Diskusní fórum

Slyšel jsem před chvílí v rádiu hovořit nějakou paní z vašeho svazu, která tvrdila, že česnek bez chemického ošetření nelze pěstovat... To je samozřejmě blábol na entou. A myslím, že právě svaz zahrádkářů by se měl snažit o to, aby chemii lidi na zahrádce vůbec nepoužívali a ne naopak. Tisíce let lidé pěstovali bez chemie a šlo to, tak proč by to nemělo jít dnes?

Ano máte pravdu, bez chemie to jde. Pokud budete pěstovat původní druhy, historické krajové odrůdy pěstované staletí, nebo naopak moderní odrůdy ovoce a zeleniny šlechtěné na odolnost chorobám, škůdcům, třeba i geneticky upravené. Pokud zůstanete u běžného sortimentu, šlechtěného na výnos, s tím, že k tomuto výnosu je třeba rostlinu ochránit proti patogenům a nepoužijete tyto preparáty spláčete nad výdělkem. Bez chemie to jde tam, kde nejsou choroby a škůdci. Bez chemie to jde tam, kde nezáleží na pravidelném výnosu. Můžete se chlubit, že Vám jeden či dva roky vyšel česnek bez chemie, ale zkuste ho udržet na solidní úrovni výnosu i kvality 10-20-50 let. Bez chemie to jde tam, kde nevadí, že choroby a škůdci poškodí sklizňovou část tak, aby ji mohly napadnout další choroby, které produkují látky daleko agresivněji působící na zdraví než běřná, prověřená chemie. Bez chemie to jde tam, kde ihned produkt zpracujete, zakonzervujete,....
Musíte si stanovit priority a podle nich jednat. Sklidíte sice jen pár jahod, česneků, cibulí, méně mrkví neprolezlých škůdci, ale může Vás to těšit.
Nebo dáte na blábol na entou,....
Malá zahrádka, pokud má něco dát, musí se obdělávat intenzivně. Točí se na ní plodiny v takovém osevním postupu, jaký si zvolíte. Ano biologické pěstování je možné, spíše však na větších plochách.
Podívejte se na křivku nárůstu obyvatel od pravěku dodnes. Podívejte se na výskyt hladomorů z rozšíření plísně bramborové například v Irsku. Pokud chcete někoho živit, musíte dbát o kvalitní a do maximální míry stabilní výnos. Když nebudete mít nic na zahrádce bez chemie, půjdete si to koupit. K těm, které to živí, kteří možná hospodaří s chemií, možná ne.
Zahrádkáři nikoho nenutí do chemie, je jich spousta takových jako Vy. Ale možná, že neodsuzují jinou cestu.
Promiňte, bylo to dlouhé psaní, jsem původně agronom, asi mi někde v hlavě vzadu zůstal nějaký pocit odpovědnosti za to jestli vyrobím to, co uživí lidi z fabriky, kteří spoléhají na to, že vždy bude v obchodě mouka, olej, máslo,..., bez ohledu na to, jestli byl mokrý nebo suchý rok, jestli byly mšice nebo kobylky.
Člověk zavrhuje to čemu nerozumí, čeho se bojí častěji, než to co podrobněji poznal. Učili jsme se rozumně užívat chemii, jak z pohledu ekologie, tak z pohledu ekonomiky.

Bez chemie to jde - fakt taky nekecám.

Vždyť doma:
- nemusíte pro mytí používat saponáty - při požití i zbytků jsou karcerogenní,
- nemusíte používat vůně a parfémy - jsou to dost alergenní aromatické látky téměř výhradně vyráběné uměle,
- nemusíte prát v saponátových pracích prostředcích a používat voňavé aviváže - mohou vyvolávat alergie
- nemusíte pít limonády - obsahují chemické konzervanty, chemická sladidla a samé Éčka
- nemusíte jíst většinu konzervovaných potravin (marmelády, kečup, hořčice aj.) - také obsahují řadu konzervantů
- nemusíte pít ani chemicky chorovanou vodu
- nemusíte pít ani rum, který obsahuje chemicky vyráběný ester
- nemusíte jíst uzeniny, salámy, šunku - obsahují přísadu - dusičnan draselný pro udržení červené barvy
- nemusíte se ani léčit léky vyráběnými téměř výhradně chemickými firmami.

Ano můžete žít bez chemie, ale asi to dlouho nepřežijete.

Smekám Pane Dvořák. Tvoje odpověď je taky dobrá Miloši. Moje rada: POUŽÍVAT ROZUM.

