Otázka: U Plzně pěstujeme švestky odrůdy Gabrovska. Každoročně dobře odkvetou, vytvoří se malé plůdky, ale ty postupně zhnědnou a masově padají.
Čím a kdy stromy ošetřit, abychom zachránili úrodu?
Ptal se Pavel Hradil a podobně i další čtenáři.
Odpověď: Protože na vašem snímku nebyly shledány žádné příznaky poškození (například pilatkou švestkovou, která je nejčastější příčinou ztráty úrody v tomto stadiu), půjde pravděpodobně o nedostatečné opylení.
Odrůda Gabrovska, jinak velmi kvalitní typ pravé švestky, s chutnou dužninou dobře odlučitelnou dužninou od pecky, tolerantní k virové šarce, je totiž jen částečně samosprašná až cizosprašná. K tomu, aby spolehlivě plodila, vyžaduje přítomnost jiné odrůdy kvetoucí přibližně ve stejnou dobu. Z opylovačů lze doporučit pološvestku Stanley (rovněž tolerantní k šarce), kterou můžete i naroubovat na některou z větví do koruny stromu původní odrůdy.
Odrůda pravé švestky Gabrovska
Foto autor
Zdroj Zahrádkář 9/2013
Většina odrůd slivoní pěstovaných na českém území geneticky vychází z druhu Prunus domestica, tedy ze slivoně švestky neboli švestky domácí.
Otázka: Staré třešně silně trpí klejotokem, některé začínají prosychat. Pokud bude nutné strom zlikvidovat, je možné nechat jeho větve k okusu kozám?
Na českém území jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní.
Z dotazu čtenáře: Máme doma slivoň, jejíž plody jsou velmi často uvnitř, v blízkosti pecky, duté a někdy je dutinka vyplněna rosolovitou hmotou.
Působí-li škvor viditelné škody na květech či ovoci, je možné tohoto nočního a vlhkomilného tvora chytat do pastí – do zavěšených hliněných květináčků, vyplněných senem nebo dřevitou vlnou. Pasti se škvory pak přemístíme k okrasným rostlinám, na kterých se vyskytují mšice.
