Diskusní fórum

Dobrý den, potřebovala bych poradit s výběrem angreštu. Chtěla bych nějaký pozdní, aromatický, k přímého konzumu, pokud možno s méně ostny (ne ale na úkor chuti). Kvůli malému pozemku (úzký, dlouhý) mám drobné ovoce ve formě stromků. Protože je pozemek velmi větrný (koridor mezi vysokými zdmi, na který seskakují kočky z výšky cca 3 m), tak se výhony často vylamují. Proto jsem uvažovala o formě keřové. V zahradnictvích ale prý už keře téměř nepěstují. Mohla bych mít keřový Spinefree (asi růžový) nebo Mucurines. Trochu větší výběr je ve stromcích. Z dostupné nabídky (Prima, Invicta, Niescluchovski, Karmen, Karát, Rokula) uvažuji o Karátu. Ten je ale raný a hlavně v popisu stojí, že má bujný růst (asi 2 m) a silné větve, takže se bojím častého vylamování výhonů v krčku (rozlomení) a jestli nebudou větve silnější než podnož. Aktuálně mám stromek Rolondy, která mi chuťově vyhovuje, ale chtěla bych jinou odrůdu. Děkuji za názor.

Kdybych měl vybírat z té nabídky, sáhl bych po Primě. Ale z toho co má na zahradě, jsem nejvíce spokojen s dvojicí Dukát, Dagmar. Prima, Invicta dobré, Karát jim nějak nestačil, rozhodl jsem se vyměnit ho za jiný.
Odrůdy Spinefree a Mucurines jsou natolik rozdílné, že byste - pokud chcete keře - nemusela hledal jiné.
Dost často jsou v nabídce keřových odrůdy \"Hinomaki\" v žluté a červené barvě.
Pokud jde o kočky, můj názor je odlišný. Čím ostnitější angrešty, tím lepší.

Jindřiško, klidně pěstujte to, co je Vašemu srdci a jazýčku bližší. Stromkové formy ulehčují agrotechniku, může se pod nimi ještě lecos okrasného i jedlého pořídit. Proti číčám lze nainstalovat nad bobuloviny můstek z pletiva-tak, aby rostliny měly světlo, luft, ale neutrpěly úraz.

Děkuji za odpovědi. Je to možná hloupé, že celý tenhle humbuk je kvůli jediné rostlině, protože pro víc rostlin nemám místo - ale právě proto nechci chybovat. Pokud člověk neochutná předem, těžko může vybírat podle svého jazýčku, ale musí se spolehnout na popis/chutě jiné osoby.
Dobře, takže Karát byste mi nedoporučili, Primu ano, ale je hodně ostnatá, Hinomaki nabízejí jen stromky.
Spinefree x Mucurines: z popisů nevidím rozdíl v chuti a době zrání - jen v barvě a velikosti plodu a možná vzrůstnosti (popisy se někdy liší). V čem je podle Vás ten hlavní rozdíl, pane Dvořáku? Řekl byste, že s nimi neudělám chybu?
Na nabídku Jukka.cz jsem jukla (pro info). Nejsem vnitřně srozuměna s tím, že bych si v eshopu koupila rostlinu, kterou nevidím a nemůžu si sama vybrat, takže tím padá nabídka prodejen, které jsou mimo můj dosah (nemám auto).
Stromek x keř: podle mé zkušenosti se stromkovými tvary sice pod korunkou místo je, ale z kořenů podnože jde množství výmlatů, že se tam nedá nic pěstovat. U keře budou plody špinavé od hlíny. Pravokořenné rostliny nevyhánějí výmlaty, jen nové pruty, které se nevylamují jako u stromků a keř zmlazují. Pokud by navíc byla odrůda beztrná, tak kromě sehnutí se by sklizeň neměla být obtížnější než u stromku.
Jinak, síť proti kočkám mě samozřejmě napadla také, ale sama si jí neumím nainstalovat a řemeslníci nechtějí dělat ani mnohem větší práce. Hezký den

