Diskusní fórum

dobrý den, pane Dvořáku, mám otázku k vašemu článku o bramborách a plísni. vkládala jsem ho pod článek již 2x, naposledy před chvílí, dotaz se zobrazil a zmizel, tak otázku dám zde do diskuse:
Prosím, je možné pěstební plochu po sklizení brambor dezinfikovat dusíkatým vápnem? rozhodit, zarýt, zalít, přikrýt igelitem a nechat 2-3 týdny působit dusíkaté vápno? zničí to spory plísně? vím, že se tak zasahnou i užitečné mikroorganismy a živočichové, ale nemám tak velký pozemek, abych mohla brambory dávat až po 4 letech na stejné místo. začínající plísen jsem našla na pár rostlinách, porost ošetřila v týdnu Magnicurem. děkuji za názor.

P.Jano, dovolím si vstoupit, byť jsem nebyl vyzván, snad můj přípis alespoň trošku-zdravím Mistra Zdeňka-někoho inspiruje. Tak tedy k věci: u nás, na Hané se vždy zemáky-erteple pěstovaly i na malých plochách, tak, aby jejich ůroda kryla min.část spotřeby v roce. Komu se dařilo, ten byl spokojen, a taky se hledělo na jeho dobré jméno, to má dodnes velkou váhu! Konečně, přípravě půdy se dávalo vše, ůklid posklizňových zbytků vždy přispíval a zcela nepochybně i dnes přispívá k prevenci pozdějších problémů. Nejen plíseň, mandelinka, ale i myšovití, dnes plzáci...Takže do hloubky zrýt, poorat a nechat v čase působit ozdravné procesy-nízké teploty, průběžné přírodní srážky, v případě hrabošů i jejich predátorů. Je u nás návštěvou dost silných, šikovných hostů, kteří ochotně pomohou, pokud domácí už takové výkony odvést nemohou-tím myslím to rytí či orbu.

První o co byste se měla snažit je, aby brambory zůstaly v nati i hlízách zdravé. Tedy odrůdy s vyšší odolností. Když napíšete e-mail, mohu něco doporučit. No a před sklizní zlikvidovat co nejvíce zbytků natě. Hlavně té postižené. No a jestli připouštíte konvenční ochranu, nemusíte se bát.
Znám člověka, který pěstuje špičkové brambory na jednom pozemku snad 30 let - opakovaně. Po sklizni pozemek vyčistí i od těch nejmenších hlízek, zaryje solidní dávku hnoje a na jaře se jede dál. Ale ten se řídí metodikami pěstování, ochrany bramborářského ústavu v Havl. Brodě.
Zarytí dusíkatého vápna po sklizni do cca 15 cm by udělalo dobrou službu. No a pak to co píše pan Petr. Otočit na podzim zem do hloubky pod 25 cm. Plíseň nemá nožičky, pokud to uděláte, nevyhrabou se spóry nahoru, zůstanou hluboko v zemi.
Je to asi jen sen, zima se sněhem a mrazy pod -15 až 20 °C, alespoň týden či opakovaně, by mnohým chorobám a škůdcům (i těm hlodavým) udělalo čáru přes plány do dalšího roku...

dobrý den, pane Dvořáku, děkuji, ač jsem příznivec alternativy, chemii se nebráním a brambory klidně vezmu opakovaně Magnicurem, pokud bude třeba. budu pečlivější s odstraněním napadené natě a zbytek spálím což se oficiálně nesmí, takže si u toho opeču dva buřty... zapravím dusíkaté vápno. jestli zvládnu otočit půdu do větší hloubky než 25 cm nevím, přemýšlím, jak dlouhý je klasický fiskars rýč. je to 10 m dlouhý záhon, to bude zryto raz dva.
pokud mi doporučíte nějaké odolnější odrůdy, budu ráda. vaše články o pěstování a zkušenosti jsou pokladem zdejšího webu.
alexandrova zavinac tecka centrum