Úplně náhodou jsem objevil tuto diskuzi. Nestačím se divit, protože již delší dobu sleduji situaci v Anglii, Německu, Rakousku atd. a tam všude zahrádkářské organizace radí lidem, jak vypěstovat organicky chutné a zdravé potraviny bez chemie. Hlavním motivem, proč v těchto zemích v posledních letech lavinovitě roste počet lidí pěstujících ovoce a zeleninu, je právě snaha vypěstovat jídlo, které bude zdravější než potraviny ze supermarketů. Pevně doufám, že tento trend brzy dorazí i k českým zahrádkářům.

Nesnáším fanatismus a tohle s ním hraničí. Pane Pavel pěstujete něco, nebo jen vzhlížíte stále k zázračnému hospodaření "na západě"? Věříte tomu, že krásná velká jablka a ostatní vybrané produkty jsou vypěstovány bez chemie, tedy BIO? Pokuste se nahlédnout hlouběji pod pokličku toho, co propagujete a zeptejte se na tom západě kolik postřiků ročně mají povolené t. zv. BIO produkty. Snad přijdete k rozumu a přestanete slepě propagovat co je nemožné.

Dobrý den, a ano, rozum je to nejdůležitější. Je moc hezké hrát si na biozahrádku, ale v koloniích, které jsou skrznaskrz promořené chorobami a škůdci, to prostě není možné. Letošní příklad z praxe - každoročně v rozumné míře chemicky ošetříme rajčata a až na jeden rok, kdy rostliny zčernaly snad přes noc všechny a úplně (tehdy bylo extrémně mizerné počasí), jsme měli vždy vynikající úrodu. Vyrábíme si na zimu rajčatovou šťávu a vydrží nám do května, pokud ji nezlikvidujeme dřív. Letos jsme ošetřili poprvé Casoarem, podruhé Acrobatem, potřetí znovu Casoarem a přesto začaly rostliny jevit výrazné známky plísně bramborové (rajčatové). Aplikovali jsme ještě jeden postřik Acrobatem, ale už se nepodařilo nic zachránit. Dnes jsou už keře úplně černé a musíme je zlikvidovat i přesto, že jsou obalené nádhernými, ale ještě zelenými plody. Jsme snad jediní v celé kolonii, kdo takto dopadl. Důvod - soused těsně vedle jen přes drátěný plůtek vysadil brambory, které neošetřil proti mandelince ani proti plísni. Mandelinka se mu rozlezla tak, že soused z druhé strany psychicky nevydržel a šel mu je, s jeho souhlasem, postříkat. My jsme dopadli podstatně hůř a rajčata prostě letos díky "biozahrádkáři" nebudou. Trochu to na mě působí, že je spíš lakomý, aby si postřiky koupil. Mívala jsem tam pěkné jehlicovité astry, vyštípané měly květy v průměru snad 15 cm, dnes mi s bídou vyrostou nízké astřičky a polovina jich zajde. Angrešt už dnes máme jako jedni z posledních, opět díky včasnému postřiku. Takže opravdu, buďme rozumní a nechtějme nemožné. A berme taky ohled na ty druhé, kteří se chtějí dočkat vlastní úrody, i když s trochou chemie. Ta chuť je i tak nesrovnatelná a nenapodobitelná. Je mi z toho smutno, hádat se se sousedy nechci, mám zahrádku pro radost, ale dnes už se mi tam skoro ani nechce, když se musím dívat na ten zmar. A vlastně i jistou škodu, při ceně 15 Kč za sazenici (40 ks). Kdo chcete bio, izolujte se raději od ostatnich, prosím.

Produky označené Bio jsou v západních zemích i u nás pěstovány rozumným způsobem, což znamená i s rozumným použitím fungicidů a insekticidů proto nejzávažnějším chorobám a škůdcům. Těmi jsou konkretně u brambor myšleny mandelinka a plíseň bramborová. Totéž platí u plísně bramborové na rajčatech a příkladně u obaleče jabloňového a strupovitosti u jabloní. Lze jmenovat jiné druhy ovoce a zeleniny, kde bychom kvality a výše výnosu bez tzv.chemie nikdy nedocílili.Produkty plísní jsou na neošetřených kulturách zdraví nebezpečnější, než rozumné používání přípravků na ochranu rostlin.V ostatním se plně ztotožňuji s tím, co píše Ing. Dvořák.

Jde vše,jen malé děti se musí nosit.Mám velkou zahradu,jsem na ní více méně sama a protože je mi 75 let,tak nic nepřeháním.Na jaře naházím do země brambory,vysadím papriky a rajské,z jahod max. vytrhnu kopřivy,okurky se vysemení samy z podzimu,na záhony dávám trávu i od sousedů,všechny okapy ústí do zahrady.Zkrátka z nouze ctnost,t.zn.že nechám přírodu pracovat za mne.Někdy to vyjde,někdy ne.Když to vyjde,rozdávám úrodu,protože nevím co s ní.Obdarovaní lidé kroutí hlavou,že v takovém bor...u to takhle roste.

