Diskusní fórum

Je pravda, že účinnou ochranou proti plísni na rajčatech je odstředěné mléko? V jakém poměru se ředí s vodou, kdy a jak dlouho se aplikuje?

Dobrý večer paní Danielo.Možná toho vím málo,ale tohle slyším poprve.Spolehlivou ochranu Vašich rajčat bych viděl v chemii,čili v ošetření fungicidy jako je nový Dithane DG Neotec,Ridomil Gold Plus 42,5 WP a nebo klasika na bázi mědi,jako je Kuprikol a Champion.

Paní Danielo, už jsem o odstředěném mléce také slyšela, musím vyzkoušet, prý by to mělo fungovat. Když nebude, pak přijde na řadu chemie, no snad nebude pozdě.

Jak je nejlépe zlikvidovat napadené rostliny rajčat plísní? Spálením?

Prosím moc, ano ony měďnaté a jiné chemikálie silně decimují téměř všechny plísně, ale stejně tak decimují vaše játra. Myslím, že lépe rostliny zlikvidovat. Ale počkat. Ony jsou schopny, s jistou ztrátou plodů, se vzpamatovat.
Jinak, zajisté spálit.
Stále se ale vyvíjí rezistentní sorty, nicméně ony plísně, nižší houby, se stejnou rychlostí,se byť s jistým zpožděním skvěle adaptují.
Pavel

Paní Danielo i všichni milí zahrádkáři,
já plíseň, padlí a vše, co je nad zemí, snad kromě rzi hruškové - i to, co je pod zemí, tedy drátovce a podobné potvory zmáhám hodně let obyčejným hypermanganovým roztokem. Stačí mi 1 větší kelímek na celý rok, ale vodou ředím různě silné roztoky takto:
Na jaře proliji veškerou zeminu silným roztokem hypermanganu, tedy dost tmavým - nebo aspoň tu, kam dám rajčata, okurky, brambory, cukety....... Pak až do podzimu používám jen slabě růžový roztok, aby rostlinky nespálil, pozor!!!!!
Když sázím brambory, proliju slabším růžovým roztokem brázdu přes zasazené hlízy, zakopu a proliji znovu.
Totéž s rajčaty a dalšími - naliji do díry přes kořeny rostliny, zahrabu a přeliji celou zasazenou rostlinu.
Pak opakuji minimálně 1 x týdně, raději 2x.
S úspěchem postřikuji i ostružiny a letos chci zkusit i padlí na jabloni, protože to mě dosud nenapadlo.
Napiště mi, jak jste dopadli, pokud to někdo zkusíte. Možná někdo přijde i na něco jiného, co tím lze ještě postříkat či zalít.
Roztok si naředím do sudu, jde to rychle.
S úspěchem to provádí i naše paní lékárnice, která se divila, na co hypermangan furt kupuju. Druhý rok mi s radostí sdělovala, že tolik okurek a rajčat ještě neměla, a bez plísně.
Přeji všem samé radosti.

Dobrý den, letos nám bohužel napadla plíseň všechny rajčata i když jsme prováděli postřiky. Některá rajčata byla napadena jen málo a tak nás napadlo, že napadené části bychom mohli vykrájet. Lze to tak udělat nebo to je nebezpečné? Děkuji za radu. Pavel

Paní Radko, souhlasím, taky jsem to kdysi praktikoval až po výskytu a částěčně pomohlo. Letos to již začíná na rajčatech zase, stříkal jsem 2x Kuprikolem, moc nepomohlo. Vím, že koncentrace na rajčata při postřiku na list a plody musí být velice " jemná". Máte tedy zkušenostti dobré, ale zarazilo mne, že neporadíte kolik asi třeba na konev ( 10l). jeden lékárník mi kdysi radil jen na špičku nože ? Ale kde je ta max. dávka, aby se plodina nespálila, raději bych přidal, protože letos to bude hrozné. Dotaz pro odborníka- takto postříkané rostliny a plody nejsou zdraví škodlivé ??? Děkuji.

