Role, které člověku přináší život, bývají různé. I pěstitelem se můžete stát až jednoho dne. Dříve či později se pak vynoří přání sklízet ovoce, které zatím nemáme.
Ovoce ze zahrady si právem ceníme. Zejména na počátku cesty k vlastní úrodě je dobré se zaměřit na osvědčené druhy. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
Český svaz ochránců přírody se záchraně starých ovocných odrůd věnuje téměř třicet let. K jeho akcím patří i výstavy plodů. Ta prosincová roku 2020 vznikla také jako video.
Jádroviny se hodí využít jako základ každé tuzemské ovocné zahrady. Při výběru a výsadbě stromků bychom však měli mít jasno, kolik odrůd a kusů jabloní nebo hrušní chceme pěstovat.
Mezi rozmanitými pěstitelskými tvary jabloní se také v zahrádkách objevují ovocné stěny, tedy stromy s tvarovanou korunou omezené šířky.
Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas omezíme.
Mírným řezem podpoříme plodnost, hlubším řezem dáváme zelenou růstu dřeva. Vodorovné větve plodí víc, svislé skoro nic. Jak řezat jabloně či hrušně, aby plody potěšily?
Do konce února řežeme – prosvětlujeme – méně bujně rostoucí staré jádroviny. Vhodná doba jejich řezu začíná již v prosinci.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Padlí jabloňové se šíří zejména za teplého počasí a v nižších polohách.
Květnový Zahrádkář roku 2018 pozval k rozhovoru Josefa Suse, znalce ovocnářství, aby mu popřál k sedmdesátinám a pro čtenáře vyzvěděl pěstitelské tipy.
Věnujeme pozornost doplňujícímu řezu keřů – odstraňujeme plané výhony (vlky) z podnože. Rozeznáme je podle jiné barvy a tvaru listů, a ostnů. Pokud ušlechtilý výhon končí listem bez očka a na jeho vrcholu se netvoří květ, zastřihneme ho.