Osobně nepoužívám absolutně žádnou chemii, kromě Manganistanu draselného kvůli moření česneku. A vyrostlo mi skoro všechno tak jak mělo s určitou ztrátou. Česneku jsem sklidil kvůli vlastní hlouposti (sázel jsem brzo) jen 3/4 zasazeného, pórek to zase nedal kvůli vrtalce, ale jinak vše OK, dokonce většinou s přebytky. Stačí trochu používat rozum a ne běžet do krámu s pesticidy hned jak se objeví nějaký škůdce.

Výmluva stylu pana Skály je zde zcestná. Jsme zahrádkáři a proto by jsme se my měli snažit o to, aby naše produkty byli vysoké kvality. To, že tzv. Bio potraviny bio nejsou ví snad každý zahrádkář. Ale ideál Bio produktů je správný!

A souhlasím s výše uvedeným: "POUŽÍVAT ROZUM".

Co se týče těch zamořených kolonií, tak by se měl o svou zahradu každý starat tak aby neznepříjemňoval život sousedům. Měl třeba pije krev že soused neustále stříká bůhvíco kolem plotu kvůli nějakýmu plevelu. Na a co? Ať tam ten plevel roste, lepší zelenej plevel než spálená zem (a že to je už dost hustý). A když mi vyroste v záhoně no tak to vypleju, bez chemie. A madelinku? Proč to stříkat? Každý den proběhnu brambory, seberu brouky, kouknu zespod jestli tam nejsou larvy a nikdy nesázím 2 roky po sobě na stejné místo. S plísní je to horší, ale stačí ty rajčata dát prostě dál, dohodnout se se sousedem ať to dá dál od plotu a podobně...

Taky zastávám názor, že na zahrádce to bez chemie jde a docela dobře. Babička by to nikdy nedovolila! Člověk žije v přírodě tisíce let a na škodliviny biologického původu je adaptován lépe, než na chemické produkty, které se vyrábí ani ne padesát let.
Výskyt rakoviny se mezitím zněkolikanásobil, každý druhý muž a třetí žena se s touto nemocí v průběhu života setká. A že je to z jídla a vody se nabízí v prvé řadě.

Velice zajímavá diskuse. Osobně se touto problematikou zabývám vícew než 20 let a mé názory by vydaly na celou knihu. Tak jen několik poznámek:
- Ještě nikdo honověrně nedokázal, že celoživotní konzumací "bio" si prodlouží živosto jedinou hodinu. Prof. Š. Svačina z kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK: Pojem biopotravina je z hlediska vědecké medicíny jeden z největších podvodů na spotřebitelích, neexistují prokazatelně pozitivní efekty.
- Dříve se sice "chemie" nepoužívala, ale jen před pouhými 100 lety byla průlměrná délka života o 26 (muži) a 30 (ženy let kratší. Čím více se prodlužuje délka života, tím se logicky zvyšuje možnost onemocnění rakovinou (dříve lidé zemřeli dříve než v jakém věku je nyní postihuje rakovina).
- Ekologické zemědělství (produkce bio-) je nejelegantnější způsob jak vyřešit dosavadní největší problém evropského zemědělství – nadprodukci.“ - to je výrok 20 roku starý, který pronesl jeden švédskýský profesor. Jinak řečeno: než drasticky zlikvidovat většinu zemědělců, je lepší je přemluvit k "ekologickému zemědělství", kde mnohem nižší výnosy budou vyrovnány podstatně vyššími cenami (v současnosti v průněru o 140 %), které mediálně zpracovaní konzumenti "rádi" zaplatí.
- Ekologické zemědělství a biopotraviny nesouvisejí se zdravím konzumentů a jen okrajově s ekologií – je to především problém politický, ekonomický a ideologický, který není založen na faktických základech.
- Dokázalo by lidstvo přežít jen s bylinnými léky bez léků „chemických“? V Lékopisu je 57 léčivých rostlin, které se pro svou toxicitu nesmějí prodávat.
- Šálek kávy obsahuje 10x, krajíček chleba 4x, láhev Coca-Coly 45x, šálek bylinkového čaje 20x více potenciálních karcinogenů než kolik jich přijímáme v průměrné denní dávce z pesticidů.
- Každý člověk musí sám zvážit, zda chce konzumovat potraviny neošetřené pesticidy, ale s určitým zvýšeným obsahem nežádoucích fytoalexinů, mykotoxinů, fytoagresinů, přírodních pesticidů, biopesticidů a podobných látek nebo bez těchto látek, ale s případným malým obsahem přísně sledovaných syntetických pesticidů.
- Prof. Petr ČZU): „V systému ekologického zemědělství lze při dodržení všech předepsaných zásad vypěstovat produkty, které svou kvalitou nezaostávají za konvenční produkcí a v některých ukazatelích je mohou někdy i překonat“ a „ „Náročných studií na toto téma nebylo provedeno tolik, aby mohly být vysloveny definitivní jednoznačné závěry“. Food Standards Agency (U.K.): Obsah živin v produktech ekologického a konvenčního zemědělství se nelíší.
A tak by se dalo pokračovat ještě dlouho. Na závěr: nejsem fanatický přítel a ani nepřítel chemie a fanatismus (jakýkoliv) nesnáším. Na světě není nic jen černé nebo jen bílé, ale vše má své klady a zápory.