Plody rajčat napadené plísní bramborovou nejsou obecně vhodné ke konzumaci. Vyhnout by se jim měli zejména nemocní starší lidé a děti, u kterých mohou být účinky toxinů zesílené. Záleží také na stupni napadení a postižení plodů, určitě je škoda vyhodit krásné plody jen s malými kazy na kráse, ale v tom případě bychom plody měli ještě navíc tepelně zpracovat. Plíseň na rajčatech je řazena mezi houbové choroby, navíc se mohou rozvíjet na ranách plodů i různé další houby. V těchto případech je pak těžké zodpovědně a jednoznačně odpovědět, protože každá houba (ať makro- nebo mikroskopická) totiž žije z podkladu jehož látky využívá jednak ve svůj prospěch a růst a část pak vrací ve formě toxinů, často velice jedovatých a zdraví nebezpečných. Dnes už Vám také nikdo nedoporučí ani vykrajování nahnilých jablek a o zelenině to platí podobně.

Velice dobrou radou je použití hypermanganu v zahrádce a zahradě. Sama jsem se s ním již v životě setkala při používání v zálivkové vodě u mladých výsevů okrasných rostlin.
Hypermangan je vlastně silný oxidant (okysličovadlo) používané v lékařské praxi k jednoduchým dezinfekčním zákrokům. Jeho účinek spočívá v silném okysličení, kterým likviduje zárodky houbových chorob a patogeny. Používá se v praxi i pro moření sadby cibulnatých a hlíznatých rostlin.
Dávkování je nutné trošku prakticky odzkoušet, protože odolnost rostlin bude závislá nejen na jejich stáří (mladé semenáčky budou citlivější) ale i vytvořené voskové vrstvičce na listech - otužená sadba je připravenější snášet podmínky venku lépe než neotužená u které se vosková vrstvička po vynesení ven teprve musí během několika dnů teprve vytvořit, hlízy a zásobní orgány rostlin snesou mnohonásobně vyšší koncentrace, apod. Tady se vyplatí opatrnost a praktická zkušenost, ze začátku raději používejte koncentrace nižší.
Zdravotní závadnost takto ošetřených rostlin a plodů by měla být mizivá, navíc před každou konzumací přeci vše důkladně myjeme a zbytky hypermanganu jsou snadno rozpustné a tím i odstranitelné.

Má to jen jednu nevýhodu, myslím si, že mangan taky nepatří mezi buhvíjak zdravé prvky, které by měl člověk příjmat.

www.doktorka.cz
Mangan – minerál, který v organismu hraje významnou roli v řadě fyziologických pochodů, kterých se účastní buď jako součást enzymů (např. v antioxidačních dějích) nebo jejich aktivátor (např. enzymů podílejících se na metabolismu cukrů, aminokyselin a cholesterolu).

Podporuje normální vývoj chrupavky a kostí (je přidáván do přípravků upravujících bolesti kloubů) a proces hojení.
=========
Takže přiměřeně - ostatně jako všechno.

Náhodou jsem narazila na tuto diskuzi. Plíseň na rajčatech je to, co mi každý rok spolehlivě zahubí výraznou část úrody, neboď jsem nechtěla nikdy používat chemické postřiky. Vloni mi však známá poradila přírodní fungicid - Polyversum Biogarden. Lze ho používat kdykoliv během sezóny, protože je 100% přírodního původu. Vloni jsem tedy přípravek použila a úroda byla výrazně vyšší, dokonce jsem dávala rajčata i do mrazáku!

Dobrý den,letos je to s plísní na rajčatech katastrofa,hned od začátku jsem posřikovala Championem,šlo to ale tak rychle,přes další postřiky,dnes už je po rajčatech,othala jsem všechny listy,rajčata zatím nejsou chycena ale velkou naději tomu nedávám.Pěstuji rajčata ve skleníku už 7let a ještě nikdy se mě to nestalo.Napadlo mě,jestli nemůže být spojitost mezi tím že vedle skleníku má tůje.Na podzim určitě proleju celý skleník hypermanganem ať je nějaká desinfekce.Jinak ráda příjmu nějakou radu.

