Mezi zvířata, která potřebují v zimě dostatek krmiva, patří i veverky. Už od konce léta a během podzimu si dělají zásoby potravy v různých skrýších.
Přezimující ptáky můžeme krmit také zásypem na bezpečné volné prostranství v místě, kde nežijí kočky. Takový zdroj potravy ocení především pěnkava a strnad.
První celý letní měsíc je vlastně krátký na to, abychom si stihli užít vše dobré, co zahrada přináší, a přibrzdit špatnosti, které se rostlinám občas také dějí.
Aby živý plot dobře vypadal, potřebuje řez během vegetace ve dvou termínech. Koncem června, když už z něj vylétli hnízdící ptáci, a podruhé v srpnu.
„V krabici s několika sáčky můžeme mít schovanou celou zahrádku včetně mnoha druhů letniček,“ otvírá Josef Černý víko nové pěstební sezony.
Nejčastějším krmivem pro přezimující ptáky jsou energeticky bohatá semínka slunečnice. Energetickou bombou pro strakapoudy, žluny a sýkorky je pak hovězí lůj.
V tuzemských zahradách a sadech se brkoslav objevuje jen v některých letech. Zimní přílet hejn těchto ptáků závisí hlavně na úrodě plodů v jejich domovině.
Nasypat slunečnici do dřevěného krmítka je jednoduché a užitečné. Ale krmítko může být i pozoruhodným detailem zahrady, balkonu, stromu či okna.
Ptačím obyvatelům zahrady připravíme krmítko, aby si na něj zvykli, a aby ho rychle našli, až bude třeba. Už nyní můžeme do krmítka občas nasypat něco na zobání.
„Když jsem v únoru tohoto roku ochutnal první plod Opálu z loňské sklizně, měl jsem dojem, že tančím na slavnostním plese.“ Také tak může začít příspěvek pomologické diskuse.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