Velice zajímavá diskuse. Osobně se touto problematikou zabývám vícew než 20 let a mé názory by vydaly na celou knihu. Tak jen několik poznámek:
- Ještě nikdo honověrně nedokázal, že celoživotní konzumací "bio" si prodlouží živosto jedinou hodinu. Prof. Š. Svačina z kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK: Pojem biopotravina je z hlediska vědecké medicíny jeden z největších podvodů na spotřebitelích, neexistují prokazatelně pozitivní efekty.
- Dříve se sice "chemie" nepoužívala, ale jen před pouhými 100 lety byla průlměrná délka života o 26 (muži) a 30 (ženy let kratší. Čím více se prodlužuje délka života, tím se logicky zvyšuje možnost onemocnění rakovinou (dříve lidé zemřeli dříve než v jakém věku je nyní postihuje rakovina).
- Ekologické zemědělství (produkce bio-) je nejelegantnější způsob jak vyřešit dosavadní největší problém evropského zemědělství – nadprodukci.“ - to je výrok 20 roku starý, který pronesl jeden švédskýský profesor. Jinak řečeno: než drasticky zlikvidovat většinu zemědělců, je lepší je přemluvit k "ekologickému zemědělství", kde mnohem nižší výnosy budou vyrovnány podstatně vyššími cenami (v současnosti v průněru o 140 %), které mediálně zpracovaní konzumenti "rádi" zaplatí.
- Ekologické zemědělství a biopotraviny nesouvisejí se zdravím konzumentů a jen okrajově s ekologií – je to především problém politický, ekonomický a ideologický, který není založen na faktických základech.
- Dokázalo by lidstvo přežít jen s bylinnými léky bez léků „chemických“? V Lékopisu je 57 léčivých rostlin, které se pro svou toxicitu nesmějí prodávat.
- Šálek kávy obsahuje 10x, krajíček chleba 4x, láhev Coca-Coly 45x, šálek bylinkového čaje 20x více potenciálních karcinogenů než kolik jich přijímáme v průměrné denní dávce z pesticidů.
- Každý člověk musí sám zvážit, zda chce konzumovat potraviny neošetřené pesticidy, ale s určitým zvýšeným obsahem nežádoucích fytoalexinů, mykotoxinů, fytoagresinů, přírodních pesticidů, biopesticidů a podobných látek nebo bez těchto látek, ale s případným malým obsahem přísně sledovaných syntetických pesticidů.
- Prof. Petr ČZU): „V systému ekologického zemědělství lze při dodržení všech předepsaných zásad vypěstovat produkty, které svou kvalitou nezaostávají za konvenční produkcí a v některých ukazatelích je mohou někdy i překonat“ a „ „Náročných studií na toto téma nebylo provedeno tolik, aby mohly být vysloveny definitivní jednoznačné závěry“. Food Standards Agency (U.K.): Obsah živin v produktech ekologického a konvenčního zemědělství se nelíší.
A tak by se dalo pokračovat ještě dlouho. Na závěr: nejsem fanatický přítel a ani nepřítel chemie a fanatismus (jakýkoliv) nesnáším. Na světě není nic jen černé nebo jen bílé, ale vše má své klady a zápory.

Prosím Vás,vysvětlete mně někdo jestli jsem na stránkách zahrádkářů, zahradníků nebo nedej bože zemědělců, kteří musí zajistit výživu lidstva.Pokud jde o stříkání, tak také stříkám, když nepostříkám a něco se nepovede, tak si skočím do supermarketu a ani se za to nestydím. Jinak si myslím, že je dobře, že jsou mezi námi zahrádkáři, kteří se snaží o jiné způsoby pěstování, vždyť komerční firmy nemají zájem nějak omezit chemii, ale mají zájem jen si u výrobku napsat Bio.
Mr Big