Je docela překvapivé, že Vám letos odešla rajčata na plíseň bramborovou, protože zatím v ČR je takové počasí, že výskyt této plísně na rajčatech je minimální (viz.zprávy SRS). Podmínky ve skleníku jsou většinou takové, že tato plíseň se tam nevyskytuje (rostliny nejsou ovlhčeny rosou ani deštěm, teploty jak v noci tak i ve dne jsou vyšší než potřebují spóry této plísně k vyklíčení).Pokud jste si jista, že to byla tato plíseň, tak se Vám ve skleníku mohla objevit jen z půdy (buď zamořená z minulého období nebo ze zbytků nakažených rostlin v kompostu). Preventivní ochrana proti plísni je střídání plodin.Pokud jde o použitý Champion, tak tento chrání před infekcí jen nadzemní části rostlin (listy stonky),ale když přijde plíseň přes kořenovou soustavu tak je úplně zbytečný. Určitou nadějí by mohly být systemicky působící fungicidy jako například Acrobat nebo Ridomil.Pro doplnění rostliny rajčat mohou zdevastovat stejně jako plíseň i Septoriová a Alternariová skvrnitost, ale ochrana proti nim je stejná jako u plísně.
Mr Big

http://www.agro-bio.cz/produkt_bioton/ Nejedovatý postřikový prostředek vyrobený pouze z přírodních potravinářských surovin ve formě emulgovatelného koncentrátu proti houbovým chorobám, především padlí.

TOhle bude asi nejlepší, co vy na to? (hned zejtra to jdu sehnat) - parazit co tu plíseň sežere :-D
Polyversum je mikrobiologický fungicidní preparát používaný k ochraně rostlin proti houbovým chorobám napadajícím především kořeny, kořenové krčky či paty stébel.
Jeho hlavní účinnou složkou je mikroskopický houbový organismus (Oomyceta) Pythium oligandrum. POLYVERSUM nejenže chrání pěstované rostliny před již zmíněnými chorobami, ale i zvyšuje jejich odolnost proti chorobám nadzemních částí a aktivně stimuluje výši výnosu.

Mikrobiální fungicidní přípravek na ochranu rostlin ve formě smáčitelného prášku slouží k ochraně proti:
- fomové a sklerociniové hnilobě u řepky
- plísni makové a helmintosporioze řepky
- plísni šedé, červené hnilobě a fytoftorové hnilobě u jahod
- houbovým chorobám u okurek a plísni okurkové

!!! Přípravek nevyžaduje žádnou ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní ošetřované plodiny. Přípravek nelze předávkovat. Nevyžaduje žádné symboly bezpečnostních rizik, není jedovatý.

Nevím, nemám s tím zkušenost
Mr Big

Jirko, vámi zmiňovaný přípravek Polyversum byl již několikrát vyřazen z registru pro nedostatečnou účinnost, přeci jen jde vždy o soutěžení houby proti houbě a záleží na podmínkách zda něco dokáže. Pokud tomu věříte pak ho použijte a napište jak to dopadlo, ale hlavně nechte alespoň kousek neošetřený jako kontrolu. Obávám se však, že ani nepoznáte rozdíl.

dobry den, me minuly rok take veskera rajcata posla plisni i pres postrik chemii. zminovany Bioton minuly rok vyradili z prodeje kvuli nakejm spatnejm testum, pry nebyl tak uplne prirodni...

dobry den, me minuly rok take veskera rajcata posla plisni i pres postrik chemii. zminovany Bioton minuly rok vyradili z prodeje kvuli nakejm spatnejm testum, pry nebyl tak uplne prirodni...

Pokud se jedná o plíseń, vyzkoušejte Profides. Před 2 roku jsem se o produktu dočetla na netu a od té doby jej používám preventivně. Rajčata jsou celkově v lepší kondici, jsou větší, silnější a mají vyšší výnos. Prostředek objednávám na netu.

podívejte se na následující odkaz
http://www.lovela.cz/zahradkarska-poradna/rostliny/rajcata_21/cinitele/plisen-rajcete-bramborova-_97

Nízkotučné mléko ředěné vodou 1:10 se jako kontaktní preventivní fungicid používá odpradávna - a funguje to.

Bioton si myslím,je nejlepší,jako prevence. Po rozsáhlým napadení už nemá šanci. Ošetřovaná rostlina je tmavější a vypadá spokojeně. Ale i po postřiku,nebo postřicích biotonem jsou rajčata letos po týdnu dešťů napadená do jednoho. Je možné,že něco plesnivého z let minulých bylo v kompostu,kterým jsem nešetřil. Takže spálit a příští rok nejspíš jahody. :-) Mír.

Stejně tak jako hypermangan se dá použít peroxid vodíku. Co jsem četl používají se koncentrace 0,5-5% podle účelu.

