Diskusní fórum

Dobrý den, už druhým rokem mi na jednom stromku černého rybízu -pokaždé v době olisťování a kvetení - uhyne větev, vycházející z jednoho a téhož větvení na kmínku. Vypadá to, jako když meruňku raní mrtvice nebo po úderu blesku - lístky i květy jsou zvadlé pokroucené. Pokaždé odříznu poškozenou část (vloni 2x) a letos se to stalo znovu, zatím 1x. Nevím co to je? Nejspíš budu muset po odplození stromek vykopat a vyhodit.

Stromek s velkou pravděpodobností bojuje s botrytis-ta se uchytí v místě štěpování-pod korunkou a buď uhodí rychle, nebo jako ve Vašem případě postupně...

Zvadlou větev ustřihnou, podélně rozříznout a zkontrolovat.

https://www.ireceptar.cz/zahrada/jablone-a-rybizy-usychaji-hledejte-nenasytnou-housenku-nesytky.html

Děkuji za odpovědi. Hledala jsem na internetu informace o tom, co to je a jak vypadá botrytis. Našla jsem jenom obrázek plesnivé jahody (ne jahodníku) a stati o révě. Větev jsem uřízla již před několika dny a vyhodila. Nebyla to však slabá větvička/prut, ale rozvětvená větev. Prohlédla jsem místo větvení na kmínku z hlediska poškození dřeva a kůry a v místě všech řezů je suché, nepoškozené dřevo. Větvičky (které jsem ještě našla) jsem rozřezala na několik menších kusů, ale kromě \"duše\" jsem v nich nic jiného nenašla. Proto si myslím, že problém nezpůsobuje ani houba/plíseň, ani nenasytka.

Věřte tomu, tady najdete informaci, že opravdu existuje https://www.zahradkari.cz/odborne/soubor/05_angrest_rybiz.pdf, na dřevě jí neuvidíte, poškodí místo roubování, dalo by se říct, že ucpe část vodivých pletiv. Vadnou i celé části korunky, ne jen malé větvičky. Je to časté poškození, někdy napadne stromky dva-tři roky staré, jindy až dvacetileté.
Často se objevuje právě po takových zimách, nezimách, nebo naopak po velmi tvrdých mrazech. Tak trochu prevencí je výběr stromků s co nejlépe srostlými rouby a meruzalkou u stromečků, při větším řezu zamazávání ran, které jsou blízko místa roubování.
Ale jistotu mít nebudete - v průměru se životnost stromků uvádí cca 8-10 let.

Děkuji Vám za zaslaný odkaz. Nechtěla jsem zpochybňovat existenci nesytky, jen že na svém stromku jsem žádné viditelné známky nenašla. Odrůdu jsem vybírala relativně odolnou - Titanii, roubovaná je na meruzalce a pokaždé při zjištění problému okamžitě celou poškozenou část stromku odstraním - nikdy to nejsou jen samostatné větvičky. V důsledku toho nyní chybí asi čtvrtina korunky. Protože se tak děje zatím jen v jedné části, zřejmě budete mít pravdu v tom, že nebyl dobře srostlý roub a nesrstka se mohla do dřeva dostat právě tudy. Pod tímto místem jsou ještě dvě větvení. Zatím se ale jiným směrem nešíří, takže mám na vybranou: napřesrok uříznout případnou další část stromku anebo ho na podzim vykopat a pořídit nový. V tom případě bych už asi volila keřík. Ten se ale hůř chrání před ataky mravenců.

Titonii mám moc rád. Přijde mi velmi dobrá na jídlo, Sladká a s příjemným aroma....
Do roubu se dostávají spory šedé hniloby (dříve plíseň šedá), nesytka s tím nemá nic společného. Ta by vrtala a byla v tenkých větvičkách.
Keře jsou plodnější, můžete si vypěstovat i pravokořenný stromek - z jednoho ponechaného prutu z keře.
Problém odumírání části korunek nebo keřů tím nekončí. Vloni jsem přišel o jeden keř, letos mám u jednoho keř část s projevy šedé hniloby. Jestli si vezmu foťák na zahradu a nezapomenu, dám sem příklad. I jednoho uschlého angreštu na kmínku.

Tak tady je stromek postižený šedou hnilobou postupně na částech korunky, který už letos neprorašil.

A ještě zasychající část keře.

Tak to jste mě pane Dvořáku po pravdě vůbec nepotěšil, když se tento problém objevuje i u keřů. Myslela jsem, že se to může stát opravdu po nedokonale srostlém roubu. To znamená, že kdybych stromek vykopala, tak si moc nepomůžu. V obou případech se u Vás jednalo o šedou hnilobu? Jak jste problém řešil - výřezem a postřikem?

Na hodně procent ano. U stromku na 100.
Jen jsem to vyřízl, nevím čím bych to teď ošetřoval, už kvetou. Možná to zaleju Polyversem.
Řekl bych(a píšu) to takhle. U prvního stromku a keře je to dost špatná zkušenost, citlivá rána pro pěstitele. S přibývajícími stromky a keři se otužíte, obrníte, budete možná mít i radost z toho, že se udělalo místo na nějakou novinku. V místě vykopete díru cca 50x50x50, vyměníte v ní substrát a můžete sázet jinou bobulovinu.

Dobrý den,
zde se jedná také o šedou plíseň? Kůra je ve spodní části měkká a odlupuje se. Zjistil jsem na dvou stromcích. Lze s tím něco udělat, případně preventivně zasáhnout na dosud zdravých? Děkuji

Druhý stromek

To spíše vypadá na reakci po mechanickém poškození. Otlučený kmínek se hojí. Šedá hniloba začíná postupně, nedělá se u ní zával, nehojí se. Podobně vypadá i následek mrazu v době, kdy jsou stromky plně narašené, za mízy. Ale tady mi to nepřijde.

Takto to vypadá když jsem obral poškozenou kůru, kůra je mokvavá a skoro opadává sama.

Dobrý den. Budu se snažit být stručná. K tématu - řezání rybízu a jiných řezů. Prosím, vemte v ?vahu Lunární kalendář. Znamená to tolik, že rostliny nad zemí řežeme v době po Úplňku. Životní síla, dá-li se to tak říci, v této době koncentruje do kořenů, čímž se větvě stávají méně zranitelnými vůči řezu. Když se pak ránka ošetři zamazáním, keř se dobře vzpamatuje do Novoluní a pak bude lépe prospívat ta prořezaná nadzemní část. Řežeme nejlépe ve \"dnech ovoce\", tj když je Luna ve znamení Berana, Lva či Střelce. Řekla bych, po létech zkušeností, že to nejsou bludy.
Panu ing Dvořakovi poděkuji, pro jinou věc, v jiném vláknu.
Omlouvám se za případný špatný slovosled. E.

Pane Josefe, Takhle jsem dopadl, když přišel mráz v době, kdy stromky už narašily.

Paní Edito, děkuji. Nejspíše mám k věcem \"přístup agronoma\", pokud jde o řez a setí, sázení, sklizně ctím agrotechnické lhůty a momentální stav půdy, rostlin. Ale i akademik Kudrna nás učil o vlivu i velmi vzdáleného okolí Země na to, co se děje na ní. Vám vychází Váš přístup, mě ten můj. Přečetl jsem si třeba Lunární zahrada /Poppe, Paunggerová/, ale nenašel jsem se v tom. Možná, až budu v důchodu.