S příchodem zimy nastává ideální čas ke krmení ptáků. Na krmítkách se objevuje celá řada druhů.
Jejichž složení závisí na nabídce potravy. Podívejme se stručně na nejčastější ptáky, které můžete u krmítka pozorovat, a poradíme, jak je snadno rozeznat.
S nadcházející zimou přichází čas tradičního krmení ptáků. Pokud jsMe nepřikrmovali po celý rok, nyní je nejvyšší čas začít. Čím a jak správně krmit jsme popsali v předchozím článku. Nyní se ve stručnosti podíváme na to, jaké druhy ptáků můžete na krmítku očekávat a především, jak je poznat. Spektrum druhů na krmítku závisí na nabízené potravě a může být velmi široké. Základní a na většině krmítek nejběžnější jsou dvě skupiny ptáků – pěnkavovití a sýkory. Tyto skupiny se od sebe výrazně liší chováním.
Sýkory jsou vždy čiperné a neposedné – popadnou do zobáku jedno dvě semínka a okamžitě odlétají. Naopak pěnkavovití ptáci nikam nespěchají a na krmítku si rádi dlouze posedí.
Zvonek zelený je patrně nejhojnějším pěnkavovitým ptákem na krmítku. Má silný, kuželovitý zobák uzpůsobený k loupání semen. Samci jsou výrazně zelenožlutí, samice spíše šedivé, vždy je však patrná žlutá podélná páska na složeném křídle. Zvonek je velikosti vrabce domácího a působí zavalitě. Zhruba poloviční velikosti než zvonek je čížek lesní. Jedná se o typického hejnového ptáka s jemným zobáčkem, který je ideální k vytahování semen z olšových šišek. Ke krmítkům se stahuje hlavně ke konci zimy. Typické je jeho žluto-černo-zelené zbarvení a jemné podélné žíhání těla.
Stehlík obecný je štíhlý s jemným zobáčkem. Všimněte si červené masky na obličeji a výrazného žlutého pole v křídle
Dalším zástupcem je stehlík obecný, menší a štíhlejší pták s tenkým zobákem. Zaujme pestrou kombinací žluté, červené, bílé a hnědé barvy. Na krmítkách se objevuje v hejnech, některá však z neznámých důvodů zcela ignoruje.
Zobák dlaska tlustozobého budí respekt. Ano, štípnutí od něj opravdu bolí
Největším pěnkavovitým ptákem je dlask tlustozobý. Je větší než zvonek a vyniká extrémně mohutným zobákem, kterým dokáže rozlousknout i třešňovou pecku. Ke krmítkům létá spíše jednotlivě nebo v menších skupinách.
Základními druhy jsou sýkora modřinka a sýkora koňadra, které se vyskytují téměř na každém českém krmítku. Modřinka je drobná, převládá u ní modrá a bílá barva, záda má zelená a bříško žluté. Koňadra je zhruba dvakrát větší, s nápadnou bílou tváří černě ohraničenou a žlutým bříškem s černým pruhem.
Odlišení sýkory babky (vlevo) a lužní (vpravo) je těžké, pomoci může skvrna pod branou – malá
a ostře ohraničená u babky a velká a rozpitá u sýkory lužní
Vzácnějšími druhy jsou sýkora babka a sýkora lužní, které jsou si velmi podobné. Mají světlé bříško, hnědý hřbet, černou čepičku a skvrnu na bradě. Vizuální rozlišení je obtížné, spolehlivě je však lze poznat podle hlasu.
Výčet druhů ptáků na krmítku zdaleka není konečný. Pokud si s určením nebudete vědět rady, zkuste ptáka vyfotit nebo alespoň popsat jeho výrazné znaky. S takovým popisem se můžete obrátit na zkušeného ornitologa, který vám s určením pomůže.
S koncem roku je nutné zmínit i vliv ohňostrojů a pyrotechniky. Ptáci jsou z rachejtlí a výbuchů vyděšení stejně jako domácí zvířata. Zvláště ohňostroje v parcích, u vody a v místech nocovišť mohou být pro ptáky fatální. Vystrašení ptáci v noci dezorientovaně narážejí do překážek, což často končí zraněním nebo smrtí. Buďme proto ohleduplní.
Foto Jiří Hlaváček
Zimní přikrmování ptáků má v našich končinách dlouhou tradici. Aby taky ne, činnost je to bohulibá a důležitá!
Přezimující ptáci většinou vyhledávají jako hlavní přirozený zdroj zimní potravy plody různých keřů a stromů, semínka trav a vytrvalých bylin.
V tuzemských zahradách a sadech se brkoslav objevuje jen v některých letech. Zimní přílet hejn těchto ptáků závisí hlavně na úrodě plodů v jejich domovině.
Nasypat slunečnici do dřevěného krmítka je jednoduché a užitečné. Ale krmítko může být i pozoruhodným detailem zahrady, balkonu, stromu či okna.
Dobrá chuť plodů jahod není jen odrůdovou záležitostí. Velký vliv má také zálivka, kdy pokud více zaléváme (nebo více v tomto období prší), plody přerůstají a jejich chuť je mdlá až fádní. Pokud dostatečně neprší nebo za přísušku, postačí jahodám zálivka
Sýkorky poznám ale zbytek drobotiny už moc ne. Občas se nám kolem krmítka courá strakapoud, vrabci, hrdličky, kosáci a žluna a sem tam straka. Ty větší spíš přebírají zbytky v trávě.