Bioton je olej s lecitinem. Nejspíše proto je rostlina tmavší než ta neošetřená - je "naolejovaná". Chrání jen to co pokryje, v podstatě brání spórám chorob v tom aby se zahnízdily v pletivech. Každý nový přírůstek už není chráněn. Delší deště nejspíše naruší film přípravku na rostlině, možná, že je po smytí přípravku ještě vnímavější k infekci. No a ta, když už se do rostliny dostane, užívá si to. Plíseň se na rostlinu dostane ze vzduchu, Váš kompost nemusí být vinen. Otázka je, jestli je to opravdu plíseň rajčete, jestli to není jiná houbové choroba. Ekoochrana mnohdy vyžaduje mnohem větší péči než konvenční způsoby pěstování. Jedním způsobem ochrany je ukrytí rostlin na místo, kam neprší. Nemusí být ve skleníku, ani ve volné půdě, stačí někde pod stříškou, v nádobách, nevadí když v místě profukuje. naopak pohyb rostlin v "průvanu" zlepšuje opylení. Suché rostliny, v době začátku napadení několikrát preventivně ošetřené některým z biopřípravků jsou na tom podstatně lépe, než stejně ošetřované na dešti. Mléko se uvádí jako jedna z variant k ošetření proti houbovkám na rajčeti, nejsem si jist jestli je odpradávna používané mléko odtučněné, řekl bych, že ta tuková složka v normálním mléce má docela slušný význam pro účinnost ošetření. Mléko se kazí, máslo žlukne, nevím jak je rostlině pod tím filmem. Možná dostává k dispozici z bílkovin z hnijícího mléka (nebo rozkládajícího se) nějaké živiny, možná je pro choroby a škůdce jedovatý rozkládající se tuk. Určitě bych rajčata po takových ošetřeních chvíli důkladně omýval, zatímco rajče, které je bez ošetření pod stříškou utrhnu a možná někdy otřu do trika, které mám na sobě... I u napadení plísní hraje roli mnoho zdánlivě nepodstatných věcí. Když máte pět rostlin a dáte je metr od sebe, budou na tom lépe než rostliny vysazené ve dvou řadách 60 cm od sebe (vloni se dařilo, dáte jich víc, ale na stejnou nebo dokonce menší plochu. Najednou se Vám zdá, že už to není ono, že ta odrůda vloni (i když byla stejná) měla větší odolnost, ale je to jen v tom, že rostliny dobře a rychle neosychají. Méně rostlin máte více v oku a vidíte dříve, že se něco děje...
Osobně si myslím, že je lepší dát na rady ověřené, než vyčtené. Když zkoušíte vyčtené (a na čtení máte obrovské množství dat na internetu), zkuste ty nápady a rady (mnohdy z druhé až třeba páté ruky) nejprve na menším vzorku rostlin, pokud ošetření přežijí, některý z razantních biopřípravků je nespálí, srovnávejte, pro objektivnost alespoň tři sezony.

Na co tedy má pane Dvořáku ČZS diskuzní fórum když jsou "lepší rady ověřené, než vyčtené"?

Nikdo se nenarodí moudrý, abych mohl přípravky na zahrádce zkoušet musím se o nich nejdříve dozvědět a k tomu velmi dobře slouží právě internet. Chcete říci že "babské rady" které kolují mezi lidmi v ústní podobě jsou vždy účinné?
A neříkejte mi, že všechny své znalosti máte NEVYČTENÉ a minimálně 3mi lety EXPERIMENTÁLNĚ OVĚŘENÉ.. to jste si drobet zapřeháněl..

Kdyby byly rostliny tak citlivé jak se snažíte vykreslit a nezvládly by ani postřik naředěným mlékem tak by zcela jistě nezvládly ani depozice, tj látky které na ně z našeho znečištěného prostředí padají ve formě prachu nebo deště.

Přikládám graf s depozicí síry a dusíku, hodnoty jsou v KILOGRAMECH na hektar, pro představu s čím rostlina BĚZNĚ bojuje.

Navíc váš příspěvek je plný doměnek:

možná, že je po smytí
nemusí být vinen
nejsem si jist jestli
řekl bych
nevím jak je rostlině
Možná dostává
nějaké živiny
možná je pro choroby...

