Zimní přikrmování ptáků: Malý skutek s velkým významem
19. 2. 2025Zimní přikrmování ptáků má v našich končinách dlouhou tradici. Aby taky ne, činnost je to bohulibá a důležitá!
S příchodem zimy nastává ideální čas ke krmení ptáků. Na krmítkách se objevuje celá řada druhů.
Jejichž složení závisí na nabídce potravy. Podívejme se stručně na nejčastější ptáky, které můžete u krmítka pozorovat, a poradíme, jak je snadno rozeznat.
S nadcházející zimou přichází čas tradičního krmení ptáků. Pokud jsMe nepřikrmovali po celý rok, nyní je nejvyšší čas začít. Čím a jak správně krmit jsme popsali v předchozím článku. Nyní se ve stručnosti podíváme na to, jaké druhy ptáků můžete na krmítku očekávat a především, jak je poznat. Spektrum druhů na krmítku závisí na nabízené potravě a může být velmi široké. Základní a na většině krmítek nejběžnější jsou dvě skupiny ptáků – pěnkavovití a sýkory. Tyto skupiny se od sebe výrazně liší chováním.
Sýkory jsou vždy čiperné a neposedné – popadnou do zobáku jedno dvě semínka a okamžitě odlétají. Naopak pěnkavovití ptáci nikam nespěchají a na krmítku si rádi dlouze posedí.
Zvonek zelený je patrně nejhojnějším pěnkavovitým ptákem na krmítku. Má silný, kuželovitý zobák uzpůsobený k loupání semen. Samci jsou výrazně zelenožlutí, samice spíše šedivé, vždy je však patrná žlutá podélná páska na složeném křídle. Zvonek je velikosti vrabce domácího a působí zavalitě. Zhruba poloviční velikosti než zvonek je čížek lesní. Jedná se o typického hejnového ptáka s jemným zobáčkem, který je ideální k vytahování semen z olšových šišek. Ke krmítkům se stahuje hlavně ke konci zimy. Typické je jeho žluto-černo-zelené zbarvení a jemné podélné žíhání těla.

Stehlík obecný je štíhlý s jemným zobáčkem. Všimněte si červené masky na obličeji a výrazného žlutého pole v křídle
Dalším zástupcem je stehlík obecný, menší a štíhlejší pták s tenkým zobákem. Zaujme pestrou kombinací žluté, červené, bílé a hnědé barvy. Na krmítkách se objevuje v hejnech, některá však z neznámých důvodů zcela ignoruje.
Největším pěnkavovitým ptákem je dlask tlustozobý. Je větší než zvonek a vyniká extrémně mohutným zobákem, kterým dokáže rozlousknout i třešňovou pecku. Ke krmítkům létá spíše jednotlivě nebo v menších skupinách.
Základními druhy jsou sýkora modřinka a sýkora koňadra, které se vyskytují téměř na každém českém krmítku. Modřinka je drobná, převládá u ní modrá a bílá barva, záda má zelená a bříško žluté. Koňadra je zhruba dvakrát větší, s nápadnou bílou tváří černě ohraničenou a žlutým bříškem s černým pruhem.

Odlišení sýkory babky (vlevo) a lužní (vpravo) je těžké, pomoci může skvrna pod branou – malá
a ostře ohraničená u babky a velká a rozpitá u sýkory lužní
Vzácnějšími druhy jsou sýkora babka a sýkora lužní, které jsou si velmi podobné. Mají světlé bříško, hnědý hřbet, černou čepičku a skvrnu na bradě. Vizuální rozlišení je obtížné, spolehlivě je však lze poznat podle hlasu.
Výčet druhů ptáků na krmítku zdaleka není konečný. Pokud si s určením nebudete vědět rady, zkuste ptáka vyfotit nebo alespoň popsat jeho výrazné znaky. S takovým popisem se můžete obrátit na zkušeného ornitologa, který vám s určením pomůže.
S koncem roku je nutné zmínit i vliv ohňostrojů a pyrotechniky. Ptáci jsou z rachejtlí a výbuchů vyděšení stejně jako domácí zvířata. Zvláště ohňostroje v parcích, u vody a v místech nocovišť mohou být pro ptáky fatální. Vystrašení ptáci v noci dezorientovaně narážejí do překážek, což často končí zraněním nebo smrtí. Buďme proto ohleduplní.
Foto Jiří Hlaváček
Ještě před nákupem semínek zelenin a květin, prohlédneme osiva z minulých let, která máme doma. Pro přehlednost je nejsnazší označit sáčky s osivy již při jejich nákupu rokem pořízení. U starších si zkouškou klíčivosti stanovíme jejich kvalitu.
Sýkorky poznám ale zbytek drobotiny už moc ne. Občas se nám kolem krmítka courá strakapoud, vrabci, hrdličky, kosáci a žluna a sem tam straka. Ty větší spíš přebírají zbytky v trávě.