Dřevité liány pro malé i velké zahrady
29. 6. 2024Co to ty dřevité liány vlastně jsou? Stručně je lze popsat jako popínavé rostliny, které na rozdíl od těch bylinných ve stonku dřevnatí.
Máte vistárii, která kvete až s listy? Je to genetika, nebo chyba v péči? Odborník ČZS vysvětluje rozdíly a radí, jak ji pěstovat.
Vistárie patří k nejkrásnějším dominantám zahrad, ale někdy dokáže pěstitele potrápit. Častým dotazem v naší poradně je, proč některé rostliny kvetou na holém dřevě a jiné se schovávají v listech. Odpovídá odborník Českého zahrádkářského svazu.
Dotaz: Dobrý den, prosím o radu. Mám vistárii a nevím, o jaký jde druh. Začala po několika letech kvést, ale kvete až v době, kdy je již plně olistěná. Proč nekvete dřív, než se objeví listy?
V rámci rodu Wisteria existují druhy kvetoucí před olistěním i ty, které kvetou až ve chvíli, kdy už mají listy. Mezi ty „pozdější“ patří druhy pocházející ze Severní Ameriky a také druh vistárie japonská (Wisteria japonica). Ty kvetou prakticky až v polovině léta. Pokud vaše rostlina vykvétá ihned po olistění ještě na jaře, jde pravděpodobně o některý z asijských kultivarů, který to má zkrátka v genetické výbavě. Není to vaše vina – rostlina se chová přesně podle toho, co jí říká její příroda.
Pokud toužíte po klasických hroznech květů na holých kmenech, vaší volbou by měla být vistárie čínská (Wisteria sinensis). Kvete brzy zjara (kolem dubna) a její fialové, velmi vonné hrozny dosahují délky 25–35 cm.
Zajímavosti o vistárii čínské:
Vistárie je liána, která potřebuje pevnou ruku i nůžky. Kvete totiž na tzv. trnech – krátkých výhoncích směřujících do stran. Jak na to?
Důležitá je také ochrana před mrazem. Zatímco starší a dobře zakořeněné rostliny (zejména ty pěstované na kmínku) jsou plně mrazuvzdorné a bez problémů zvládnou teploty až do -29 °C, mladé sazenice jsou mnohem citlivější. Ty vyžadují chráněné stanoviště, ideálně u jižní stěny, která přes den akumuluje teplo.
Aby se vistárii u vás skutečně dařilo a každý rok vás odměnila záplavou květů, je potřeba dodržet několik základních pravidel. Ideálním prostředím je pro ni vlhká, mírně humózní a spíše kyselá půda. Při hnojení buďte raději střídmí. Pokud to přeženete s živinami (zejména s dusíkem), dočkáte se sice bujného olistění a fascinující zelené džungle, ale bohužel na úkor kvetení. Rostlina v takovém případě veškerou energii investuje do listů a na tvorbu poupat jí už nezbydou síly.
Týká se keřů kvetoucích na loňských výhonech, u nichž nesmíme proto dělat řez v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří. Proto, pokud je u těchto keřů nutný, musíme řezat ihned po odkvětu.