompostu ano, ale volně v sadu ne. Naletují třeba z lesa, kde mají vosy hnízda v zemi, z okolí, dalo by se říct „volné přírody“, remízků. Takže za mě a okolí ne. Vosy žijící v zemi jsou háklivější na počasí. Možná máme vos méně proto, že v době, kdy matky zakládaly hnízda, zapršelo natolik, že jim to zaplavilo jejich zemní úkryty. Také se mi zdá, že tam, kde jsou hmyzožraví ptáci, je jich také méně. Pozoroval jsem rorýsy, létali okolo vosích hnízd, vosy chytali. Na nějaký čas z hnízda přestaly vosy vylétávat, asi je odlovili. No a když se začaly líhnout další, začali s nálety znovu.

Jak ochránit ovoce před vosami?

Mají zahrádkáři nějaké možnosti, jak úrodu před vosami a sršni chránit? A jak účinné jsou, pokud je vos opravdu hodně?

Nádoby s atraktanty (šťávy, pivo, komerční přípravky) dokážou nalákat a zahubit stovky těchto škůdců ovoce. Ale ty utopené nahradí další. Nejsem zastánce věšení lapáků na stromy s ovocem. Vlastně tak lákáme škůdce k prostřenému stolu. To je spíše budu lákat do míst v zahradě, kde pro ně není nic k snědku, jen to, co je v lapáku. Účinnější jsou sáčky, do kterých jednotlivé plody nebo celé hrozny můžeme uzavřít, ochránit je tak nejen před vosami, sršni, ale i před asijskými slunéčky.

Vosy mohou způsobit i další škody

Vosy tedy ovoce nejen přímo poškozují. Co se s nakousanými plody děje dál? Mohou vosy a sršni způsobit další problémy v sadu?

Vedle vos a sršní poškozují plody např. maliníku i včely. Ty mají takové ústní ústrojí, že nedokážou prokousnout nic silnějšího než pokožku na peckovičkách v souplodí maliníku, ostružiníku. Ale, když jim jí u jablek, hrušek, broskví, plodů slivoní prokoušou třeba vosy, začnou se na ovoci také přiživovat. Co je hodně velký problém, jsou i vedlejší škody. Načaté plody navštěvují i mouchy. Rány, které by třeba zaschly, mouchy udržují vlhké, živí se na nich. Do plodů nalétávají spóry hub, nejnebezpečnější pro sad do budoucna je silné napadení moniliózou. Ta se dostává přes stopku plodu i do dřeva větviček. Pokud popadané plody s moniliózou nesbíráme, v zimě nesundáme mumifikované ovoce i s kousky větviček, na kterých visí, začne monilióza napadat ovocné stromy už v květu. Neušetří žádné peckoviny („modré“, „červené“, „teplomilné“), z jádrovin škodí zejména na kvetoucích jabloních.