Oba jsou dosti odolné k hnědému padlí. myslím, že ve zrání na sebe navazují, protínají se. Červený vhodný zejména na konzum, zelený na konzum i zpracování. První polovina července u zeleného (či bílého) před dozráním na konzum, ideální na zpracování do směsi u pozdních jahod, třešní, višní, malin,... Nevím jak u Vás, ale dokud jsou jahody, třešně, angrešt se nijak moc nejí.
Keře se udržují tak, aby byly řídké, dalo se do nich dobře sáhnout. Nemusíte je držet \"dokulata\", ale dát třeba k drátěnce, naplocho. Lépe zrají, méně trpí padlím, dobře se sklízí. Pár kolíků, dvě trubky na pevnější zakopání, popř. zabetonování na krajích řady, natažené dráty nebo šňůry na prádlo s ocelovým drátkem uvnitř, ocelová lanka, ve dvou, třech výškách.
U stromků je to podle typu meruzalky, některé typy odnožují minimálně. Hodně odnoží bývá tam, kde je odkopáváte od povrchu země, neodhrábnete jí, neodlomíte podnož od kmínku. Když stromek \"vyhodí\" jeden či dva silné výhony meruzalky, obyčejně je nechám a někdy v únoru naroubuju. Na podzim pak odkopnu nový stromek. Roubuju buď to co se mi líbí z mého, nebo se domluvím a řeknu si o rouby u známých. Tak můžu zkoušet rybízy, angrešty, plodovou meruzalku, popř. semenáče, které se v zahradě pod keři objevují.

Takže tím je to dané: angrešt chci na jídlo, ne na konzervaci a přesně jak říkáte, na řadu přijde až po jahodách (viz. současná Rolonda). Jahod není tolik, že bych je konzervovala. Letos to vypadalo na slušnou úrodu a nakonec jsem neměla skoro co do pusy (asi květopas v kombinaci s počasím). Mám zahrádku 40 m2 (z toho třetina je květinový záhon), takže kromě jahod, dvou rybízů a výhledově dvou angreštů jiné ovoce nemám - až potom rajčata. Při nákupu rostlin jsem ráda, když dostanu vůbec nějakou informaci - rozhodně ne jak moc podnož odnožuje. To víte Vy, ale v zahradnictvích je personál proto, aby prodával a specifické informace nemá, jen rámcové. Například můj černý rybíz odnožuje po celé délce kořenů, ne z kmínku, angrešt se chová mravněji. Při jeho přemisťování jsem si všimla, že ten opravdu vyráží z kmínku, kdežto vlastní kořenový systém byl tvořen jakýmisi vlásečnicemi - to mě překvapilo. Popisovaný způsob vyvazování naplocho se týká nejspíš jen stromků, nikoliv keřů. Ty se snad nevyvazují vůbec?

Jindřiško, byť nemám před, ani za jménem titul, přesto si troufám nejen s Vámi diskutovat o věcech stran pěstitelství. Snad mi odpustíte malé upřesnění-to, co vyráží z půdy-zeminy v okolí kmínku podnože stromkových, štěpovaných bobulovin nejsou výmlatky, ale výmladky. Co přesně myslí p. Dvořák tím vyvázáním naplocho-představte si tvar rozevřeného vějíře, kdy jednotlivé paprsky jsou hlavní větve+boční obrost. Samozřejmě, že toho lze dosáhnout postupně a udržovat průběžně, staré nahrazovat novými, perspektivními. Keř jde zapěstovat i ze stromku-kořeny a kmínek zasadit mírně šikmo do půdy, větve původní korunky formovat do požadovaného tvaru...

