Říkáme jim půlroční kytky. Ty které poprvé vykvetly na jaře, dodržují rytmus a každý rok kvetou na jaře.
Hodí se do vlhčích polostinných míst i do truhlíku za okno. Na slunném místě lobelka potřebuje vododržný substrát a pravidelnou hojnou zálivku.
Těžko hledat druhou květinu, která vykvétá brzy na jaře, kvete do počátku léta a ozdobí také podzimní záhon v době, kdy letničky končí, nebo je spálil první mráz.
Také růže potřebují letní řez. Jde hlavně o odstraňování odkvétajících částí. Zbylé výhony a poupata se pak budou lépe vyvíjet a záhon bude působit upraveným dojmem.
Konečně jsme se dočkali! Kdo? No přece my, milovníci, pěstitelé a šlechtitelé mečíků. V srpnu kvete převážná většina našich miláčků.
Různé květiny otevírají květy v odlišném čase. Zatímco mák nabízí hmyzu potravu časně zrána, pupalka zásobuje můry.
Jaro přináší mnohé radosti včetně kvetení. Těšíme se zejména z květů jarních cibulovin, talovínů, lýkovců, čemeřic, ovocných či okrasných stromů.
Určitého zpoždění reakce stromu na vývoj počasí dosáhneme tak, že chráníme kmen stromu proti mrazům a co nejdéle udržujeme sníh pod stromem.
Únor bývá nejstudenějším měsícem roku, často mrazivějším než leden. Klimaticky jde o poslední zimní měsíc, ač do astronomického začátku jara chybí ještě další tři březnové týdny.
Chybějící opylení se projevuje vadou plodů. U révy se na hroznech místo bobulí vytvoří kuličky podobné hráškům a od toho je odvozen i název této abiotické poruchy.
U slabšího řezu budeme mít hroznů sice víc, ale budou drobné s nekvalitními bobulemi. Čím více starého dřeva na keři necháme, tím lépe snáší zimní mrazy. Větší množství starého dřeva vyžadují některé stolní odrůdy a odrůdy náchylné ke sprchávání.
