Švestky a další ovocné druhy rozmanité skupiny slivoní zpravidla charakterizuje bujný růst a rychlý vývin. Některé odrůdy plodí na slaběji rostoucích podnožích již ve druhém až třetím roce po výsadbě.
Slívy, pološvestky, švestky, renklódy a další modré peckoviny spojuje rodová příslušnost, využití v kuchyni i obliba. Některé z nich může spojovat i něco jiného, například jména signalizující cosi mimořádného.
Ovoce ze zahrady si právem ceníme. Zejména na počátku cesty k vlastní úrodě je dobré se zaměřit na osvědčené druhy. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
Český svaz ochránců přírody se záchraně starých ovocných odrůd věnuje téměř třicet let. K jeho akcím patří i výstavy plodů. Ta prosincová roku 2020 vznikla také jako video.
Většina odrůd slivoní pěstovaných na českém území geneticky vychází z druhu Prunus domestica, tedy ze slivoně švestky neboli švestky domácí.
Slivoně se v českých zemích pěstují zhruba od poloviny 14. století. O jejich rozšíření se zasloužil Karel IV. Po něm se také plody švestek dodnes nazývají karlata – kadlátky.
Od přelomu jara a léta až do podzimu se můžeme těšit z rozmanitých chutí plodů peckovin. Připomeňme si, kdo je kdo v rodině modrých slivoní.
Mezi slivoně pěstované v českých zahradách patří vedle pravých švestek také pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky. Ale nejen ty.
Otázka: U Plzně pěstujeme švestky odrůdy Gabrovska. Každoročně dobře odkvetou, vytvoří se malé plůdky, ale ty postupně zhnědnou a masově padají.
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu, na které si vypěstujeme sazeničky zeleniny. Kupované sazenice jsou mnohdy drahé a navíc nebývá k dispozici výběr odrůd podle našich představ.