Odpoledne jsem se vypravila do dvou zahradnictví, abych zjistila jakou mají nabídku. Měly jen Primu, Rolondu a nějaký May, ale to je vedlejší. Šokovalo mě, že všechny stromky měly kmínky v průměru cca 5-6 mm. To kdybych kýchla, tak se zlomí. A než by takové brko začalo pořádně plodit, tak už budu na prkně. Ze stejného důvodu se nebudu pokoušet předělat stromek na keř. Před nějakými 4-5 lety měly prodávané stromky angreštů kmínky dvojnásobné síly- no všechno je ve vývoji, hlavně ceny. Evidentně máte větší znalosti a zkušenosti stran pěstitelství než já, a já nevidím důvod k polemice. Jsem technik, takže vyvázání na plocho si umím představit, zvlášť když se tato metoda běžně používá např. u jabloní. Asi to je profesní deformace, že striktně rozlišuji pojmy - zde keř a stromek. Můžete namítnout, že i stromek je keř, ale opravdu nechci polemizovat. Na rozdíl od mnoha jiných, když něco neznám, nestydím se zeptat.

V podstatě každý máme své představy o věci, tak jako já vidím ve své hlavě místo se zdí, ze které skáčou kočky, tak Vy máte určitou představu o tvarech ovocných výpěstků. Takže, protože se vejde pod text asi jen jeden snímek, bude tu více příspěvků jen s fotkou.

V podstatě každý máme své představy o věci, tak jako já vidím ve své hlavě místo se zdí, ze které skáčou kočky, tak Vy máte určitou představu o tvarech ovocných výpěstků. Takže, protože se vejde pod text asi jen jeden snímek, bude tu více příspěvků jen s fotkou.

Je to rybíz, ale stejné platí i pro angrešt.

Tady je celá řada, nikde není psáno, že musí být výhony dva. Tohle je proto, aby to ovoce bylo luxusní ve velikosti, plně a brzy vyzrálé.

Nevím odkud jste, ale ve Zborovicích na Kroměřížsku bydlí pan Martin Vrána, šlechtitel i množitel svých angreštů. Prima, Karmen, Alan, Dukát,...
To jak bude odnožovat meruzalka lze jen částečně odhadnout. Když kupujete stromek a na části, která je pod zemí jsou pupeny, je jasné, že když je neolámete, vyrazí z nich na jaře hodně výhonů meruzalky. Když je ta část třeba jen s pár fouskama tenkých kořínků, ale hladká, bez náznaků pupenů, můžete předpokládat, že nebude nijak výrazně odnožovat.
Teď jsem dělal nějaké roubovance angreštu nízko nad zemí. Majitel si je utopí v záhoně, časem vyrazí kořeny na části angreštu, která je pod zemí bude mít pravokořenné keře. S řízkováním nejsem úspěšný, zkouším to tedy takhle.

Pane Dvořáku, děkuji Vám za pěkné fotky. Jak jste možná pochopil, jsem sama. Nepotřebuji tedy mít alej stromků, které dají obrovskou úrodu. Nemám sklep, ani zařízenou dílnu s nářadím - jen základní nářadí na zahradu. Neaspiruji na to být Mičurinka. Ani jako důchodce na to nemám čas, protože veškeré práce kolem domu a domácnost jsou také jen na mně. Nepřijdu ze zahrady a nesednu k plnému talíři. Mám akorát to, co si vlastnoručně donesu a udělám.
Pokud by stromek měl z kmínku nebo kořenů výhony s pupeny, tak bych je samozřejmě odstranila, stejně jako jsem to udělala u stromku, který jsem asi před měsícem přesazovala - to mi tak nějak dá rozum a cit. Jinak, já problém s řízkováním rostlin nemám: letos třeba zkouším černý rybíz, i když zatím nemám pro něj místo. Původní myšlenka byla vysadit ho v budoucnu místo stromku rybízu Titania, který svou vzrůstností připomíná spíš strom. Mimochodem, i já mám vysazené stromky podél zdi - zaberou tak méně místa (šířka mého pozemku pro ovoce a zeleninu je cca 2 m). Protože všechno se mi hodně rozrůstá, stromky skoro vrůstají do sebe (vysazené na vzdálenost cca 1,20 m) hůř se sklízí a hlavně větve pak rostou do zdi -zde by měl opodstatnění ten plochý tvar. A to je chudáky ani nehnojím a nezalévám, aby tak nerostly, ale hodně často prší.
Ve čtvrtek jsem si přinesla ze zahradnictví Franc keříček angreštu Spinefree (na pěstitele jsem se zapomněla zeptat, původem asi Morava), ze kterého by snad do 3 let už mohlo něco být. Zahlédla jsem tam i stromek Vašeho oblíbeného Dukátu. Speciálně ten měl jen dva výhony, akorát tak vysadit ho ke zdi a vyvázat.