Uznávám, že pojem bio je opravdu pouze reklamním trikem. Samozřejmě, že je to tah zemědělců jak prakticky na stejném zboží získat větší zisk a upřímně jim v tom fandím, je to tvrdá práce za almužnu a bez zemědělství všichni umřeme hlady. Stejně tak bez pesticidů a dalších chemikálií. Bez nich toho prostě nejde vypěstovat dostatek.
Jinou otázkou je životní prostředí, které používání pesticidů devastují. A když vidím jak někteří zahrádkáři vypustí odpad (z pračky) do volné přírody pod jejich zahradu, mi vstávají vlasy na hlavě. Co teprve průmyslová hnojiva a další...
Pro mě se nic nemění, kvalita potravin, vypěstovaných poctivě vlastníma rukama oproti supermarketovým je úplně jiná liga. Třeba brambory z obchoďáku sou přímo hnus. Ale netvrdím že všechno co člověk koupí je jedovaté. To by spíš hraničilo se stravovací poruchou...
Navíc jsem se přesvědčil velice jednoduše o tom, že třeba jabka z obchodu (golden del.) a jabka z mojí zahrady (nestříkaná) jsou diametrálně rozdílná. Králíci totiž ty z krámu žrát nechtějí. Odstrkají je mezi bobky a kašlou na ně. A moje obyčejný jabka žerou jako šílení. To neni jen tak...
A jen tak mimochodem o moderní medicíně bych pomlčel, ona prakicky na všechno předepisuje chemikálie. Jednoduchý příklad, máte chřipku? Tady je paralen. To že paracetamol v něm je jedna z 10 nejkarcinogennějších látek vám už nikdo neřekne. Přitom se obejdete i úplně bez paralenu, ten totiž nic neléčí, jen potlačuje příznaky. A o tom moderní medicína často je (ne vždy...). Potlačíme příznaky ale léčit to prakticky neumíme.
Co se týče této problematiky, velice bych doporučil knihu s názvem Doba jedová, kterou sepsali kapacity v oboru toxikologie.

Mám jen několik poznámek:
1.Neslyšel jsem, ale pokud to bylo v rozhlase tak jak je uvedeno v příspěvku ze dne 26.9.2007 tak s autorem plně souhlasím.
2.Mladí, kteří zde budou žít ještě dlouhá léta chtějí žít v prostředí co nejlepším. Starší na to neslyší. Je to více či méně spor mezigenerační. Myslím si, že hypermangan není řešení, ale jistě se najdou jiné způsoby jak ekologicky pěstovat česnek. Jen je potřeba, aby na tom měly zájem firmy (třeba bude zákaz vyrábět některé chemikálie a hned se najde někdo s nekonvenčním řešením).Vždyť se našly švestky s rezistencí proti šarce, angrešty tolerantní k americkému padlí,atd.
3.V některých příspěvcích mě zarazil výraz "používat rozumně".Mám tomu rozumět tak, že mám hnojit a stříkat tak, jak to má komerční firma na obalu? Nedovedu vůbec posoudit jestli je to rozumné,ani jestli firma je rozumná.
4. Je zajímavé, že vedení ČSZ a jejich prodloužená ruka Zahrádkář vůbec neinformují o nových způsobech pěstování (možná, že je to ze západu)a pokud informují tak negativně.Je to poznat i z příspěvků v této diskuzi, některé mně připadají dost podrážděné.
5.Vrcholem arogance semenářské firmy a časopisu Zahrádkář je reklama na Bio osiva v kalendáři. Za to, že firma dle jejího vyjádření tato semena vypěstovala s dodržením zásad ekologického zemědělství,chce několikanásobně vyšší odměnu. A my blbci si to máme koupit.Nebylo by lepší, kdyby firma vyšlechtila něco, co bychom my zahrádkáři mohli pěstovat s dodržením zásad ekologické zemědělství (výzkumný potenciál jistě na to má) například rajčata tolerantní k plísni bramborové. Ale zatím se musíme závistivě dívat na ten západ.