Budete se divit, ale u dost věcí, které zkouším, věřím na sedmiletý cyklus. To co sedm let vychází, Vás dost často osmý rok vypeče. nebo vstoupíte někde od toho osmiletého cyklu a věci se začnou nedařit dříve. Proto ta možná a asi. Rajčata jsem pěstoval v 90. letech a po několika letech nezdarů s nekonvenčními způsoby ochrany jsem je opustil a vrátil se k nim až před čtyřmi roky. V oblasti cca 420 m. nad mořem, s zhruba 650 mm srážek je tlak plísně jiný než v oblastech teplejších a sušších. A tak čtu na netu informace o infekci plísní bramborovou v okolí a v době, kdy se doporučuje proti ní ošetřit, ošetřím i rajčata. preventivně a konvenčními přípravky. To mohu napsat naprosto bez vytáček.

Můžu rajčata napadená plísní dát do kompostu , nebo zarýt do země?

U brambor se doporučuje nať spálit. Ale na poli se komposty nedělají... Pokud děláte "horký" kompost, dejte nať z rajčat a rajčata do středu, kde bývá největší teplota, ta houbu zničí. V kompostech volně dosýpaných se teplota nikdy nezvedne na úroveň, která by zničila zárodky plísně, ale můžete si pomoct tím, že při posledním přehazování do hotového kompostu dáte dusíkaté vápno. To lze s docela krátkým odstupem před setím nebo výsadbou i na záhonech, kde rajčata zaryjete. Ale myslím, že jejich rozklad v záhonu není tak rychlý, aby se velké plody do jara plně rozložily. S celými plody si určitě poradí rýč. Možná Vám to přijde absurdní, ale pokud bude zima taková jako na letošek, mohla byste si záhon, kde jsou plody zaryté, rajčaty docela slušně zaplevelit.

Polyversum mě zbavilo plísně pod nehty na nohou, několik nehtů už bylo černých. Má ale jednu nevýhodu- spóry časem ztrácejí účinnost. Vyočkoval jsem je několikrát na půdu pro sterilní výsev orchidejí. U čerstvého preperátu z lékárny narostla houba perfektně, ze starého Polyverza vůbec nic a z preparátu rok po záruční lhůtě vyrostlo jen několik kolonií. Takže spory o účinnosti houby budou založeny na stáří preparátu. Jinak na bramborovou plíseň mě výborně zafungoval Dithane, zachránil i rostliny kde se objevovaly léze na listech a stačil jeden postřik, plíseň se znovu objevila až v září, kdy už sklizeň stejně končila. Mám podezření, že se plíseň šíří koupenými sazenicemi nebo infikovanými semeny.

Jsem rád, že jste Polyversum podrobil takovému zkoumání, osobně jsme s ním byl v době, kdy se objevilo (používali jsme ho při výsevech a srovnávali s tehdy nově zaváděným přípravkem Previcur) spokojen. Jen jeho použití dříve nebylo tak ekonomicky náročné.
Ohledně šíření plísně rajčat sazenicemi nebo semeny bych měl dva dotazy:
1. Proč se plíseň objeví až po několika týdnech (měsících) vegetace rostlin rajčat, když jsou infikována již v semeni či sazenici.
2. Rajčata si podrží klíčivost dost roků, je jich vždy více než potřebuji. Ze stejného sáčku vyseté jeden rok "odejdou" už v červenci, druhý rok se drží až do konce srpna. Nebo obráceně, předloni nic a vloni katastrofa - opět semena z jednoho sáčku. Mělo by to nějaké odůvodnění?

Co tedy ten hypermangan, ještě nějaké další názory a zkušenosti? Po letech jsem zasadila rajčata, dokonce mi vyklíčila semena cca 12 let starých rajčat ORANŽOVÉ barvy velkého srdcového tvaru, odrůdu neznám ale jsou luxusní. Tak ráda bych něco sklidila a uchovala i čerstvá semena na roky budoucí...:-)

