V tuzemských zahradách a sadech se brkoslav objevuje jen v některých letech. Zimní přílet hejn těchto ptáků závisí hlavně na úrodě plodů v jejich domovině.
Proč některá jablka na koncích výhonů bývají drobnější než ostatní, které většinou na zahradě sklízíme? Nebylo by lepší zkrátit tyto výhony již při jarním řezu?
Jabloně v zahradách a sadech patří mezi cizosprašné ovocné stromy, které se opylují navzájem. Potřebují kvést v téže době a také hmyz.
Koláče, štrúdly, kompoty, pyré… Úrodu jablek využijeme na mnoho způsobů. Experimenty a netradiční recepty zpestří zásoby zavařeného ovoce.
Léto je kromě koupání a opalování i báječným obdobím sklizně. Většinu úrody zpracuji na marmelády, kompoty a zavařeniny. Zbytek naložím do alkoholu.
Ovocnou halvu dělám často, hodí se dětem do školy jako zdravá sladkost, na výlety, jako zdravé malé pohoštění nebo jen tak na mlsání. Kdykoliv ji dám na stůl, je vždycky první pryč.
Říká se, že kdo jí jablka, nepotřebuje doktora, protože se mu nemoci z dáli vyhnou. Zdánlivě obyčejné jablko obsahuje velké množství minerálů, enzymy, vlákninu, pektin.
Fazole mají domovinu v Jižní Americe, do Evropy je přivezli Španělé v 16. století. Pěstování fazolí se poměrně rychle rozšířilo a o sto let později se v kuchyních vařily lusky i suché plody.
Moniliovou hnilobu jablek známe jak z dozrávajících plodů, tak z těch uskladněných. Jablka na stromech hnědnou a postupně mumifikovatí. Skladovaná černají.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