Samozřejmě, že zahrádkář nemusí "chemii" používat vůbec. Když nic nesklidí, jde si to koupit. Něco jiného ale je to u těch, kteří na pěstování jsou existenčně závislí a zásobují ty prodejny, kam si zahrádkář dojde, když jemu se neurodilo. S chemií u rostlin je to obdobně jako s "chemií" u lidí - zkuste zavřít všechny lekárny a nebo v nich prodávat jen bylinky. K bodu 3 Mr Biga - asi málo co je pod takt přísnou kontrolou nejrůznějších institucí než pesticidy (snad jen léky pro humánní medicinu). "Používat rozumně" pak znamená používat podle návodů a etiket. Pak všechny ty schvalovací instituce garantují nezávadnost. Nejhorší a zcela nezodpovědné v tomto směru je zahrádkářské "experimentování" s pesticidy. Mimochodem - to u velkopěstitelů není možné. K bodu 4 - Zahrádkář doporučuje jen osvědčené a ověřené způsoby pěstování a nechce se snížit k doporučování k různým pochybným alternativám. Mnohé z doporučovaných aternativních způsobů pěstování si členové redakční rady sami hodnověrně ověřili - více se dozvíte v Zahrádkáři z let 2004 až 2006, kdy zde vycházela pravidelná rubrika Mýty a pověry. K bodu 5 - je vidět, že Mr Big vůbec nemá vědomosti o dané problamatice. Jestliže firma má vypěstovat kvalitní osivo bez použití pesticidů a "umělých" hnojiv, tak samozřejmě ho sklidí mnohem méně než při konvenčním pěstování a proto i ta vyšší cena. Ale zkuste si koupit ekologicky vypěstované biopotraviny. Cena biopotravin je v současnosti u nás vyšší o 40 až 535 % než běžných - v průměru o 140 % (např. mrkev 2,5x vyšší , paprika 3x, rajčata 4x, jablka 4,5x, oleje 3,8x, maso a masné výrobky – 2x, Cena biobrambor v „akci“ – 49,90 Kč/kg, biopunč – 410 Kč/l, biočaj – 150 Kč/40 g – to vše v obchodních řetezcích, ve spec. prodejnách ještě + 20 %. Firma produkuje bioosiva jen pro ty fanatiky, kteří si myslí, že "bio" a "eko" je to jediné, co zachrání svět. Myslíte si, že šlechtitelé se nesnaží šlechtit rajčata odolná k plísni. Snaží, a to na celém světě, ale neznám žádné výrazné výsledky (a každoročně mám možnost sledovat po celou vegetaci rostliny desítky nejrůznějších odrůd rajčat a sledovat světovou odbornou literaturu) a to ani na "západě". Můžete sdělit diskutujícím, na co se v tomto směru "závistivě díváte na ten západ"? Zaručeně by je to zajímalo, ale che to konkrétní a hodnověrné údaje. A ještě k MaMS - skutečně vaší kralíci nežerou kupovaná jablka jen proto, že jsou "stříkaná". Co když je to třeba jen tím, že jsou to jablka z dovozu (což je pravděpodobné) a aby vydržela přepravu, sklízejí se ještě nedozrálá (podtržená) a tím mnohem méně chutná a to nejen pro králíky, ale i lidi. No a takto vznikají nepodložené fámy.

Pro JaRo:Jistě je Vám jasné, že ve většině otázek s Vámi nebudu souhlasit. Odpovím Vám po částech.
1.Pokud jde o mě, tak Vám musím sdělit, že jsem jen obyčejný zahrádkář, že mne rodiče vychovali ke slušnému chování a s určitými morálními zásadami, kterých se snažím ve svém životě držet. Ve škole mne naučili číst a psát. A tohle vše mně stačí k tomu, abych mohl diskutovat k problematice bodu 5) Bio semena. Podle mne je nemorální, aby taková kvalitní firma (která to nemá zapotřebí) prodávala tzv. Bio semena pro nějaké jak vy píšete fanatiky (podle mě i začínající zahrádkáře a lidi neznalé, kteří si myslí, že zasazením těchto semen si vypěstují Bio potravu).Probůh, snad si nemyslíte, že někdo z nich ta semena jí.Můžete namítnout, že o mé dobré jméno v tomto případě nejde a pochopitelně máte pravdu.
2.Překvapivě něco vím i o tvorbě cen- ale nechci to rozebírat.Ale chci jen připomenout, že vyšší cena výrobku by měla korelovat s vyšší užitnou hodnotou.Já v takto pojatých Bio semenech žádnou vyšší užitnou hodnotou nevidím.Mohu li srovnat, tak mně to silně připomíná toho pána, co si koupil pomádu na vlasy a prodával ji plešatým jako prostředek, který jim zajistý nové vlasy.
3.Je to Váš omyl, když mluvíte o šlechtitelích, já mluvím o obchodní strategii firmy, obchodním oddělení, možná managementu. Šlechtitelů této firmy si vážím a každý rok nakupuji od této firmy semena minimálně za 500,- Kč. Pro Vás a pro firmu je to možná málo,ale pro mne je to dost. Pokračování příště.
Mr Big

