
Chaos v termínech řezu ovocných stromů a co se stane, když…
23. 1. 2023Chyby v řezu ovocných stromů mohou pramenit také z mýtů o termínech řezu. Vycházejme z faktu, že existují dva základní termíny.
Zimní přikrmování ptáků má v našich končinách dlouhou tradici. Aby taky ne, činnost je to bohulibá a důležitá!
Zároveň nám poskytuje příležitost, jak můžeme naše opeřené přátelé pozorovat opravdu zblízka. V minulém článku jsme nakousli žalostný stav současné české krajiny, což je téma spojené s přikrmováním ptáků více než co jiného. V naší polomrtvé krajině ptáci nenacházejí dostatek přirozené potravy v podobě semen plevelů, bobulí keřů a další rostlinné potravy ani na ní vázaný hmyz a další bezobratlé.
Význam přikrmování ptáků je stále větší. Tím jsme si odpověděli na základní otázku, kdy ptáky krmit. Jednoznačně celoročně. Největší nároky na přísun potravy mají totiž ptáci v období rozmnožování, kdy musí krmit ne jeden, ale více hladových krků. V případě sýkorek třeba rovných deset. Přijde-li v toto kritické období ochlazení nebo déle trvající déšť, stává se naše přikrmování mnohem důležitější, než tradiční zimní. Samozřejmě se nemusíme bát, že bychom ptáky jakkoliv „překrmili“, nebo že by zlenivěli. Na rozdíl od lidí mají ptáci i nyní ve 21. století stále zachované instinkty a nemají tendence k obezitě či lenosti. Rozhodneme-li se přesto krmit pouze v zimě, nevadí. Apeluji však, abyste s krmením vydrželi co nejdéle.
Je chybou přestat zásobovat krmítko, jakmile sleze sníh. Zimní přikrmování má největší význam ke konci zimy. Zásoby potravy v podobě bobulí a semen se v přírodě povážlivě tenčí. A tak právě v únoru a březnu jsou naše krmítka navštěvována zpravidla nejvíce.
Typickým návštěvníkem
krmítek je čížek lesní – zde pestřejší
samec. Přilétají ve velkých hejnech
nejvíce v březnu a dubnu. Mají tenké
zobáčky a patří k nejmenším návštěvníkům krmítek
Z mého pohledu by na každém krmítku měly být čtyři hlavní potraviny. Základem je jednoznačně černá slunečnice. Její tučná semena má v oblibě nejvíce ptáků. Od sýkor přes zvonky, čížky, vrabce a strakapoudy až k sojkám a hrdličce zahradní. Další velmi vhodnou surovinou je čerstvý hovězí lůj. Ať už roztavený a nalitý do šišek nebo květináčů či celý připevněný ke stromu nebo pověšený na provázek je neodolatelnou lahůdkou pro všechny druhy sýkor i načechrané mlynaříky. Ve zvláštní oblibě ho mají například také strakapoudi. Pozor ale, lůj vždy umísťujeme mimo dosah koček. Další z top potravin jsou vlašské ořechy. Máme-li jich nadbytek, předkládáme je naprasklé nebo rozklepnuté na půlku. Ptáci si umně vyklovou i ty nejmenší drobky. Naopak s celým ořechem si poradí jen několik málo druhů. Sojky je milují. A poslední nezbytnou součástí zahradního krmítka by měla být jablka. Ta dávkujeme po menším množství buď přímo na zem, nebo je napichujeme na větev. Jsou neodolatelná pro kosy, drozdy kvíčaly nebo dokonce i vzácné hosty z dalekého severu – brkoslavy.
Elegantní brkoslavy severní přilákáme na jablka. Nejsou u nás ale každou
zimu, o to větším zážitkem je jejich
pozorování
Ať už krmíme takovou či makovou potravou, vždy platí, že předkládáme pouze zdravotně nezávadné potraviny. Předpokládám, že nikoho nenapadne krmit zbytky z kuchyně, přepáleným tukem, pečivem a podobně.
Na tyto čtyři druhy krmiva můžeme ke krmítku přilákat přes 40 druhů ptáků. Záleží samozřejmě na tom, kde krmíme. V městské zástavbě nebude počet ptáků nikdy tak velký jako v pestrém prostředí malé vesnice. Přidáme-li do krmítka další druhy krmiva, jako jsou ovesné vločky, proso nebo mák, můžete ke svému krmítku přilákat větší množství druhů. Přímá úměra mezi množstvím druhů předkládané potravy a množstvím druhů ptáků rozhodně platí.
Spatříme-li na krmítku nezvykle se chovající jedince – načepýřené a s malou únikovou vzdáleností, musíme zpozornět. Mohlo by se jednat o nemocné ptáky a je třeba situaci sledovat. Bude-li se stupňovat, nebo najdeme-li u krmítka mrtvé ptáky, měli bychom přestat krmit a případně kontaktovat odborníky. Člověku však žádné nebezpečí nehrozí.
Pestrobarevný dlask tlustozobý
v létě louská pecky třešní a v zimě naší
slunečnici. Je největší z našich pěnkavovitých ptáků
Ptáci přijmou nabízenou potravu v podstatě kdekoli. Některým místům bychom se ale měli vyhnout. Nezakládejme krmítko v bezprostřední blízkosti oken a jiných skleněných ploch. Ptáci do skel často narážejí a hynou. Náš dobrý úmysl ptákům pomoci by se mohl nečekaně obrátit. Na druhou stranu krmítka na parapetech panelákových oken problémem nejsou. Rozhodně se vyvarujme míst, kde by se mohla schovávat kočka a hodující ptáky lovit. Pod krmítkem ani v jeho blízkosti by tedy neměla být např. vysoká tráva nebo podobný úkryt. V husté vysoké trávě navíc ptáci nenajdou na zem spadlá semínka. Ideální je, když jsou poblíž krmítka stromy či keře.
Jaký typ krmítka zvolíte, nehraje velkou roli. Malé a uzavřené krmítko (domeček) udrží potravu v suchu, na druhou stranu se většina ptáků stísněného prostoru bojí. Otevřené krmítko je patrně vhodnější, vyžaduje však větší údržbu. Ideální je kombinace více menších krmítek blízko u sebe než jedno velké centrální. Ať už se rozhodnete pro tu či onu variantu, věřím, že vám krmení ptáků přinese spoustu radosti!
Foto Jiří Hlaváček
Bříza, habr, okrasné třešně, katalpa, pajasan, magnolie a další rostliny v předjaří a na jaře intenzivně rostou díky silnému mízovému toku. Řez v této době by je mohl oslabit. Proto je vhodné s úpravami počkat na léto.
Ano, ptáčky krmím pravidelně. Právě jsem dosypala poslední hrnek – za letošní zimu přesně 100kg černých slunečnic….a zítra musím dokoupit další…slunečnice mi kupuje jeden známý na burze za 20,–Kč /kg. V obchodě jsou ceny jednou takové, takže se nejedná o zrovna levnou záležitost.
Ale nedá se nic dělat…Bydlím u lesa a mám pocit, že mi sem lítá půlka jeho okřídlených obyvatel… …, tak mi nezbývá nic jiného….
Je to Fair Trade – spravedlivá výplata za dobře odvedenou práci! : – )))