Hlíznaté květiny vysazujeme v teplejších oblastech koncem měsíce. Zohledníne i vývoj počasí. Jiřinky a další květiny pak krášlí zahradu po celé léto až do podzimních mrazíků.
V dostatečně velkém objemu substrátu se ve správných podmínkách a při odpovídající péči může dařit téměř každé rostlině. V praxi však často používáme nádoby příliš malé. Co s tím?
My, nedočkavci, jimž se každá, i ta nejmírnější zima zdá dlouhá, si přivoláváme jaro rozmanitě. Začínáme, samo sebou, už začátkem prosince, barborkami.
Střídání mrazivého a teplého počasí ztěžuje zahradním rostlinám vstup do vegetační sezony. Hrozí, že se předčasně probudí, ale poškodí je teploty pod bodem mrazu. Proto je v únoru chráníme před mrazem i před hřejivým sluncem.
Přineseme-li cibuli hvězdníku domů někdy na podzim nebo v zimě, právem se můžeme těšit, čím nás překvapí. Prodávané spící nebo jen mírně rašící cibule pokvetou.
Možná je za oblibou česneku medvědího i ten velký kuchyňský. Obě rostliny mají blahodárný vliv na lidské zdraví. Medvědí česnek je ovšem v sezoně první na pochutnání i na pokoukání.
Pro bylinné pivoňky platí, že od srpna do poloviny září nejlépe snášejí přesazení, se kterým bývá spojeno rozdělení trsu. I jiné rostliny se nyní dobře množí.
Těžko hledat druhou květinu, která vykvétá brzy na jaře, kvete do počátku léta a ozdobí také podzimní záhon v době, kdy letničky končí, nebo je spálil první mráz.
Nakvétá řada záhonových trvalek. Na zahradě si je můžeme umístit podle svých představ a prostoru a užívat si je podle libosti a také podle péče, kterou jim poskytneme.
Ozimé – přezimované – plodiny, jako je polníček, špenát, jarní cibule, se nyní probouzejí k růstu. Mírně je přihnojíme a k dopěstování využijeme fóliový kryt.
