Diskusní fórum

dobrý den,
má prosím někdo zkušenosti s pěstováním okurek na slámě? Chtěl bych to zkusit! Děkuji! J.P.

Vážený pane,
pěstování okurek na slámě bylo v osmdesátých letech docela šlágrem. Vyšlo několik inspirujících článků v různých časopisech a pár objevných televizních pořadů a dokonce pamatuji i na pokusy, které prováděly některé zahradnické podniky. Přitom myšlenka pěstování okurek na slámě v podstatě vychází z principu pěstování zeleniny na vyvýšených záhonech nebo u plodové zeleniny z tak častého pěstování na zrajících kompostech, které známe již ze zahrádek našich babiček.

Pro pěstování se používaly tehdy běžné malé balíky slámy o tvaru kvádru. Dnešní technologie sklizně slámy směřuje převážně k obřím válcovitým balíkům, které se na pěstování použít nedají. Postup byl celkem jednoduchý, ale používal se, co já pamatuji, jen ve sklenících. Balíky se sestavily do řady pod místo, kam byly okurky vyvazovány. Zpočátku se intenzivně zalévaly až řádně navlhly, pak se na balíky navršil hrůbek kvalitní kompostové zeminy nebo hnojovatky - tak asi jeden kbelík na jeden balík a do ní se sázely okurky. Při některých pokusech se na slámu pod nasypanou zeminu přisypával ledek amonný, pro urychlení rozkladu slámy (skutečný rozdíl ale neznám). Sláma byla vlastně náhradním prostředím pro růst kořenů, dobře držela vodu a tak nehrozily výkyvy v růstu z přísušku a přitom měl ke kořenům dobrý přístup vzduch.
Tvrzení, že rozkládající sláma byla zdrojem výživy bylo zavádějící, protože k rozkladu slámy docházelo činností bakterií a hub, které zpočátku ke svému růstu spotřebovaly většinu dostupného dusíku, který odčerpaly okurkám. Proto bylo nutné porosty intenzivněji hnojit dusíkatými hnojivy (proto i ten ledek na slámu), ale pokud byl rozklad slámy pomalý dostal se přebytečný dusík do okurek, ony ho přijímají poměrně snadno a rády - nemají s ním takový problém jako my lidé. To byl asi i další důvod, kromě velké pracnosti, proč se v dnešní době pěstování na slámě již moc nepoužívá. Dalším problémem byla i výška ve které rostly okurkám kořeny (cca 30 cm) - tím se nížila použitelná výška pro růst rostlin - hodilo se to spíše do vyšších skleníků a to se ještě postupovalo odvíjením vyvazovacích provazů tak, jak okurky narůstaly. Předpokládám, že existovaly i další varianty a možná by vám o nich poradil někdo ze šs. SEMO Smržice nebo Ing. Holman.

Dobrý večer,
přidám něco z pěstování ve sklenících Sempry v Maršově (cca rok 1987-88). Zakládali jsme "klasické" ( malé) balíky do rýhy, napůl do země, na ně nahrnuli odoranou zeminu. Dávali jsme ledek, močovinu. Náš problém byl, že balíky se nejspíše mikrobielní činností zahřívaly, kořeny okurek rostly na povrchu, pokud nebyla v řádku závlaha, rostliny hůře rostly - přes den vadly. Teprve po "vyhasnutí" prorůstaly kořeny i dovnitř. Lépe na balících rostly roubované okurky. Ve srovnání s normálním pěstováním nedával tento pokus větší výnos, přinášel jen více práce se založením a pak i likvidací porostu. Po jedné, dvou sezonách srovnávání jsme se vrátili ke klasice - rozložený hnůj zaoraný do řádku.

Dobrý den
Mám maturitní práci, která nese název pěstování salátových okurek ve skleníku. Moc by ste mi pomohli kdybyste měli charakteristiku pěstování okurek na tento způsob. sice sem si tady už něco málo přečetla, ale to je jen tak obecně. Potřebovala bych vyjádření konkrétního rázu. kdybystě někdo něco měl, tak mi to, prosím, pošlete na sen.dy@centrum.cz co nejdřív, byla bych vám opravdu moc vděčná, děkuji

jE MOŽNÉ PĚSTOVAT ROUBOVANÉ OKURKY NA VENKOVNÍCH ZÁHONECH ? BYDLÍME V NADMOŘSKÉ VÝŠCE 546 m nad mořem - Český les. Jsou zde silné západní a severní větry. Jaké máte zkušenosti s tímto pěstováním ? Za odpovědi děkuji.