Diskusní fórum

Dobrý den.
Část záhonů a skleník jsem ted na podzim vyhnojil kravským hnojem. Zároven jsem měl v plánu záhony povápnit dolomitickým vápencem. Od zkušenějších zahrádkářů ale již vím, že nemohu hnojit organickým hnojivem a zároveň aplikovat vápenec. Nedaří se mi ale nikde dohledat, jak dlouhý časový odstup mezi těmito kroky musím dodržet.Musím čekat až do následující sezony, tedy celý jeden rok?
A dále bych se chtěl zeptat na správný postup a termín vápnění - je opravdu nejvhodnější a jediný správný postup vápenec rozhodit na sníh ? Nebo způsob vápnění není až tak důležitý a vápenec mohu rozhodit v podstatě kdykoliv v období podzim-zima po záhonech a lehce zarýpat? A to nemluvím o tom, že mně můj kamarád před pár dny, když jsem se ho ptal na jeho názor, řekl, že dle něho je nejlepší vápnit až na jaře cca tři týdny před výsevem klidně i zároveň s případným hnojením průmyslovými hnojivy a poté vše jen lehce pohrabat.
Děkuji předem A. Švec

Dalo by se říct, že by nemělo vápenaté hnojivo přijít do kontaktu s organickým, s hnojem, živným kompostem. Hlavně kvůli ztrátě živin z té organiky. Když to dokážete udělat dobře, klidně zaryjte hnůj a na povrch dejte vápenec. Když se dává zdroj vápence do kompostu, přichází tohle řešení v úvahu při posledním přehazování, kdy je skončen hlavní proces mikrobiální přeměny a zpracování organické hmoty.
Podle kamaráda to raději nedělejte. Varianta vápenaté hnojivo zároveň s hnojivy minerálními zároveň, těsně před setím, sázením není nic moc vhodná. Jsou druhy zeleniny, které to velmi špatně snášejí. Vápník zabírá místo ostatním živinám, nepustí je do sorpčního komplexu. V případě použití dusíkatého vápna bych hnojení též dělil. Stačí i týden odstupu.
Ale v podstatě nic neztratíte tím, když se budete řídit tradičními postupy, pokud byste měl neodvratný pocit (vlastně ne pocit, ale udělaný rozbor, který říká, že zemina má výrazný nedostatek vápníku), že rostlinám bude vápník v roce hnojení organikou chybět, můžete ho doplnit zálivkou a na list během vegetace, prostřednictvím přihnojení dusíkatým vápnem, podle pravidel jeho užití během vegetace. Vápenec dejte na plochu bez hnojení a příští rok povápněte druhou část zahrady. Koukněte sem http://www.zahradni-hnojiva.cz/vapneni-zahrady/.
Když se podíváte na pole, uvidíte, že vápní po sklizni plodin, někde před podmítkou, jinde po ní, před orbou a nikdy se nevápní všechny pozemky na katastru. Nevápní se ani pole se zeleným hnojením.
Když budete experimentovat s krmením králíků, výsledek uvidíte. Když s hnojením, tak vlastně ne, ale v případě zbytečných ztrát to odnesou částečně povrchové, částečně podzemní vody.

Dobrý den, rád bych se ještě doptal k tomu vápnění, resp. jak zajistit dostatek vápníku pro rajčata, která, když ho nemají dost, často z důvodu pěstování v květionáčích s omezením všech živin, zespodu černají a plody jsé nutné vyhodit. Samozřejmě, očekávám, že pan Dvořák poradí koupit hnojivo Kristalon na rajčata nebo něco podobného, ale to bych se zde nemusel ptát, to vím i tak, já jako chudý důchodce nechci do těch hnojiv vrážet majland peněz a jednak bych rád bio verzi s pěkným kompostem s hnojem od pasoucích se kraviček a tak. Letos jsem to jako vloni udělal tak, že po zasázení rajčat jsem do květináčů nasypal shora vždy trochu (polévkovou lžíci) v mixeru rozmělněných usušených vaječných skořápek, až úplně na prach. A rajská byla vloni ok...Ale je to jen moje intuice, že tak konám správně, tak proto tady ten dotaz.
Děkuji a zdravím Zelený

Pane Zelený, děkuji za informaci, nevěděl jsem že existuje Kristalon přímo na rajčata. Nicméně poradil bych Vám buď ledek vápenatý nebo klidně i chlorid vápenatý, s aplikací na list. Nebo vápník vázaný v chelátové vazbě. No a pokud by to pro Vás jako jednotlivce bylo drahé, udělejte to jak to dobří sousedi či komunita dělá. Rozdělte se o náklady a pak o produkt.
Přeji Vám aby Vaše konání mělo úspěch i letos. Když k tomu přispěje počasí, i nadále bude Váš recept ten pravý. No a šťastnou ruku při výběru odrůd a nápadů, jak to řešit, pokud budete chtít něco měnit podle receptů, které tady budou přibývat. Doporučím Vám nechodit na tyto stránky, ale podívat se na Seznamu do těch zahrádkářsky zaměřených webů, které tam jsou na prvních pozicích. Určitě tam najdete nějaký trik, který používali staří zahradníci, který je úspěšný a nic nestojí.
Těší mne, že i když máte o mě nevalné mínění, nejspíše moje příspěvky čtete. Myslím si, že jako vystudovaný agronom, který už jede sedmé gumy, mám k tomu základu ze studií i zkušenosti. Ze zahradnického provozu i ze zahrádky.
Jednou jsme tady řešili problém ochrany, též okolo rajčat. A já tomu pánovi napsal, že by to mohlo za určitých podmínek vyjít. Tedy použil jsem slova kdyby, možná, asi. Odpověděl mi, že se vyhýbám přímé odpovědi, nelíbilo se mu to, jak hodnotím jeho jednoletý pokus. Tak jsem mu napsal jak já vidím jednoletý pokus s něčím. Nic moc neznamená. Takže pokud budete s Vaší metodou opakovaně vítězit, nejlépe 5-7 let, řeknu dobrý. To už budu v důchodu a třeba se budu dívat na takové konání jinak než teď. Ale do té doby budu dělat to co doposud. Budu kořenový bal rajčat chránit před přehřátím, budu zalévat tak, aby gro kořenů bylo v hloubce a ne na povrchu. Budu doufat, že horké období, kdy kořeny nejsou schopné přijmout dostatek vápníku pro tvořící se plody, nové výhony a listy, bude zase střídat chladnější, neboť v té chladnější periodě se přísun vápníku z kořenů opět rozběhne. A budu pěstovat odrůdy, které k fyziologickému nedostatku vápníku nejsou náchylné. Nebudu ničím ošetřovat, protože ošetření, ať to bude hnojivo rozpustné komplexní nebo jen jednosložkové minerální či s chelátovou vazbou vápníku, ve chvíli, kdy ty skvrny budu vidět, už není na nic. Když máte v řadě více odrůd, odpozorujete, že některé tím problémem trpí, jiné ne. To je také cesta k úspěchu.