Diskusní fórum

Na větší části pozemku je těžká jílovitá půda s nepropustným podložím. Nedaří se zde pěstovat brambory, topoly zasychají. Ačkoli sekám 4 x do roka křovinořezem, roste zde velmi bujně plevel, hlavně bodláky, pýr a různé mrkvovité rostliny. Vážně zvažuji, že to vzdám a osadím sem olše lepkavé a borovice (později pokácím na otop). Nenapadá někoho z vás, co by se s tím dalo dělat? Existuje zelenina, ovocný strom, či rostlina, kterým by se zde dařilo? Existuje nějaká předplodina, která by dokázala změnit místní poměry? V principu jde o to, že ať dělám co dělám, u každé zasazené rostliny (stromku) se v zemi vytvoří mazlavé bláto - opak kypré a provzdušněné půdy.
Například: brambory: ty, které byly zasazené začátkem dubna, to stihly a vyrašily, keře vypadají pěkně. Ale polovina brambor později zasázených uhnila v zemi během dešťů. Část brambor je odrůdy Magda, údajně je po 70 dnech připravená ke sklizni, já mám po 70 dnech pod každým keříčkem 4 brambory o velikosti třešně. Snad došlo ke zpoždění růstu kvůli chladnu. Dále jsem u části brambor Magda odstranil vrchni vegetaci, protože údajně tím posílím a urychlím růst hlíz, ale nevím, jestli to je pravda. Za každý podnět předem velmi děkuji, začal jsem zahrádkařit vloni, zkušenosti a znalosti nulové.

Příteli Stanislave,
začnu od konce. Brambory mají rády lehčí půdy, proto se nedivte,že při letošním chladném jaru a Vaší jílovité půdě došlo ke zpoždění a negativním výsledkům. Odrůda Magda je velice dobrá a patří k těm nejranějším.Odstranění části natě nebylo dobré, připravil jste rostliny o asimilační orgány, na kterých je závislý růst hlíz.
Nejpodstatnějším problémem je těžká jílovitá půda. To bude běh na dlouhou trať a bude to chtít vytrvalost a trpělivost. Pokud by se vám podařilo sehnat nějaký písčitý materiál ( skrývky z pískovny a pod.), navezt to na tu jílovitou část zahrady o zapravit to do orniční vrstvy, bylo by to nejrychlejší( ale asi dražší, nevím jak velkou zahradu máte). Je to možné dělat i po částech. Jinak je možné využít rychlerostoucí plodiny na zelené hnojení ( hořčice, luskoviny, svazenka, pohanka,...) a několikrát za vegetaci je zarýt ( zaorat, zapravit rotavátorem) do půdy. ale bude třeba to opakovat několik let. Mimochodem - zmiňujete borovice, ale i ty mají rády písčitou půdu.
Přeji hodně úspěchů!

ano, zelené hnojení, písky, bylinný odpad, kompost, hnůj, to vše vám pomůže, aspoň na té zahrádce, ale jaké stromy by to snesly, to se podívejte někde po okolí jaké kde rostou, osobně mě toho moc nenapadá, ale nějaké méně náročné, málo šlechtěné ovocné (popřípadě jiné) dřeviny by to mohly zvládnout, třeba černý bez jsem viděl v takové nějaké půdě, a docela prosperoval.. dále třeba dřín nebo rakytník, ale ty možná raději více písčitou půdu, ale může být méně výživná, tak zkuste něco takového, od každého něco, a uvidíte no, důležitá je ta příprava a kultivace půdy, dost by mohla pomoct kopka hnoje a do ní žížaly, ty dokážou udělat divy (za pár let se v hnoji silně namnoží a to hned poznáte jak se ta půda v okolí kopky hnoje změnila - takže jak jich tam bude dost, pokud možno opatrně ten hnůj i se vším tím životem zapravte do půdy), taky nějací krtci a hraboši by se vám mohli hodit, ale pak není zcela snadné se jich zbavit, ikdyž mnoho účinných způsobů taky existuje.. totiž ta jílovitá půda nepustí ke kořenům stromů kyslík, a ti hraboši (to platí o veškerém půdním živote, i žížalách) tu půdu provzdušňují, ti drobnější živočichové pak i zůrodňují (mám ověřeno, broskvoň v takové půdě, kdy její část byla podrytá hrabošem, tak rostla dobře, a z druhé strany, kde hraboš neryl, byla broskvoň silně poškozena chlorózou a odumírala)
teď mě napadlo, že i jádroviny i peckoviny je možné zakoupit na takových podnožích, které by dokázaly růst v takové půdě (tedy do sadbové jámy, raději větší, by musel každý strom dostat něčeho dobrého poživatelného, nejlépe úrodnou hlínu a vyzrálý hnůj či kompost),
ale však zeotejte se v zahradnictví, jestli by pro vás něco měli (raději ve více prodejnách, někde by se vám totiž mohli snažit prodat cokoliv, jen aby měli zisk)

a nezoufejte, učený z nebe nespadl, já jsem se tomuto taky začal věnovat poměrně nedávno, a od té doby jsem hodně četl a experimentoval.. do začátku by vám hodně pomohla nějaká dobrá literatura ohledně pěstování, ovocné dřeviny jsou dobře popsány třeba zde www.veronica.cz/dokumenty/ovocne_dreviny_v_krajine.pdf‎
a také, jako pan Honza, Vám přeji mnoho úspěchů

Děkuji za oba dva příspěvky. Asi je opravdu nejlepší zapravit do země kravský hnůj ve větším množství. Nejrozšířenější rostlina v okolí: dub a taková ta švestka, která mívá v pozdním létu plnou korunu někdy žlutých, někdy červených plodů o průměru 15 až 20 mm (pecka hodně světlé barvy), nedozrálé plody chutnají sladkokysele, více vyzrálé bývají mdlé chuti - je to snad myrobalán - podnož pro švestkovité?. Těmto dvěma druhům se tady daří velmi dobře. Stálicí je rybíz, bohatě rodí, ale plody bývají malé. Ještě jednou děkuji, čeká mě podzimní rýpání...

Dobrý den. Pro zlepšení propustnosti půdy můžete použít i další materiály kromě hnoje. Často na pile seženete odpadní piliny a drť z kůry, dále se dá použít dřevěná štěpka (např. z větví dřevin, které zbývají po řezu) také posekaná tráva nejlépe pokud je již seschlá (nemusí být jako seno) se dá také zapravit do půdy přímo, listí spadané ze stromů (i v okolí snad něco najdete nafoukané do větších vrstev), rozdrcená sláma obilnin (dnes celou vlastně s ohledem na způsoby zpracovaní asi ani neseženete), plevy, pazdeří, - berte cokoli - ve vašem případě doporučuji jakýkoli organický materiál dostat ve větším množství do půdy, nedoporučuji jen zapravovat posečený vzrostlý plevel - sice je to organický materiál, ale plný semen a tím si zvýšíte půdní zásobu - plevele pak v případě obdělávané půdy klíčí po mnoho let. Pokud ale budete pozemek používat jako sad, pak by to nemělo vadit. A pamatujte že změnit půdní strukturu nelze za jeden rok. Pomoci vám mohou i vikvovité rostliny, které hluboko koření a zvyšují obsah dusíku a organické hmoty v půdě, ale v uvedených podmínkách se jim nebude moc dařit, musíte nejprve učinit ten první krok který popisuji.

Hledám kluka chodil do4 tridy