Štěpán bílý nepaličák je odrůda česneku, která vyniká svou výraznou chutí, výbornou zdravotní odolností a skvělou skladovatelností.
Koncem října a v listopadu přichází čas na výsadbu ozimých česneků. S nákupem sadby však není nutné spěchat – vše má svůj čas a česnek určený k výsadbě je potřeba nejprve dobře vysušit a zpracovat.
V našich podmínkách jsou dlouhodobě oblíbenější česneky paličáky, zatímco nepaličáky bývají trochu v jejich stínu. Před několika lety ale uvedla společnost SEMO na trh novou odrůdu Štěpán bílý nepaličák. Za tu dobu si získala pověst spolehlivého česneku s výraznou chutí, která snese srovnání i s aromatickými paličáky. Její největší předností je výjimečná skladovatelnost – správně usušený česnek vydrží až do další sklizně bez ztráty kvality.
Ozimý širokolistý nepaličák Štěpán
Pěstitelé sklízí poloranou odrůdu ozimého širokolistého nepaličáku Štěpán obvykle kolem 10. července. Cibule jsou středně velké až velké, mají 8–12 stroužků a váží 80–100 gramů. Barva suknic je bílá s jemným hnědým žilkováním. Chuť je výrazná, česneková, ale zároveň jemná. Odrůda se vyznačuje výborným zdravotním stavem i dlouhou skladovatelností.
Před výsadbou česneku je důležité správně připravit sadbu. Základem je rozdružení cibulí a moření. V současnosti jsou možnosti omezené tím, že nemají všechny přípravky jednoznačnou registraci pro plné fungicidní či akaricidní účinky. Pomocí se doporučuje Sulka (cca 5 % koncentrace) zejména proti vlnovníku česnekovému – namáčení ve 4 % roztoku obvykle po dobu 6–12 hodin; roztok se nepoužívá opakovaně. Další podporu může poskytnout Gliorex, pomocný rostlinný přípravek obsahující houby Clonostachys a Trichoderma. Ten pomáhá zlepšit zdravotní stav sadby a půdy, lze jej aplikovat do půdy nebo při moření sadby. Není však potvrzen jako prostředek s plnou ochranou proti všem půdním škůdcům či chorobám – spíše jako prevence / podpůrná metoda.
Srovnání neošetřeného a ošetřeného
česneku přípravkem Gliorex
Česnek vysazujeme na slunná, suchá a vzdušná stanoviště s propustnou půdou bohatou na živiny. Před výsadbou se doporučuje pohnojení Cereritem (6–8 kg/100 m²). Cibule rozebíráme a moříme těsně před výsadbou a vysazujeme pouze zdravé stroužky. Výsadbu provádíme co nejpozději –ideálně od druhé poloviny října do poloviny listopadu, kdy půda klesne pod 8 °C. Tím se sníží riziko napadení chorobami. Řádky mají být vzdálené 25–40 cm, stroužky 10–14 cm od sebe, do hloubky 6–8 cm.
Porost česneku Štěpán
Během vegetace je nutné udržovat záhon bez plevelů a narušovat půdní škraloup, ale ne příliš hluboko. Největší nároky na vláhu má česnek od poloviny května do poloviny června, kdy je v případě sucha vhodné zavlažování.
Foto archiv Semo, a. s.
Česnek se v kalendáři pranostik objevuje dvakrát. Jedna pranostika říká, kdy kupovat sadbu, druhá, kdy sázet. Je na nás jestli se jimi budeme řídit.
Česnek provází lidstvo již po tisíce let. Používaný pro své léčivé vlastnosti, nezaměnitelnou chuť a vůni, našel místo v kuchyních i medicíně napříč kulturami a epochami.
Mnozí nedají dopustit na česnek kuchyňský a dnes ani na česnek medvědí. Kdo tu možnost má, sám si ho pěstuje aspoň na malém záhonku.
Cibuli ze sazečky a zimnímu česneku svědčí, když dozrají v sušší půdě. Zlepší se tím jejich skladovatelnost. Proto před sklizní končíme se zavlažováním.
S delším dnem a případně se zvyšující se teplotou v chladných prostorách, kde máme uloženy zimující rostliny, kontrolujeme, zda nic neruší jejich vegetační klid. Vhodnou teplotu prostředí lze v lednu podpořit větráním.