Nezapomeňte, že angrešt (podobně jako další ovocné stromy a keře) jsou na tom podobně jako kráva. když jim nedáte do země, nedají Vám do misky. Takže díra 50 x 50, dolů něco do zásoby (Cererit nebo Superfosfát a nějaké draslo) klidně bych míchal kompost domácí napůl s univerzálním substrátem.

Angrešt jsem zasadila ještě předtím, než se objevila Vaše odpověď. Nevím, jestli jsem to s tím dáváním do dížky nepřehnala - doufám, že ne. Nový substrát nedostal - jenom jsem na dno jámy dala kompost a do jámy ještě na střídačku granulovaný hnůj a síran draselný - a totéž (bez kompostu) i na povrch záhonu. Teď nezbývá než se těšit...

Jindřiško, chápu správně, že ve výsadbové jamce je mimo hnojiv i zemina? To hnojivo z povrchu dejte prosím bokem, ať se mladá rostlinka nešklíbí...

Síran v půdě přejde při dostatku vody na rozpuštění a rozředění do půdního roztoku, do sorpčního komplexu. To jsou pohotové živiny.
Granulovaný hnůj je nejspíše nerozložená organická hmota s určitou zásobou živin, která může v přímém kontaktu s kořeny a zejména s takovými, které nejsou zahojené, způsobovat různé problémy. Například jejich dehydrataci, v prostředí, kdy jsou v půdě nejen přátelské houby se může stát i centrem, ze kterého se šíří patogenní houby do ran na vysazených stromcích. Nejsem si jistý - zkusím ho někde koupit a nechat nasáknout vodou - že to je hnůj. Spíše si myslím, že to bude mrva, která by se na hnojišti teprve po vyzrání hnojem stala. Což bez toho, že granule nechám nasáknout nezjistím. Prošel jsem informace na internetu a všude se sice hovoří o hnoji, ale nikde nepíšou, že by sušená granulovaná hmota před tímto procesem prošla \"fermentací\", jestli je hnojem nebo jen mrvou.
\"Granulovaný hnůj\" do sebe natahuje vodu, což je pro vysušenou organickou hmotu ve vlhkém prostředí úplně normální. No a pokud se nasákne, teprve pak se do něj z vnějšku dostávají bakterie, které ho rozkládají.

Jsem ráda, že jsem neudělala chybu. Angrešt byl kontejnerovaný, takže neměl zakracované kořeny. Granule samozřejmě nasakují vodu, zvlášť když pořád prší. Teď před zimou těsně po výsadbě by si rostlina velkou porci živin beztak nevzala. Ať už je to hnůj, jak tvrdí výrobce, anebo mrva-v každém případě jsou to živiny dodané do půdy, které na jaře splní svoji úlohu.

Kořeny rostou i v zimě-pokud kolem nich nejsou mínusové teploty. Proto je na místě ostražitost stran velkého množství hnojiva obzvláště koncentrovaného, granulovaného! Taky rostliny zapěstované v kontejneru zasluhují specifický způsob přechodu do volné půdy-rozvolnění kořání za účelem seznámení se s převažujícím charakterem okolní zeminy, ochotou v budoucnu putovat za živobytím dále a hlouběji...