Teplé letní měsíce prospívají vyzrávání broskve, její chuti, obsahu cukru, odlučitelnosti dužniny od pecky. Podporují i zásobení broskvoně živinami na zimu a jaro.
Čekanka má vegetační dobu okolo devadesáti dnů. V oblastech, ve kterých přicházejí větší mrazíky až koncem října, ji lze vysévat ještě do poloviny prázdnin.
Na venkovních záhonech jsme začali se sklizní teplomilné zeleniny: rajčat, okurek a cuket. Sklízíme i fazolové lusky, letní salát, karotku a další zeleninu.
Ovocné stromy obtěžkané plody tak, že hrozí odlomení větví, včas opatříme oporami. Konce podpěr zakryjeme kusem pryže či hadice.
V červenci znovu raší stromy a keře. Tato tzv. druhá míza je však slabší než jarní. Podle druhu trvá do konce srpna, případně do poloviny září.
Cibuli ze sazečky a zimnímu česneku svědčí, když dozrají v sušší půdě. Zlepší se tím jejich skladovatelnost. Proto před sklizní končíme se zavlažováním.
Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, plevel i nastýlku, nebo záhon rušíme, případně plánujeme nový.
Rzivost slivoně se v minulosti objevovala v Česku jen místně. Nezavinila vážné škody. Ale od roku 2009 se výskyt choroby v některých letech významně násobí.
V období bujné vegetace můžeme na zahradě vidět řadu užitečných živočichů, hmyz, ptáky i savce, kteří žijí ve svých přirozených úkrytech.
V červenci si naplno užijeme podívané na kvetoucí letničky. Krásou a půvabem odmění toho, kdo se o ně stará tak, aby kvetly co nejvíc.
Působí-li škvor viditelné škody na květech či ovoci, je možné tohoto nočního a vlhkomilného tvora chytat do pastí – do zavěšených hliněných květináčků, vyplněných senem nebo dřevitou vlnou. Pasti se škvory pak přemístíme k okrasným rostlinám, na kterých se vyskytují mšice.