Hypermangan může sloužit jako desinficiens, fungicid. Na moření semen, cibulí, hlíz, na ošetření rostlin. Nenašel jsem jaké se používají koncentrace - uvádí se růžový (slabě růžový) roztok. Na druhou stranu je v něm stopový prvek, který může v zemi chybět. Tedy po ošetření hypermanganem se zlepší "fyzický" stav rostliny, lépe se může vyrovnávat s nepohodou a chorobami. Nenašel jsem nic o tom, že by patřil mezi sledované těžké kovy. Ale žádná literatura ho neuvádí jako oficiální přípravek pro opakované užití v ochraně rostlin.
Jedna z cest jak udržet rajče v pohodě je sada Zdravé rajče od Agro Bio Opava.
Další je informace na http://www.czsos.cz/metodiky/O_B01211.HTM nebo v tištěné podobě těchto metodik.
Jiná cesta je např. na stránkách http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/v-cem-nam-muze-pomoci-bioochrana
No a obecná doporučení - nezalévat na list, sázet dále od sebe, chránit před deštěm a většími rosami, vybírat odrůdy odolnější. Vyštipovat zálistky, odstraňovat staré listy, včas ukončit růst do délky a nasazování nových květenství u tyčkových rajčat... Vysazovat do nádob a umisťovat rajčata do míst slunečných a skrytých před srážkami, vysazovat do foliovníku či skleníku.

To mléko se používá plnotučné a používá se to odpradávna ( 1: 10 ), v pradávnu se totiž odtučněné mléko nedělalo.Musí se začít preventivně, než se objeví příznaky. Stříkat brzo ráno za slunného dne.

Z pravé, z levé, nebo z obou?

Kdyz se objevi na rostlinach sede fleky, ale plody jsou zatim krasne a zdrave, je to pro rostlinu konecna ? Preventivne jsem ostrihat? vsechny podezdrele listy, ale fleky jsou i na stoncich misty. Nektere rostliny v zahonu jsou napadene vice nektere vypadaji, ze zatim vubec, mel bych tyto nezdrave uplne odstranit? Dekuji za radu, jsem uplny novic. Chemii ani hnojeni jsem nepouzil.

Jsou přípravky, které do určité míry dokáží zastavit i když choroby proniknou do rostliny. Ale obyčejně to je v začátcích infekce, při prvním postižení listů. Zkuste se začíst do etiket Ridomilu, Acrobatu nebo Ortivy. Při napadení stonků plísní už tato bývá i v plodech a i když je otrháte, "odejdou", nedozrají. V literatuře najdete jak se projevuje plíseň bramborová na rajčatech, alternaria, padlí,...Šedé (bělavé) skvrny "dělá" padlí. Ostatní mají barevně odlišné příznaky.

Dobrý den, na http://www.homezin.cz/media/rajcata-vysev-a-pestovani mi radili, že příznakem plísně na rajčatech může být přílišné střídání teplot ve skleníku. Jak to tedy řešíte? Zavíráte nebo necháte skleník přes noc (v létě) otevřený?

Aby se na listech dlouho nedržela rosa, která ve skleníku vzniká dříve než venku, bylo by dobré větrat i v noci, aby se vzduch vyměňoval za sušší zvenku, voda nekondenzovala na listech.

Letos se mi na zemině po výsevu objevily žluté skvrny, ze kterých se při dotyku práší- přijde mi to, že se jedná o jakousi plíseň z kontaminované zeminy - co s tím? Zatím jsem se s tím ještě nikdy nesetkala, přestože kupuji od stejného prodejce - ze Střelských Hoštic. U rajčat se to projevilo víc než u paprik, ale to může být náhoda.

Klíčivost semen je hodně závislá na podmínkách skladování. Četl jsem vědeckou publikaci o klíčivosti tabáku, po dvou letech klesla klíčivost na jednotky procent. Když byla semena skladována nad sušidlem (chlorid vápenatá, prodávají se tablety do dušiček vzduchu). byla klíčivost přes 90% i po dvaceti letech.

Dobry den, na aroniich se mi objevila dirkatost. Na rady v prodejne jsem koupila Dithane DG neotec. Po precteni návodu jsem se zdesila. Latka ktera se muze samovznitit ve vlhkem prostredi, vsechna ta opatreni pri pouziti. A jak pak vymyt pouzity postrikovac, kdyz se tekutina nesmi nikamm dostat. Muzete nekdo poradit jak s tim pracujete? Omlouvam se za hloupy dotaz, ale zahradku mam chvilicku a jsem absolutni zacatecnik. Takze tyhle veci neznam. Diky za rady

