Způsob tohoto pěstování je vhodný pro pěstování rostlin ve skleníku, kde jsou záhony s vyžilou nebo půdou zamořenou chorobami. Používán je hlavně při pěstování rajčat a chryzantém. Květináče bez dna obsahují substrát a jsou umístěny na záhon s jemným štěrkem nebo hrubším pískem. Rostliny si vytvoří dva kořenové systémy – jeden pro příjem živin, kterým prokoření květináč (kde je pravidelně přihnojováno) a druhý převážně pro příjem vody, který proniká do podložní vrstvy štěrku (písku). Pěstební pytle ale poslouží stejně dobře a metoda je méně pracná.
Poslední měsíc roku, necelých 50 hodin průměrného slunečního svitu čili asi 2 % celoročního úhrnu, teplota půdy směřuje pod nulu. Ale také slunovrat, Vánoce, někdy i na sněhu.