Proč se kroutí listy švestky a co způsobuje dírky v listech? Jsou zčernalé výhony hrušně následkem mrazu, nebo nebezpečné spály?
Kroutí se listy švestky a objevují se v nich dírky? A musí se zčernalé výhony hrušně okamžitě vyřezat kvůli obávané spále růžovitých? Přinášíme další odpovědi odborníka ze zahrádkářské poradny. Poškozené listy a zasychající výhony často vyvolají obavy z vážných chorob. Ne vždy je však na vině infekce. V řadě případů jde o škůdce nebo následky jarních mrazíků. Jak poznat rozdíl a kdy je potřeba zasáhnout?
Dotaz čtenáře: Mám dotaz ohledně švestky, na jejíchž listech se udělaly dírky a listy jsou zkroucené. Vždy se dobře rodila, postřik proti mšicím jsem použil. V příloze zasílám obrázek.
Důvod deformace listů je podle zaslané fotografie poměrně jasný. Na snímku jsou vidět přímo mšice, které se živí sáním rostlinných šťáv. Právě jejich aktivita způsobuje kroucení a deformace mladých listů. Pokud byla fotografie pořízena až po aplikaci postřiku, znamená to, že ošetření nebylo dostatečně účinné nebo nezasáhlo všechny kolonie škůdců.
Za otvory v listech pravděpodobně nemohou mšice. Mnohem pravděpodobnějším viníkem je píďalka podzimní. Přestože její název odkazuje na podzim, škody způsobuje především na jaře. Housenky nejprve napadají pupeny, později květy, mladé listy a dokonce i drobné plůdky.
Pokud je strom jinak vitální a pravidelně plodí, nebývá podobné poškození důvodem k obavám, je však vhodné škůdce průběžně sledovat.
Dotaz čtenáře: Přikládám foto mladé hrušně, která asi před měsícem nadějně kvetla, ale teď má květní výhony zčernalé. Přičítal jsem to mrazíkům, které se ještě před 14 dny ráno objevovaly. Internetový nástroj Lens však označil problém jako bakteriální spálu růžovitých. Jaký je prosím váš názor?
Podle popsaných příznaků se situace více podobá poškození mrazem než bakteriální spále růžovitých. Hrušně jsou po vyrašení velmi citlivé na pozdní jarní mrazíky. I krátkodobý pokles teplot pod bod mrazu může způsobit zčernání květů, mladých výhonů i listů.
Mrazové poškození:
Spála růžovitých:
Pokud by se příznaky nadále zhoršovaly a vzniklo podezření na spálu růžovitých, je vhodné napadené části okamžitě odstranit a spálit.
Fotoarchiv časopis Zahrádkář
Větší neznamená vždy lepší. Například takové drobné hrušky vzhledově příliš nelákají, ale chuťově dokáží překvapit šťavnatou a sladkou chutí.
Samičky píďalky kladou na podzim na větve a větvičky vajíčka, ze kterých se zjara líhnou housenky. Požírají rašící pupeny, květy, později poškozují listy, plody, jádra i pecky.
Mšice škodí sáním na nejrůznějších částech rostlin, především nadzemních. Odnímají rostlinám velké množství tekutin, vylučují medovici a přenášejí virózy.
Zjara se probouzejí rostliny i škůdci. Zahrádkáři si často všimnou jen těch škod, které způsobily jarní mšice, ale přehlédnou třeba mery.
Tímto řezem rozumíme odstranění vrcholků nebo zaštípnutí mladých letorostů jabloní a hrušní na kordonech a ovocných stěnách s cílem posílení tvorby krátkého plodného obrostu. Vhodným obdobím pro tento řez je počátek června až konec července.
