Diskusní fórum

Mám zahradu uprostřed obce. Jsme velká rodina a loni jsme na této zahradě chytily celkem 15 klíšťat. Trvá to už 5 let. Pravděpodobně je tam zanášejí kočky. Tráva je proavidelně co 10 dní sekána sekačkou. jsou tam okrasné roztliny, jehličnany, není žádný plevel. Jakými postřiky a k které roční době aplikace tyto klíšťata vyhubím?? Poraďte prosím.

Vážený pane, o zanášení klíšťat kočkami na zahradu bych trochu pochyboval. Klíště má tři vývojová stádia - pokud nepočítám vajíčka. 1. larva - má tři páry nohou je velmi malá a člověka napadá jen vzácně - jejími hostiteli jsou převážně drobní hlodavci, ptáci. 2. nymfa - má již 4 páry nohou (údajně klíště patří mezi pavoukovce z řádu roztočů) a hostitelem bývá opět převážně drobní hlodavci aj. - nymfa občas člověka napadá, ale pro svou malou velikost nebývá včas zpozorována. Teprve 3. stádium dospělce šplhá do vyšších partií porostu, odkud napadá častěji i člověka, ale také ostatní zvířata v zahradě. Pokud se přisaje na kočku je pravděpodobné, že se plně nasaje krví a dále již jen hledá místo ke kladení vajíček. Na druhou stranu kočka výrazně snižuje populaci hlodavců, což je primární hostitel obou prvních vývojových stádií, bez jejichž krve nedojde k přeměně v další. Proto bych působnost koček na zahradě neviděl tak negativně. K nakažení stačí i přisátí larvy - infikována může být již od stádia vajíčka - u encefalitidy jde o virové onemocnění.
Co se týká použitelného přípravku, vám přímo nepomohu, ale napovím. Oficiálně mi není znám žádný povolený přípravek k ochraně zahrad před klíšťaty. Na druhou stranu se domnívám, že kterýkoli širokospektrální insekticid na bázi organofosfátů hubí nejen hmyz škodící na rostlinách, ale také ten ostatní - tedy i klíště. Při aplikaci takového přípravku v zahradě při ochranných opatřeních jistě dochází i k likvidaci klíšťat, ale zároveň dalších naopak užitečných druhů hmyzu. Rozhodnutí o druhu přípravku a jeho použití před hlavní pobytovou sezónou v zahradě ale nechávám na vás. Lepší účinnost bych očekával u insekticidů používaných k ochraně před sviluškami, vlnovníky, roztočíky a jinými druhy roztočů, tzv. akaricidů.

Ještě trochu dalších údajů o klíštěti jako živočichovi - pro bližší představu.
Dospělá samička klade několik tisíc vajíček. Z nich se líhnou larvy se třemi páry nohou jejichž hostiteli jsou plazi,drobní savci a ptáci. Tyto larvy jsou nejvíce citlivé na vyschnutí, proto na svého hostitele mohou čekat jen pár centimetrů nad povrchem půdy, kde je nejmenší kolísání vlhkosti. Druhé vývojové stadium nymfy je již oddolnější k vyschnutí, proto na příležitostného hostitele čeká přichyceno na rostlinách již výš a dospělé třetí, nejodolnější stadium, je možno nalézt již v porostech ve výšce až 1 metru. Mezi jednotlivými stadii je důležité nasátí krve bez níž se nemůže uskutečnit další vývoj. K příjmu krve má klíště uzpůsobenou i trávicí soustavu. Jeho střevo vybíhá ve velké postranní laloky, které slouží jako zásobárna nasáté krve. Samečci zpravidla nepotřebují tak velké množství krve jako samičky a na hostiteli se udržují jen za účelem vyhledání a spáření se samičkou. Tělo samičky se po nasátí krve na hostiteli může až třistakrát zvětšit. Přichycena na svém hostiteli může sát až po dobu dvou týdnů.
V naší přírodě můžeme nalézt až 17 různých druhů klíšťat. Nejčastější je klíště obecné, vyskytující se hlavně na vlhčích loukách a pastvinách, v křovinách do nadmořské výšky 800 m.n.m.
Klíšťata jsou nebezpečná pro lidi i zvířata pro možnost infekce různými vážnýmí chorobami - jde o přenos klíšťové encefalitidy, boreliózy, tularemie, riketsiozy i psí ehrlichiosy. Odhaduje se, že podle krajů a oblastí je u nás promořeno boreliosou až 20 % klíšťat, klíšťovou encefalitidou asi 1 % klíšťat.
Setkala jsem se s názorem, že právě dnešní intenzívně obhospodařované trávníky (zvláště zavlažované a hnojené) poskytují klíšťatům ideální podmínky pro život - hlavně svou vlhkostí poskytují dlouhé období vhodné pro přežívání všech vývojových stadií klíštěte. Zkuste vyjít z tohoto faktu, potvrdil jej i lékař - parazitolog - a přehodnoťte případně i péči o váš trávník. I. K.

Podle posledních lékařských studií jsou ve výhodě lidé, kteří pravidelně jedí syrový česnek. Klíšťata se nikdy na jejich těle pro nasátí neuchytí. Tuto zkušenost nám potvrdili ti o nichž jsme věděli, že česnek denně užívají jako prevenci i lék.

Dočetla jsem se, že ještěrkám chutnají klíštata. Na zahradě jsem jim zlepšila podmínky, rozmnožili se a letos jsem si nedonesla ze zahrady ani jedno klíště, loni a předloni tak 5 za rok.