Pro JaRo:Miluji rajčata a vše co je s nimi spojené.Tipl bych si, že i vy jako většina zahrádkářů máte rajčata jako své oblíbené téma. A to je asi jediné, v čem se nelišíme.Pevně věřím, že vy jste odborník a jsem si vědom, že já jsem laik, za fanatika se nepovažuji.
1.Západní svět v této diskusi zmínil někdo úplně jiný, tipl bych si´že nějaký Váš "kolega" v boji.Já asi na rozdíl od Vás, nedělím svět na východ a západ a pokud bych zjistil nějaké informace z Ruska, Číny nebo i Japonska byl bych rád. Bohužel moje ruština je i po devíti letech učení ve škole chabá a čínsky a japonsky neumím vůbec.Jinak opravdu nevím jakou světovou nezápadní literaturu sledujete vy.
2.Závistivě se nedívám na západ a pro informaci jsem loni pěstoval ke své spokojenosti tyto odrůdy rajčat:Start,Bejbino,Pollicino,San Marzano,Šejk,Darinka,celkem 90 rostlin z toho 30 keříčkových.
3:Stříkal jsem preventivně 2 x Acrobatem a potom jednou nějakým měďnatým přípravkem. Stříkal jsem jak vy říkáte rozumně (nebo chytře?), to víte, procenta si pamatuji už ze základní školy.
4.Můžu Vás ubezpečit, že herbicidy mně vůbec nic neříkají. Na doporučení zahrádkáře jsem je použil dvakrát(jednou Roundup na pýr a svlačec, podruhé Casoron na maliny), asi to rozmně neumím a tak jsem se vrátil k motyce.
5.Tak gto byly zatím jenom takové plky. A teď vážně. Když já jako laik bych řekl, že když postříkám rajčata hypermanganem, tak se někdo zasměje, někdo tomu uvěří a odborníci se svatým rozhořčením sdělí všem čtenářům, že jsem fanatik=blbec, a že oni to mají odzkoušené. Tím to skončí. Ale když na této diskuzní stránce mi sdělí odborník, který má informace z celého světa, že nezná žádné výrazné výsledky ve šlechtění rajčat v odolnosti vůči plísni bramborové, tak očekávám, že mi to sdělí i v odborném časopise např. Zahrádkář. Zatím jsem nic takového nečetl. Až to budete psát, tak bych se rád dověděl, jakým způsobem a s jakými výsledky jste jako aktivní členové redakční rady testovali rajčata firmy Kiepenkerl uváděné jako tolerantní k plísni bramborové. Jestli to nevíte, tak semena těchto rajčat jsou na našem trhu již několik let. Výsledky mne opravdu zajímají.Kdybych je otestoval já, jako laik, tak by mně nikdo nevěřil.Jinak vaše testování k článkům v letech 2004-06 je spíše úsměvné.

Nepodloženou fámu z toho děláte vy JaRo, překrucujete má slova (podobáte se médiím, ty takto vyrábí fámy). Já poukazuji na to, že jablka (ač stříkaná) z obchodu, nemají vyšší kvalitu než ty moje "ošklivá". Uznejte tedy, že to co si kupujeme v obchodě za nemalé peníze je tímto jednoduchým testem prokazatelně méně kvalitní. A pomocí chemie se nedošlo k vyšší kvalitě, ale kvantitě (což je vzdledem k růstu populace logické). Kvalita šla stranou. Resp. spíše na jiné než české trhy.
Co se týče používání různých přípravků proti plísni bramborové, např. kuprikolu, je třeba si uvědomit, že obsahují těžké kovy. Kuprikol především měď. Tu absorbují rostliny a ta se ukládá především v podzemních částech ale také v listech, plodech... Problém je v tom, že pokud přípravek používáte několik let, koncentrace v půdě se zvyšuje. Vy tyto plodiny, ač s poměrně nízkou koncentrací TK dlohodobě konzumujete, tělo si s těžkými kovy neumí dobře poradit a proto je různě hromadí. Zemědělci pěstují na polích různé technické plodiny, které jsou schopné absorbovat TK, ale ty žádný zahrádkář nepěstuje. Naštěstí už se tato problematika v poslední době řeší víc než dřív. U nás to není takový extrém, ale problémy to dělá hlavně v zemích třetího světa. I v těch zemích, odkud pochází potraviny dostupné u nás.
A nepřekrucujte to co píšu. Já netvrdím že vás brambory stříkané kuprikolem zabijou. Jen říkám, že i malá koncentrace je pořád nějaká koncentrace a v dlouhodobém důsledku může mít vliv na zdraví, ovšem bude to jen těžko prokazatelné. Stejně jako jedna cigareta nikoho nezabije, ale krabička denně po dobu 30ti let už ano. U kuřáků se ta statistika ale provádí mnohem snáze.
Nejsem žádný fanatik, nenakupuju zásadně v bioobchodě a neoblékám se zásadně do oblečení z biobavlny. A myslím si, že svět sužují daleko horší věci než to jestli se brabory postřikují proti plísni bramborové nebo ne. Co mě ale trochu děsí je to, že ekonomická stránka obvykle převažuje nad tím, zda je to ekologické či zdraví neškodlivé. Navíc se mi nelíbí přístup "po mě potopa", kteří mnozí zastávají.

