Známe je spíše jako léčivé rostliny. Své uplatnění však nacházejí v letničkových či trvalkových výsadbách, v sousedství vřesovišť, okrasných keřů a jinde v zahradě.
Rok co rok se alternativní ochrana rostlin snaží vylepšovat zásahy proti škůdcům tak, aby plodiny byly lépe chráněny a živočichové nestrádali vedlejšími účinky přípravků.
Přelom února a března se hodí pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Potřebují však teplý skleník nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20–22°C.
Nepřeberná paleta barev, tvarů květu a typu růstu z dělá z petúnie stálici na nebi letniček, která se celosvětově drží v první trojici těch nejprodávanějších.
Kdo rozmýšlí, které hosty z říše letniček pozve na jaře do zahrady, nejspíš už shromažďuje semínka a možná bude muset losovat, kdo se ještě vejde a kdo až napřesrok.
Po celou zimu, vždy, když přijde obleva, je dobré kontrolovat trvalkové záhony a odstraňovat odumřelé rostlinné zbytky nebo větší vrstvy navátého listí.
Kvůli lehce nasládlé chuti jedlých hlíz se rostlině říká sladký brambor, známá je jako batát. Také zdobí zahradní záhony či balkony.
Koncem prosince si můžeme připravit lednový nebo únorový výsev vybraných letniček. Některé druhy vykvétají až po několika měsících vývoje.
Arnošta Peteru znají mnozí pěstitelé z výstavišť, kde nabízí skalničky, bylinky a trvalky. Rostliny sám vysévá, řízkuje a také šlechtí. Vydali jsme se za ním pro rady.
Mnohé z trvalek a letniček se na podzim dají využít k sušení. Můžeme si tak doma vytvořit inspirativní zásobu materiálu pro tvoření suchých vazeb.
V zeleninové zahrádce nyní vyséváme už i teplomilné druhy zelenin – fazole, tykev, okurky, cukety, kukuřici cukrovou. Dále v opakovaných výsevech pěstujeme sadbu v odstupu zhruba tří týdnů.
