Diskusní fórum

Dobrý den! V zahrádkářské literatuře se hojně používájí termíny čerstvý a uleželý (starý) hnůj. V čem je základní rozdíl? Vím, že v "dusíku", ale jaké hodnoty lze označit za ještě čerstvý (nevhodný pro např. sázení česneku) a jaké za už uleželý (a tedy vhodný pro sázení česneku)? Dá se to nějak zjistit "podomácku", nebo je potřeba rozbor v laboratoři? Které? Pro úplnost: koňský hnůj, který jsem právě dovezl (vit foto), už nečpí, nehřeje, ale je mazlavý, nejsou v něm žížaly a hromada, ze které jsem ho bral, nebyla porostlá plevelem. Děkuji za názor!

Vážený pane Zapletal,
čerstvý hnůj (chlévská mrva),je směs podestýlky, tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat získaných po vyvezení ze stáje. Chlévský hnůj (uleželý hnůj) je již zušlechtěná směs podestýlky, tuhých a tekutých výkalů. Chlévský hnůj (uleželý hnůj) má pro půdní úrodnost velký význam. Obohacuje půdu o snadno rozložitelné uhlíkaté a dusíkaté látky. Uhlíkaté látky jsou zdrojem energie a dusíkaté látky po minerlizaci jsou zdrojem snadno přijatelných forem dusíku. Při rozkladu uhlíkatých látek vzniká značné množství CO2, který rostliny využívají a který je důležitý pro průběh mnohých chemických reakcí v půdě. Ve 100kg chlévského hnoje je asi 1-2kg mikroorganismů, které příznivě ovlivňují biologickou půdní činnost. Obsahuje i růstové látky, hlavně heteroauxin. Čerstvý koňský hnůj se velice úspěšně používá ve skleníkovém hospodářství jako biologické vytápění jelikož se dobře zahřívá a při rozkladu vyvíjí značné teplo. Podmínkou je ale dostatečné množství kyslíku zvláště na počátku fáze, kdy dochází k prudkému rozvoji mikroorganismů. Čerstvý hnůj také pálí, může poškodit rostliny. Uleželý hnůj - zde již došlo k rozkladným procesům a podestýlka je již na půl rozložená. Při zrání hnoje dochází i při dobrém postupu k 10 - 20% ztrátě organických látek a dusíku. Na fotografii je opravdu již uleželý chlévský hnůj vhodný k zapravení do půdy. Určit čerstvý a uleželý hnůj je spíše otázkou praxe. V čerstvém hnoji je podestýlka naprosto nerozložená má mnohem světlejší barvu po rozhrnutí je cítit unikající čpavek. Uleželý hnůj má jak jsem již psal podestýlku částečně rozloženou má také tmavší barvu a zápach čpavku není již tak intenzivní i když ho je možno ještě cítit. Obsah jednotlivých živin v chlévském hnoji se opravdu dříve možná i dnes zjišťuje. Výsledky rozborů se využívají v plánech hnojení, ale pro Vás by to byla nejspíše dosti nákladná záležitost. Přeji pěkný den.

Dobrý den, pane Šmoranci! Děkuju za odpověď! Ale musím položit doplňující otázku. Je nutné jej zapravit do půdy? Já totiž tu půdu (spíš hrnčířskou hlínu) ze záhonku vyvezl. Nyní tam tedy mám jen tento hnůj. Je to chyba? Můžu přímo do něj sázet česnek? Normálně to tak nedělám (normálně to promíchám), ale zde to tak už je a zdroj "hluché" zeminy nemám po ruce. Děkuji předem za Vaši radu a přeji též pěkný den!

Vážený pane Zapletal,
v tomto Vám asi neporadím, také sázím česnek, ale hnojem k němu hnojím rok předem (vydatně) takže půda je v tak zvané staré síle a musím říci, že česnek je velmi pěkný, velký s dobrým zdravotním stavem a vydrží do dubna až května. Technologický postup který chcete použít jsem nikdy nezkoušel, ale obecně by se měl hnůj do půdy zapravit aby nedocházelo ke ztrátám živin zvláště pak dusíku. Také si nejsem jist, jestli sázení stroužků česneku přímo do hnoje bude úspěšné jestli nedojde k hnilobě stroužků. Přeji pěkný den.

Z vlastní zkušenosti radši hnůj míchám s listím a zbytky ze zahrady v kompostu a nechám zetlít. Ten hnůj je ještě "živý", spoustu mikroorganismů je stále aktivních a velmi rychle se rozběhne tlení kompostu. Díky tomu získáte pak spíše zeminu než mazlavý hnůj a s tím už se na zahradě lépe pracuje. Ale vždy míchám ten kompost se zeminou v záhoně.

Česnek bych do toho hnoje rozhodně nesázel, česnek patří do druhé trati, tedy mezi rostliny, které nesnášejí přímé hnojení. Navíc nevím jak ho sázíte, ale já ho rukou silou zatlačím 7 cm pod zem a vpravovat ho takto do toho hnoje by se mi moc nechtělo :-)

Asi bych Vám doporučil hnůj smíchat s kompostem a dát první rok na něm pěstovat třeba okurky, brambory nebo rajčata (rostliny z první trati) které vydrží přímé hnojení.

Velmi starý i 15 let kravský. Je ještě vhodný do zahràdky.