Diskusní fórum

Dobrý den ráda bych se pana Dvořáka a dalších zeptala na názor. Zda je možné, že slimáci co ožírají spadané plody švestek, broskví napadané monilii tuto chorobu dále roznáší po zahradě? Lezou i do korun stromů a zda tak mohou infikovat další plody? Na zahradě nejsem denně, tudíž napadené plody sbírám ca 1x týdně. Co s napadnými plody, jak je správně likvidovat? Někdo říká kompostovat někdo ne. V případě, kdy plody dám do kompostu převrstvím dalším materiálem a přeleju urychlovačem-kopřivovou jíchou. děkuji velice za odpověd
Hanka

Vážená, slimáci se na přenosu mohou podílet, ale v hodně malé míře. Monilinie je houbová choroba, která se šíří prostřednictvím spor vzduchem. Kde je ďubka, prasklinka, nakouslý plod, plod prasklý po dešti, natlučený kroupami, obouchané o větve, prostě mechanicky narušené nebo kam vlezl červ, tam všude může proniknout spóra této choroby. \"Přeleze\" z plodu do plodu, když se dotýkají, prostě je to prevít. V době, kdy se na ovoci pasou vosy, sršně, mouchy, včely a třeba i motýli, některá slunéčka, zlatohlávci se na přenosu podílejí i tito saví či žraví. Slimák v takových poměrech je docela nevinným němým lezcem.
Podle slov Ing. Kaliny a dalších, by takové ovoce mělo být v kompostu překryto, aby se spóry nemohly dál šířit, mělo by být ve středu, kde se hmota kompostu zahřívá nejvíce. Mikroorganizmy si tou hmotou poradí.
Dříve se dělaly v zahrádkách někde poblíž kompostu i sanační jámy, tedy vykopaná díra, dosti hluboká, aby se do ní mohly tyto problematické \"položky\" ze zahrady dávat. Pohodit je nějakou desinfekcí (chlorovým vápnem), trochou země a doplňovat jámu do cca 10 cm pod povrchem. Pak jí zasypat, označit a uzavřít. Vyloučíme-li možnost kontaktu s podzemními vodami, můžeme se k této praxi vrátit. Nebo do té jámy dáme velký plastový pytel se silnými stěnami. Ale nemám nastudováno, jestli to je komunální nebo organický, popřípadě bioodpad.

Děkuji za vysvětlení, očividně monilii slimejšům k hříchům nepřidám. O sanačních jamách vím, děděček je používal, ale ač mám skutečně velkou zahradu s ted už 21 ovocnými stromy, tak bych po sklizni měla pozemek samou zahrabanou jámu a v ní zakopených možná 100-200 kg napadených plodů, když to sečtu ročně. Proto se snažím co jde důkladně zkompostovat a v době sanace zvýšit teplotu v kompostu. Plast do země zakopávat nechci. Jediné co házím do popelnice je odpad z česneku a porku. Obce vyhazování bio odpadu do komunálního odpadu logicky brání, proto co jde kompostuji. Na druhou stranu právník prohlásil, že to není organický odpad nýbrž skažená potravina a klidně s tím do popelnice. Děkuji za odpověd a hezkou srpnovou sklizeň přeji

To jste mě špatně pochopila. Myslel jsem dát pytel do díry a když se naplní tak s ním naložit jako s tou potravinou. Nemusí nikde stát na očích, může být tak trochu v chladničce, skryt v zemi.

Aha tak to jsem vás očividně špatně pochopila, protože děda kopal jámu tak 50 hlubokou, prohodil vápnem a zase zaházel. Děkuji za tip, ale z mého \"mini sadu\" je asi lepší důkladně prokompostovat, případně 1x za rok naplnit popelnici