Teplé oblasti Jižní, Střední a Severní Ameriky jsou domovinou asi šedesáti druhů aksamitníků. Do Evropy je dovezli Španělé v 16. století a od té doby byly vyšlechtěny stovky kultivarů.
Mnoho letniček je možné vysévat přímo na stanoviště – na letničkový záhon nebo mezi trvalky. V klimaticky nepříznivých oblastech se však vyplatí předpěstování letniček v poloteplých podmínkách.
Letničky, které vyséváme do skleníku nebo do pařeniště, abychom je chránili před chladem, přemístíme na záhon až po ledových mužích.
Navzdory značné odolnosti aksamitníku vůči choroboplodným zárodkům a škůdcům se občas stane, že jejich vzhled neodpovídá naší představě. Které příznaky signalizují nemoc nebo parazita?
Známe je spíše jako léčivé rostliny. Své uplatnění však nacházejí v letničkových či trvalkových výsadbách, v sousedství vřesovišť, okrasných keřů a jinde v zahradě.
Rok co rok se alternativní ochrana rostlin snaží vylepšovat zásahy proti škůdcům tak, aby plodiny byly lépe chráněny a živočichové nestrádali vedlejšími účinky přípravků.
Přelom února a března se hodí pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Potřebují však teplý skleník nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20–22°C.
Nepřeberná paleta barev, tvarů květu a typu růstu z dělá z petúnie stálici na nebi letniček, která se celosvětově drží v první trojici těch nejprodávanějších.
Kdo rozmýšlí, které hosty z říše letniček pozve na jaře do zahrady, nejspíš už shromažďuje semínka a možná bude muset losovat, kdo se ještě vejde a kdo až napřesrok.
Po celou zimu, vždy, když přijde obleva, je dobré kontrolovat trvalkové záhony a odstraňovat odumřelé rostlinné zbytky nebo větší vrstvy navátého listí.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