Jinak se chová třeba tuna navlhlého Dithane a jinak 10g v uzavřeném sáčku v množství, u kterého se předpokládá, že bude spotřebováno najednou. Na druhou stranu to říká, že Dithane je třeba uskladnit v suchém prostoru. Přečtěte si http://agromanual.cz/cz/pripravky/fungicidy/fungicid/dithane-dg-neo-tec, je tam i bezpečnostní list. Pokud jde o tekutinu z vymytí postřikovače, našel jsem v textu jen větu "nevypouštět do kanalizace a vodních toků". To byste měla hlídat. Nepoužívat ho tak, aby byla možnost úletu kapaliny při ošetřování do vody, nelikvidovat vodu z vymývání tak, aby se mohla dostat do vodních zdrojů, povrchových vod - rybám a nejspíše i dalším vodním živočichům dost škodí. Je vhodné chránit se při jeho použití minimálně tím, že nestříkáte za větrného počasí, zejména proti větru a nejste v žabkách a tílku.
Mohl bych Vás požádat, jestli fotíte, dejte sem obrázek poškození listů - raději jako samostatnou otázku podle uvážení do sekce Drobné ovoce nebo Jádroviny. K tématu plíseň na rajčatech to prosím nedávejte, nikdo by to zde nehledal a bylo by škoda, aby ty fotky zůstaly skryty.

Ahoj, mam rajcata na balkone a neco se mi dela na listech. Nevim jestli je to plisen ci co, ale potrebovala bych prosim poradit. Přikládám foto

Jeste dokladam dalsi foto

A posledni. Prosim poradte. Dekuji

V téhle části vegetace to bude nejspíše septorióza - septoriová skvrnitost rajčete.

A co s tim prosim? Uz zacina plodit

Likvidují jí přípravky používané proti plísni bramborové. Ale její škodlivost (na několika spodních listech neohrožuje rajče, ani jeho plody na životě. venku za sucha a tepla se sama vytratí. Má ráda vlhko, chladnější počasí.

Děkuji, zkusím ji zlikvidovat. Bohužel ta potvora postupuje vzhůru i přesto, že jsou rajčata od 12 do 20 na přímém slunci

Odolnost rajčat k chorobám je různá. To co mají v genetické výbavě se liší podle regionu, mnohdy i způsobu pěstování. Například odrůdy nizozemské, převážně skleníkové, budou šlechtěny na odolnost či rezistenci k jiným chorobám než ty naše. Pro naše podmínky je dobré mít rajčata odolná (rezistentní) k fuzáriu (kmeny F. oxysporum lycopersicii), vericiliovému vadnutí (Vericilium dahliae, černi rajčatové (cladosporium fulvum), ke kořenovému háďátku Meloidogyne incognita. Je tedy možné, že odrůdy domácí se vyrovnávají s podmínkami u nás lépe, že může být rozdíl ve vnímavosti prostu odrůd k různým chorobám u zdrojů osiv různé světové provenience. Také se může odolnost či rezistence lišit i u původních rostlin a rostlin z přesevů, které si děláme sami, popřípadě si i choroby u nás se nevyskytující zavlečeme s osivem či rostlinami dovezenými z různých částí Evropy, ale i z oblasti za Atlantikem.

Dobrý den, letos jsem prvně stříkal proti obaleči jablečnému v polovině června a teď chci dělat druhý postřik. Nerozumím však informacím na příbalových letáčcích, kde se píše např. "POUŽÍT MAX 1X ZA ROK" a já potřebuji stříkat 4x, 2 krát v červnu a 2 krát v srpnu. Můžete mi to, prosím, nejak dovysvětlit, aby tomu rozumněl i lajk.
Ději pěkně

Váš dotaz sice patří mezi jablka řazená do ovocných stromů, a bylo by lépe ho zařadit jinam, ale když už jste ho zařadil takto, budiž: Pokud smíte přípravek podle informace požít jen jedenkrát za rok, musíte hledat jiný přípravek, který použijete příště. Přípravek má toto omezení například z důvodu možné vznikající rezistence škůdce k účinné látce přípravku.