To že ekonomická stránka je na rozdíl od ekologické vždy určující je snad každému jasné. Ekologie na rozdíl od ekonomie neprodukuje peníze na úplatky, a ty jsou skrytým základem fungování dnešní společnosti. Dnes není důležité co je zdravé, ale co kdo zaplatil či dostal pod rukou, aby se to prosadilo, rozšířilo, vnutilo spotřebitelům. Celá naše společnost stojí a padá na úplatcích ať přímých či skrytých ať finačních či hmotných i nehmotných výhodách. Nedivte se tedy, že ekologické pěstování nemá v ekonomickém prostředí skoro žádnou šanci a prostor mu dává vlastně paradoxně nadprodukce.
Naštěstí se pomalu blíží konec snadno dostupné ropy a zemního plynu a tím i snadného dovozu. To pomůže domácí produkci, skončí éra levné energie (uhlí - a jádra se začínáme trochu obávat) tak zemědělství začne produkovat palivovou biomasu (rychle rostoucí dřeviny, slámu, seno či odpad z pěstovaných plodin). S ropou se stane dražší i chemický průmysl a jeho produkty. Pak bude vše více Eko aniž bychom to možná chtěli a zase v pozadí bude stát ekonomická stránka.

Dobry den,

procetla jsem si celou diskusi a musim rict, ze jsou casto dost napjate a urazlive, i kdyz casto jakoby skryte, k nazorum opacnych. A jako vzdy poslouzi samozrejme slovo "fanatik" k oznaceni opacneho nazoru. Myslim si, ze to, jak jine oznacujeme, takovymi casto i opravdu jsme.

Ja bych k tomu rekla asi tohle, bio neni uplne tak podvod. Sama jsme pracovala v jedne velke firme ve Francii, tedy na zapade :-), ktera pestuje mlade zeleninove rostliny a dale je prodava farmarum. Musim rict, ze co bylo bio take pochazelo z bio semen a bylo vzdy v oddelenem skleniku urcenem pouze pro bio. Jakykoliv pristup do nej byl umoznen pouze po dezinfekci. Vse respektovalo normy a zemedelci, kteri dale rostliny pestovali se ridi temi samymi normami.

Dale bych rekla, ze nejsem ovlivnena medii, na cez nekteri usuzuji z toho, kdyz patrite mezi ty, co uprednostnuji prirozene vypestovane plodiny. Uz od detstvi jsem nechapala, proc vlastne lide pouzivaji chemii, a tak jsem na sve zahradce nikdy zadnou chemii nepouzivala a to uz davno predtim, nez se o tom zacalo mluvit v mediich a mezi lidmi. Prijde mi proste normalni respektovat prirodu a tim take nas a vse zive.

Ziji na zapade a tady se opravdu vse rapidne rozviji v tomto duchu a lide jsou hrdi na svou ekologickou zahradu a jeji plodiny. Na trzich koupite nepreberne mnozstvi vynikajici zeleniny a ovoce a vsem to prijde normalni, ze je bio. Nikdo se tomu tak nevysmiva. Lidi to proste delaji z presvedceni, i kdyz je mozna par vychytralku, kteri to delaji jen pro penize.

Uprimne, kdyz prijedu do Cech a jdu do supermarketu, tak si tam rozhodne zadnou zeleninu ani ovoce nekoupim, je proste odpudiva. A kdyz koupim, tak hledim na to, odkud je a jak bylo pestovane a v cem je balene. I kdyz musim rict, ze ani tady, kde ziji, si uz v supermarketu skoro zadnou zeleninu nekoupim. Sice vypada lepe, je chutnejsi, ale z trhu je jeste lepsi a nejlepsi z me zahradky.

A kdo mi bude tvrdit, ze strikane plodiny jsou lepsi nez ty prirozene vypestovane, tak asi zadne takove nikdy neochutnal. Samozrejme, ze budou lepsi nez ty z velkofarem, ale plodiny z ekologicke zahrady jsou proste vynikajici. Urcite to ma co do cineni i s odrudama. Pouzivam jen ty stare, krajove a muzu vam garantovat, ze takova rajcata si nikdy v supermarketu nekoupite. A protoze jsem vyzkousela i osivo bezne prodavane na ceskem trhu vim, ze na stare odrudy proste neni.

I kdybychom meli pestovat veskere plodiny pouze z duvodu respektu k veskeremu zivotu, domnivam se, ze to duvod je, i kdyby se prokazalo, ze bio ovoce a zelenina nejsou vyzivnejsi nebo lepsi pro zdravi nez chemicky osetrovane plodiny.