Rod hrušeň (Pyrus) vznikl nejspíš během třetihor v podhůří masivu Tian Shan v západní Číně. Asijské hrušně byly i prvními pěstovanými.
Nejen jablky živ je člověk, a tak koncem léta ochutnávám hrušky u hrušně i ve sklepě. Také ten stav dozrání, kterého dosahují hrušky hniličky.
Doplňkový letní řez jabloní a hrušní použijeme, když je jasné, že je z nějaké příčiny narušena rovnováha mezi růstem a plodností stromu.
Aleje i letité sady a další místa pro ovocné stromy mnohde tvoří oázu v krajině. Žijí tu různí tvorové, často v pestrém společenství druhů.
Asi nejluxusnějším ovocem z toho našeho středoevropského budou hrušky. Tedy podle mě.
Nejen kvůli chuti, ale i díky zdravotnímu přínosu.
Léto budiž pochváleno také v zahradě. Je na co se koukat. Třeba na zrající hrušky. Porovnejte, jak se liší objemy korun a tvary plodů různých odrůd šestnáctileté hrušně.
Role, které člověku přináší život, bývají různé. I pěstitelem se můžete stát až jednoho dne. Dříve či později se pak vynoří přání sklízet ovoce, které zatím nemáme.
Ovoce ze zahrady si právem ceníme. Zejména na počátku cesty k vlastní úrodě je dobré se zaměřit na osvědčené druhy. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
Český svaz ochránců přírody se záchraně starých ovocných odrůd věnuje téměř třicet let. K jeho akcím patří i výstavy plodů. Ta prosincová roku 2020 vznikla také jako video.
Jádroviny se hodí využít jako základ každé tuzemské ovocné zahrady. Při výběru a výsadbě stromků bychom však měli mít jasno, kolik odrůd a kusů jabloní nebo hrušní chceme pěstovat.
Předjaří se hodí pro plánování úprav či oprav zahrady, ať už se týkají zahradních staveb nebo výsadby. Pamatujeme i na děti, které rády pomáhají se zaléváním, sklizní a dalšími činnostmi.
