Vistárie v naší zahradě kvete bílými, nyní půl metru dlouhými hrozny květů. K jejich pověstné nádheře však bylo potřeba ujít kousek cesty.
Skoro kvízová otázka: Co je fenologie? Že by nauka o fenách, tedy snad o psích slečnách a paních? Vzdělaný tolerantní zahrádkář se vtípku zasměje: Fenologie, to jsou přece fenofáze – pilíře mých radostí.
Říkáme jim půlroční kytky. Ty které poprvé vykvetly na jaře, dodržují rytmus a každý rok kvetou na jaře.
Hodí se do vlhčích polostinných míst i do truhlíku za okno. Na slunném místě lobelka potřebuje vododržný substrát a pravidelnou hojnou zálivku.
Těžko hledat druhou květinu, která vykvétá brzy na jaře, kvete do počátku léta a ozdobí také podzimní záhon v době, kdy letničky končí, nebo je spálil první mráz.
Také růže potřebují letní řez. Jde hlavně o odstraňování odkvétajících částí. Zbylé výhony a poupata se pak budou lépe vyvíjet a záhon růží bude působit upraveným dojmem.
Různé květiny otevírají květy v odlišném čase. Zatímco mák nabízí hmyzu potravu časně zrána, pupalka zásobuje můry.
Jaro přináší mnohé radosti včetně kvetení. Těšíme se zejména z květů jarních cibulovin, talovínů, lýkovců, čemeřic, ovocných či okrasných stromů.
Určitého zpoždění reakce stromu na vývoj počasí dosáhneme tak, že chráníme kmen stromu proti mrazům a co nejdéle udržujeme sníh pod stromem.
Přirozený červnový propad plodů u ovocných stromů začíná ve druhé polovině června. Je nejčastěji následkem nedostatečného oplodnění, napadení stromu škůdci, nepříznivého počasí během květu, mrazových škod nebo i silného konkurenčního boje plodů.