Ahoj, potřebovala bych poradit - listy rajčat mi žloutnou od spodu a jsou na nich černé flíčky. Některé listy začínají sesychat. Jde o plíseň? Co mám dělat? Pěstuju rajčata prvně a moc se nevyznám. Mám je v nádobách, vody mají snad dost - zalévám je pravidelně jen do misky.

tady je to ještě viditelnější

Zkuste porovnat se snímky Alternaria solanii na Seznamu Alternaria solanii obrázky obr. firmy Basf agro.basf.cz. Možná, že podobnější příznaky má usychající list vlevo na prvním obrázku, který je vidět jen částečně. V cizině se jí říká raná či časná skvrnitost, teprve později nastupuje ta pozdní - plíseň bramborová na rajčeti.
Obrázek je hezký, ale detaily uvidíte a porovnáte sama. Jestli Vám přijdou příznaky shodné, likvidují ji běžně přístupné přípravky s mancozebem (Dithane, Ridomil, Acrobat).
To zbarvení listů vypadá na problém toho nejspodnějšího patra listů. V každém případě je odstraňte, rostlinu podle návodu hnojte některým z hnojiv určených na výživu rostlin kvetoucích, plodících a podle uvážení ošetřete.

Problematické je i to zalévání jen do misky-kdo Vám to poradil?

Mám zkušenost, že když neošetřím rajčata proti plísním do konce června, všechny další postřiky jsou téměř zbytečné.

Buďte rád, že to u Vás tak chodí. Vše se řídí dešti, vlhkostí vzduchu, větrem. Vaše rada je možná dobrá do oblastí, kde málo prší, pro rajčata někde pod stříškou, ve skleníku. V bramborářských oblastech (s vyšší srážkami), v období, kdy prší sice málo, ale denně, nebo když proprší celý den, je Vám už v polovině července (podle použitého postřiku) lpění na takové zkušenosti na nic.

Dobrý den, je možné, že letos za rozšíření plísně na rajčatech může Bejbino... Jako jediné rozšířilo na Tornada plíseň. Je to u Bejbina normální? Nikdy jsem plíseň na rajčatech v tuto dobu neměl - většinou až za 14 - 20 dní. Odjel jsem pryč a už je to na plodech, tak zřejmě jich pár poletí na spálení. Nejlépe roste Indigorose a pak Rosela, která má opravdu luxusně sladká rajčata...

Je pravda, že náchylnost k chorobám je odrůdový znak, ale to co píšete, je dost krkolomná konstrukce. Houbová choroba musí projít stádii od infekce rostliny, její růst dospívání a teprve pak dochází k tvorbě spór, které by mohly napadnout další rostliny. Není to otázka několika málo dnů. Spóry plísně bramboru na rajčeti létají vzduchem a Bejbino u Vás bylo nejvnímavější, pokud to je tento druh houbové choroby. Letošek obecně moc plísni nepřeje, spíše se vyskytuje septorióza. V angličtině se jí říká raná či letní plíseň vyskytující se na bramborách, rajčatech. Může to být plíseň, nepíšete odkud jste, nevím, jak často tam kde máte zahradu letos pršelo, kolik napršelo, jestli byly podmínky pro časný nástup plísně (máte porost bez ošetření?, s preventivní či cílenou ochranou?). Obdobné symptomy by mohla vykazovat kombinace septoriózy a fyziologického nedostatku vápníku.

Letos se mi na zemině po výsevu objevily žluté skvrny, ze kterých se při dotyku práší- přijde mi to, že se jedná o jakousi plíseň z kontaminované zeminy - co s tím? Zatím jsem se s tím ještě nikdy nesetkala, přestože kupuji od stejného prodejce - ze Střelských Hoštic. U rajčat se to projevilo víc než u paprik, ale to může být náhoda.

Rašelinové substráty tím zpravidla netrpí. Komposty či směsi rašeliny a "průmyslového kompostu" občas ano. Na ne zcela rozložených částech substrátu se nějaké houby mohou objevit, ale obyčejně jsou to houby pasoucí se výhradně na rozkládající se hmotě. Nepředpokládám, že byla sadba nějak poškozená, ale spóry hub mohou být významným alergenem, tak je dobré omezovat je už v zárodku. Tepelná sterilace, ošetření hypermanganem, přípravkem Previcur substrát na povrchu suchý, zálivka podmokem, přímé sluníčko - to vše by mohlo pomoct. Přečtěte si na stránkách http://pro.orchideje.jinde.cz část nemoci a léčení věnovanou plísním na substrátu.

a co plísně ve vinařských sklépcích-to je cosi jiného, pro zdraví dobrého?...

...na Silvestra a na apríla dobrý...

V přílohách jsou obrázky možných způsobů zalévání.

Pokud prolejete zeminu Hypermanganem, za jak dlouho se může sít nebo sázet?

Ano-jde opravdu o plíseň...