Vyzvedneme proto některé cibuloviny z půdy. Počkáme do chvíle, kdy květinám úplně zežloutnou listy. Předčasným zásahem bychom cibulovinám brali sílu ke kvetení v příštím roce.
K oživení nejrůznějších míst zahrady se hodí rostliny v rozměrných nádobách. Čím pečlivěji je zasadíme, tím lépe se jim bude dařit.
V květinových záhonech se objevují první prázdná místa po odkvetlých trvalkách a především po cibulovinách. Můžeme je zaplnit letničkami.
Rostou především v oblasti Středozemí, Turecka, střední až východní Asie a několik druhů rovněž v Severní Americe.
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích. Řadou květin můžeme krášlit balkon či terasu už během března. Trvalky lze přemístit do zahrady.
Po celou zimu, vždy, když přijde obleva, je dobré kontrolovat trvalkové záhony a odstraňovat odumřelé rostlinné zbytky nebo větší vrstvy navátého listí.
Cibuloviny mohou kvést také o Vánocích. K tomu je však zapotřebí cibule preparovat, tj. tepelně ošetřit. Pokud takto připravené cibule nemáme, můžeme květiny vybídnout ke kvetení podobně.
Cibule i řezané stvoly hvězdníků se vzdor tomu, že je lidé pěstují a kříží už přes 200 let, stále neomrzely a drží se na předních místech prodejních žebříčků.
Potěšení z prvních jarních květů začíná vlastně už na podzim. V září a říjnu hledáme na svých zahradách nejvhodnější místa pro výsadbu cibulovin. Možností je dost.
Většinu cibulnatých rostlin necháváme celý rok na svém místě. Jen jiřinky, mečíky, dosny, většinu tulipánů a další druhy z půdy vyjmeme a chráníme před mrazy.
Zajíci, králíci nebo srnky mohou poškodit kmínky mladých stromů do té míry, že bývá problematické dřeviny zachránit. Ožerky je třeba co nejrychleji ošetřit proti vysychání.
